17 C 228/2023-194 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 7. 2023 domáhají určení vlastnického práva k bytové jednotce č. 331/6, nacházející se ve 3. nadzemních podlaží budovy čp. 331, postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , vše k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsanou na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha (dále jen „Nemovitost“ nebo „předmětná bytová jednotka“), s tím, že jsou potomci a žalovaný manželem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , naposledy bytem , adresa, (dále jen „zůstavitelka“). V rámci pozůstalostního řízení vedeného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v , adresa, pod sp. zn. Nd , Anonymizováno, /2021, , spisová značka, mj. vyplynulo, že na základě smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví bytové jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví člena družstva ze dne 8. 9. 2016 měla zůstavitelka ke dni úmrtí spolu s žalovaným ve společném jmění manželů Nemovitost. Žalobci uvádí, že takový údaj zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, neboť Nemovitost byla od počátku ve výlučném vlastnictví zůstavitelky a jako taková neměla být následně v katastru nemovitostí zapsána v SJM zůstavitelky a žalovaného. Z tohoto důvodu se žalobci s naléhavým právním zájmem z titulu svého dědického nároku domáhají podanou žalobou o určení vlastnického práva k uvedené Nemovitosti s tím, že právní zájem podle ustálené judikatury je s ohledem na určovací žalobu dán také tím, že bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobců nebo právní vztah, na němž jsou zúčastněni, nebo jestliže by se jejich postavení bez tohoto určení stalo nejistým, což je i v tomto případě naplněno. Předmětná nemovitostí byla od počátku pouze ve výlučném vlastnictví zůstavitelky a nemohla náležet do SJM zůstavitelky a žalovaného, neboť zůstavitelka předmětnou nemovitosti nabyla po rozvodu se svým prvním manželem panem , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 1984 do svého výlučného užívání (jednalo se o družstevní byt tehdejšího Lidového bytového družstva v Praze na adrese , adresa, ), přičemž až do roku 2016 byla Nemovitost nepřetržitě ve družstevním vlastnictví (nejprve Lidového bytového družstva v Praze, následně Lidového bytového družstva Praha 5, poté Bytového družstva , Anonymizováno, a konečně Bytového družstva , adresa, , přičemž z dokladů o platbách spojených s užíváním bytové jednotky je zřejmé, že tato je výlučným vlastníkem družstevního podílu na Nemovitosti (když manželství se žalovaným bylo uzavřeno až , datum, ); společné členství zůstavitelce a žalovanému nevzniklo. Současně zůstavitelka s žalovaným notářským zápisem ze dne , datum, , NZ , Anonymizováno, /2001 N , Anonymizováno, /2001, sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Praze, uzavřela smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, dle něhož mj do společného jmění manželů nenáleží družstevní podíl na „Nemovitosti,“ s tím, že současně podle čl. III notářského zápisu byl zúžen (v souladu s ust. § 143a odst.1 tehdy platného zák. č. 40/1964 Sb., obč. zákoníku) rozsah jejich společného jmění manželů tak, že se SJM nevztahuje na v budoucnu nabývané nemovitosti. Rovněž to byla zůstavitelka, kdo jako výlučný vlastník družstevního podílu a výlučný nájemce nemovitosti požádala dopisem ze dne 20.7.1992 o převod vlastnictví k bytu tehdejšího vlastníka objektu (LBD v Praze 5). Žalobci namítli neplatnosti smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví bytové jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví člena družstva ze dne 8. 9. 2017, neboť takovému převodu bránila jak uzavřená smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, tak skutečnost, že družstevní podíl na nemovitosti získala zůstavitelka před uzavřením manželství se žalovaným. Nesouhlasili s tvrzením žalovaného, že zůstavitelka podpisem Smlouvy o bezúplatném převodu v roce 2016 souhlasila s převodem bytu do SJM se žalovaným (nadto pokud tak bylo možné pouze v případě modifikace smlouvy o zúžení SJM, k čemuž mohla dojít pouze formou veřejné listiny), smlouvu mají s odkazem na ust. § 588 o. z. za neplatnou. V této souvislosti namítli, že již Smlouva o zúžení SJM obsahovala pro zůstavitelku absolutně nevýhodné rozdělení majetku, kdy žalovaný získal bytové jednotky č. 1412/2 a č. 1412/16, na adrese , adresa, a dále ideální polovinu obytného domu č. p. 1018 v , Anonymizováno, , jméno FO, na LV č. , hodnota, v kat. úz. , jméno FO, (žalovaný bytovou jednotku č. 1412/2 prodal, bytovou jednotku č. 1412/16 daroval své dceři, , tituly před jménem, , jméno FO, – a to v den, kdy prostřednictvím své právní zástupkyně oznámil žalobcům, že se zříká péče o jejich matku, svou manželku/zůstavitelku a polovinu obytného dmu č. p. 1018 daroval svému synovi , jméno FO, ). Pokud žalovaný argumentuje tím, že se stal členem bytového družstva smyslu, odkazují na rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. 