CS · EN DE FR brzy

15 C 367/2024-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2024:15.C.367.2024.1
Datum: 2024-11-29
Předmět: pro zaplacení 34 228,85 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 129 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 634/1992 Sb.", "§ 2395 z.
["smlouva o úvěru"]
O co šlo: pro zaplacení 34 228,85 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 129 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb)
1. Žalobkyně se domáhala žalované částky s odůvodněním, že dne 14. 12. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které mu poskytla částku ve výši 45 000 Kč, a žalovaný se zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 1 022 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 1. 2021. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 900 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Splátky od 20. 1. 2021 do 20. 1. 2024 byly splaceny, ode dne 20. 2. 2024 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu 5. Smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Dle bodu 5. Smlouvy ve spojení s bodem 6.2. Úvěrových podmínek, může žalobkyně v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo je v prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobkyni, celý úvěr zesplatnit a požadovat tak uhrazení celé dlužné částky najednou. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním čl. 5 Úvěrové smlouvy dne 22. 5. 2024 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 32 728,85 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 2 154,62 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 20. 1. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 21. 5. 2024, konkrétně pak (počet dnů prodlení/365 x aktuální jistina x 19,99/100), smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, byť byl k její úhradě žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.6. Dne 14. 12. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 45 000 Kč s roční úrokovou sazbou 19,99 %, RPSN 22,75 %, a konečnou splatností 20. 12. 2027, a to převodem na účet uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, . Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek 900 Kč. Částka, kterou měl žalovaný celkem zaplatit, činila 85 660,69 Kč. Úvěr měl být splacen v 84 pravidelných měsíčních splátkách 1 022 Kč, vždy k 20. dni v měsíci. Pro případ, že by žalovaný řádně nesplácel, byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu (zjištěno ze Smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 14. 12. 2020, Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, , splátkového kalendáře, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrových podmínek).7. Před poskytnutím úvěru provedla žalobkyně vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele ověřením údajů poskytnutých žalovaným a prověřením v dostupných bankovních i nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku (zjištěno z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, , úvěrové zprávy).8. Dne 15. 12. 2020 převedla žalobkyně na účet žalovaného č. , tel. číslo, /, Anonymizováno, částku 45 000 Kč (zjištěno z Potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ).9. Protože žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, počínaje splátkou ke dni 20. 2. 2024 byl v prodlení, žalobkyně přistoupila ke dni 22. 5. 2024 k zesplatnění úvěru (zjištěno z Výzvy k zaplacení půjčky č. , hodnota, , takzvaná předžalobní výzva ze dne 22. 5. 2024).10. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.17. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.19. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.20. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč, který však žalovaný řádně a včas nesplácel, žalobkyně proto využila svého práva a úvěr ke dni 22. 5. 2024 zesplatni
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.