15 C 299/2021-293 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 9. 2021 domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 3 167 m2, druh pozemku: ostatní plocha, který je zapsán v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „Pozemek“), kdy žalovaná je na LV zapsána jako duplicitní vlastník. Žalobkyně má na určení vlastnictví naléhavý právní zájem, neboť je podmínkou odstranění duplicitního zápisu, který brání žalobkyni s pozemkem volně nakládat. Žalobkyně v žalobě uvedla, že rozhodnutím Odboru výstavby a územního plánování ze dne 7. 4. 1972 byl Pozemek vyvlastněn za náhradu z podílového spoluvlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, (prarodičů žalované) ve prospěch národního podniku , Anonymizováno, , který se později transformoval na státní podnik , Anonymizováno, , IČO: , IČO, . Usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 16. 2. 1999, č. j. 96 K 20/98-119, byl na majetek státního podniku , Anonymizováno, prohlášen konkurs, Pozemek byl sepsán do konkursní podstaty úpadce, přičemž s ohledem na duplicitní zápis vlastnictví v katastru nemovitostí byla žalovaná vyzvána k podání vylučovací žaloby dle § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2003, č. j. 58 Cm 212/2002-8, byla tato vylučovací žaloba pravomocně odmítnuta. V dalším průběhu konkursního řízení byl Pozemek vnesen jako součást obchodního závodu státního podniku , Anonymizováno, do základního kapitálu žalobkyně, a to na základě smlouvy o vkladu závodu uzavřené dne 26. 11. 2019 mezi úpadcem , Anonymizováno, , jako vkladatelem, a Mgr. , jméno FO, , jako správcem vkladů. Žalobkyně se stala výlučným vlastníkem Pozemku okamžikem svého vzniku zápisem do obchodního rejstříku dne 1. 12. 2019, a to z titulu vkladu Pozemku jakožto součásti obchodního závodu státního podniku , Anonymizováno, do základního kapitálu žalobkyně. Podkladem pro vklad domnělého vlastnického práva žalované k Pozemku do katastru nemovitostí bylo rozhodnutí Státního notářství pro Prahu 5 ze dne 7. 11. 1983, č. j. 5 D 1666/83-8, ve věci dědictví po paní , jméno FO, (babičce žalované), kterým bylo žalované potvrzeno nabytí dědictví v rozsahu, mimo jiné, „poloviny polnosti užív. soc. org. , Anonymizováno, (toto s , Anonymizováno, sloučeno do , adresa, )“ (dále jen „Rozhodnutí o dědictví“), a smlouva darovací uzavřená dne 7. 11. 1983 mezi , jméno FO, (otcem žalované), jako dárcem, a žalovanou, jako obdarovanou, sepsaná ve formě notářského zápisu 5 N 655/83, 5 NZ 658/83, na jejímž základě měl otec žalované na žalovanou bezplatně darem převést, mimo jiné, „polovinu polností užív. soc. org. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , toto sloučeno s rolí , Anonymizováno, do parcely , adresa, “ (dále jen „Darovací smlouva“). Žalovaná však na základě Rozhodnutí o dědictví a Darovací smlouvy nemohla vlastnické právo k Pozemku nabýt, neboť i kdyby se předmětné listiny týkaly Pozemku (což z tam uvedené specifikace nemovitostí není vůbec zřejmé), tak Pozemek byl již o několik let dříve vyvlastněn ve prospěch národního podniku , Anonymizováno, . Ve vztahu k Pozemku byl dne 21. 1. 1992 uplatněn restituční nárok. Řízení bylo vedeno pod č. j. PÚ 1045/92. Rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy – pozemkového úřadu ze dne 25. 9. 2000, sp. zn. PÚ 1045/92, bylo rozhodnuto tak, že žalovaná není vlastníkem (mimo jiné) Pozemku a nesvědčí jí právo na vydání Pozemku ani na přiznání náhrady (dále jen „Rozhodnutí PÚ. Rozhodnutí PÚ bylo následně potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze. Soud se v Rozsudku vyjádřil i k námitce žalované, že nabyla Pozemek na základě Rozhodnutí o dědictví a Darovací smlouvy. Soud shledal, že uvedené dokumenty postrádají bližší vymezení v nich uvedených nemovitostí, např. výměrou nebo odkazem na geometrický plán, a není proto zřejmé, jakých nemovitostí se vlastně měly týkat. V návaznosti na to ovšem soud doplnil, že „v žádném případě se však nemohlo dané rozhodnutí o dědictví ani darovací smlouva týkat těch částí uvedených pozemků, které jsou uvedeny výše pod body 1) až 11), neboť tyto nemovitosti nebyly v době smrti , jméno FO, ke dni , datum, , a tím spíše v době uzavření darovací smlouvy, již ve vlastnictví , jméno FO, ani , jméno FO, , když k předmětnému vyvlastnění i odprodeji došlo před těmito událostmi“. Městským soudem v Praze tak bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalovaná není vlastníkem Pozemku a že na základě Rozhodnutí o dědictví a Darovací smlouvy nenabyla vlastnické právo k Pozemku, neboť byl již předtím vyvlastněn. Dle § 159a odst. 1 a 3 OSŘ jsou žalobkyně a žalovaná, jakož i státní orgány (včetně zdejšího soudu), pravomocným Rozsudkem Městského soudu v Praze vázáni.