11 Cmo 307/2005-77 ze dne 22. 3. 2006, ze kterého vyplývá, že členkou BD , adresa, je pouze zůstavitelka (přestože BD , adresa, eviduje na své zakládající schůzi v prezenční listině i podpisy manželů oprávněných členů původního družstva), neboť žalovaný se členem družstva stát nemohl (v této souvislosti odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 855/2008 ze dne 14. 1. 2009, kde kterého výlučný členský podíl v družstvu nabytý před manželstvím nikdy právní úprava nerozšiřuje na společné členství manželů v družstvu u nově vzniklého manželství), přičemž členství v dosavadním družstvu se vznikem nového družstva přechází na toto družstvo. Tvrzení, že žalovaný se stal s uvedením jeho jména prezenční listině tak odporuje zákonu. Zdůraznili, že k rozšíření členství na individuální na členství společné by bylo možné rozšířením SJM veřejnou listinou, tedy notářským zápisem, k čemuž nikdy nedošlo (žalovaný podal přihlášku do BD , adresa, neoprávněn, neboť členem se mohla stát pouze zůstavitelka). Poukázali i na skutečnost, že v evidenci a dokumentech BD , adresa, jsou nesrovnalosti (např. v evidenci a při podpisech BD , adresa, je v roce 1994 uveden pouze bývalý manžel zůstavitelky a její syn). V neposlední řadě namítli, že zůstavitelka dle lékařské zprávy ze dne , datum, se léčila na psychiatrické ambulanci a byla od roku 1997 do roku 2021 opakovaně hospitalizována, přičemž její duševní choroby mohly ovlivnit její rozhodování při podepisování smlouvy o převodu bytové jednotky do jejího vlastnictví a vlastnictví žalovaného.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Dle žalovaného zůstavitelka byla vlastnicí družstevního podílu v Lidovém bytovém družstvu v Praze (původně Bytového družstva , Anonymizováno, ) a předmětný družstevní podíl spojený s právem nájmu družstevního bytu na adrese , adresa, nabyla před uzavřením manželství se žalovaným, avšak uzavřením manželství vzniklo zůstavitelce a žalovanému právo společného nájmu a současně společné členství v družstvu. Následně došlo ke změnám družstevního vlastnictví tak, že v roce 1994 bylo založeno , právnická osoba, (jež vlastnilo mimo jiné dům č.p. 331, k. ú. , adresa, na adrese , adresa, ) a manželé , jméno FO, se stali společnými členy tohoto družstva. Z tohoto BD se v roce 1996 vyčlenilo nové vzniklé , právnická osoba, , jehož byl žalovaný od jeho vzniku dlouholetým předsedou (až do 30. 11. 2008). V době před uzavřením manželství se zůstavitelkou byl žalovaný nájemcem bytu ve , adresa, ul. 443, , adresa, ve vlastnictví Prahy s předkupním právem k němu, pokud dojde k privatizaci, přičemž toho práva nedlouho po sňatku přenechal žalobci b), jež tento byt vlastní dosud (právě po převodu se žalovaný nastěhoval do předmětného bytu). Jelikož si toho byla zůstavitelka dobře vědoma, rozhodla se, že předmětnou bytovou jednotku č. 331/6 nabydou manželé do společného jmění manželů. Má za to, že žaloba zpochybňuje vůli , jméno FO, (po 6 letech od uskutečnění převodu tohoto bytu do SJM manželů , jméno FO, ). Žalovaný považuje postup žalobců vůči němu v rámci dědického řízení za nemravný. Současně mnoho let platit na „služby“ spojené s bydlením v předmětném družstevním a posléze vlastněném bytě. Má za to, že se stal za trvání manželství společným členem družstva Bytového družstva , Anonymizováno, a následně zakládajícím společným členem družstva Bytového družstva , adresa, (když v souvislosti s vyčleněním majetku z Bytového družstva , Anonymizováno, v roce 1996 – tj. po uzavření manželství - došlo k majetkovému vypořádání mezi původní BD , Anonymizováno, a nástupcem BD , adresa, ), přičemž při rozhodování o zápisu družstva byla otázka platného vyčlenění zkoumána i rejstříkovým soudem (mj i otázku kolik nájemců nebo vlastníků těchto bytů či nebytových prostorů je členy družstva, ze kterého se zapisované družstvo vyčleňuje, či zda je splněna podmínka písemného souhlasu nejméně dvou třetin členů družstva). Připomněl, že pro vznik družstva a pro členství v něm jinak pla