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že s tvrzením žalobkyně nesouhlasí a tvrzený nárok neuznává. Za vyvlastnění parcely , Anonymizováno, , Anonymizováno, od žalobkyně ani jeho právního předchůdce s. p. , Anonymizováno, nikdy neobdržela náhradu, žalovaná je tak jedinou oprávněnou osobou k zápisu výlučného vlastnictví Pozemku a má trvající oprávněný nárok na náhradu obvyklé ceny za vyvlastněné parcely č. , Anonymizováno, , jejímž zaplacením je povinována žalobkyně jakožto právní nástupkyně a současná vlastnice dle KN. Rozhodnutím ONV , adresa, – západ z 15. 8. 1972 byly prarodičům žalované vyvlastněny pozemky , Anonymizováno, pro účely výstavby areálu n. p. , Anonymizováno, . Za pozemek PK , Anonymizováno, byla vyplacena náhrada kupní smlouvou ze dne 18. 11. 1980 a ze dne 24. 11. 1980, za pozemky PK , Anonymizováno, a část pozemku PK , Anonymizováno, o výměře 148 m2 byla vyplacena náhrada kupní smlouvou ze dne 6. 8. 1977. O náhradě za vyvlastněné pozemky , Anonymizováno, a zbývající díly pozemku , Anonymizováno, žádná další kupní smlouva uzavřena nebyla. Všechny vyvlastněné pozemky žalovaná získala dědictvím po své babičce a darem od svého otce. Dne 3. 6. 2021 podal s. p. , Anonymizováno, návrh na vklad vlastnického práva k pozemku , Anonymizováno, , geometrickým plánem došlo k přeznačení pozemku PK , Anonymizováno, na , Anonymizováno, a rozdělení PK , Anonymizováno, na parcely , Anonymizováno, o výměře 4 250 m2, , Anonymizováno, o výměře 207 m2 a , Anonymizováno, o výměře 493 m2. V provedeném vkladu byla doložena toliko listina o získání práva na jejich vyvlastnění, chyběly listiny o proplacení náhrady v obvyklé ceně za pozemky , Anonymizováno, . S. p. , Anonymizováno, nenaplnil před vyčleněním pozemků do konkursní podstaty zákonnou podmínku vyvlastnění za náhradu, a proto prohlášení žalobkyně o nabytí vlastnictví vkladem dle § 25 odst. 1 ZOK je neplatné od samého počátku.3. Žalovaná uplatnila vůči žalobkyni vzájemný návrh, požadovala, aby soud rozhodl, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 3 167 m2, druh pozemku: ostatní plocha, který je zapsán v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „vzájemný návrh č. 1“).4. Žalovaná uplatnila vůči žalobkyni vzájemný návrh, požadovala, aby soud rozhodl, že žalobkyně je osobou povinnou k uhrazení náhrady za vyvlastněné pozemky parc. č. , Anonymizováno, , oba zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro hlavní město , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , v obvyklé ceně k současnosti (dále jen „vzájemný návrh č. 2“).5. V replice k vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že pro řízení je irelevantní, zda došlo k výplatě náhrady za vyvlastnění Pozemku. K vyvlastnění došlo podle § 18 a násl. zákona č. 87/1958 Sb. o stavebním řádu, ve znění účinném od 1. 10. 1960 do 30. 9. 1976, který neobsahoval speciální úpravu ohledně okamžiku přechodu vlastnického práva z důvodu vyvlastnění. Použil se tedy obecný právní předpis, v tomto případě § 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dle kterého platilo, že jde-li o nabytí vlastnictví rozhodnutím státního orgánu, nabývá se vlastnictví dnem v něm určeným, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí. Národní podnik , Anonymizováno, (právní předchůdce žalobkyně) nabyl vlastnické právo k Pozemku vyvlastněním ke dni právní moci Rozhodnutí o vyvlastnění, tj. ke dni 15. 8. 1972, přičemž všechna dosavadní práva třetích osob k Pozemku zanikla. Žalovaná tak nemohla získat vyvlastněné pozemky děděním po babičce ani darováním od svého otce.6. Jedná-li se o určovací žalobu, musí soud jako prvotní zkoumat otázku existence naléhavého právního zájmu na tomto určení. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. návrhem na zahájení řízení lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde b