18 C 333/2024-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr až do částky úvěrového limitu ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu načerpal částku ve výši celkem , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednaným úrokem prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný své povinnosti nedostál a na svůj dluh ničeho neuhradil. Z důvodu prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou svých závazků využila žalobkyně svého práva a nesplacenou část úvěru včetně příslušenství ke dni , datum, zesplatnila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, , smluvních pokut ve výši , částka, , poplatků za pojištění ve výši , částka, , úroků a úroků z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Bulharska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 19 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť účastníci uzavřeli v závěrečných ustanovení ve spotřebitelské smlouvě dohodu o příslušnosti českých soudů, přičemž v době uzavření smlouvy měla žalobkyně sídlo a žalovaný bydliště (pro účely nařízení oba měli bydliště, viz čl. 62 a 63 nařízení) v témže členském státě (České republice). Žalovaný námitku nedostatku příslušnosti českých soudů v řízení neuplatnil.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto skutkovému stavu:5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dohodu označenou jako flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , RČ, ze dne , datum, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni načerpané finanční prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 2,326 % z úvěrového rámce. Účastníci si dále sjednali poplatky pro případ nesplácení úvěru, a to ve výši , částka, za měsíc vymáhání (náklady spojené s upomínáním) a smluvní pokutu ve výši , částka, . Účastníci dále sjednali pojištění schopnosti splácet, žalovaný se zavázal hradit pojištění ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Účastníci se dále dohodli, že pokud žalovaný dluží 2 a více splátek déle než 3 měsíce, je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr (smlouva o flexibilní půjčce – revolvingový úvěr č. , RČ, ).6. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr, a to na základě údajů uvedených žalovaným a prostřednictvím dostupných registrů. Žalovaný měl příjem ve výši , částka, měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činil celkem , částka, , celkové výdaje pak , částka, měsíčně. Lustrace v dostupných registrech (NRKI, SOLUS, jiné půjčky) byla provedena s negativním výsledkem (potvrzení o provedení ověření bonity klienta).7. Žalobkyně dne , datum, převedla na účet žalovaného částku ve výši , částka, , žalovaný neprovedl ve prospěch žalobkyně žádnou úhradu. Poté, co nezaplatil předepsané splátky splatné dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, žalobkyně dluh za žalovaným ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku , částka, , obchodní úrok tvořící součást neuhrazených splátek v celkové výši , částka, , kapitalizovaný obchodní úrok ke dni , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni , datum, ve výši , částka, , neuhrazené pojistné ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, (tj. dvakrát smluvní pokutu po , částka, ), zákonný úrok z prodlené z nezaplaceného pojistného ke dni , datum, ve výši , částka, , náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši , částka, (tj. dvakrát , částka, ) (výpis čerpání, splátek a úhrad).8. Dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celé dlužné částky ve výši , částka, nejpozději ve lhůtě 14 dnů (výzva ke splacení úvěru).9. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do , datum, . Žalovaný byl současně upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním (předžalobní výzva a podací arch).10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:11. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Bulharsko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá ze závěrečných ustanovení všeobecných obchodních podmínek žalobkyně.12. Věc byla soudem posuzována dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „ZoSÚ“), přičemž dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud po zjištění skutkového stavu dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobkyně předložila listinné důkazy osvědčující její nárok na požadované žalované částky. Žalovanému byly žalobkyní poskytnuty finanční prostředky a žalovaný se tyto prostředky zavázal splácet za dohodnutých podmínek spolu se sjednanými poplatky. Žalovaný své povinnosti splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostál. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný uhradil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které bylo podpořeno listinnými důkazy. Soud proto žalobkyni přiznal dlužnou jistinu , částka, , obchodní úrok tvořící součást neuhrazených splátek v celkové výši , částka, , kapitalizovaný obchodní úrok ke dni , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni , datum, ve výši , částka, , neuhrazené pojistné ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, (tj. dvakrát smluvní pokutu po , částka, ), zákonný úrok z prodlené z nezaplaceného pojistného ke dni , datum, ve výši , částka, , náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši , částka, (tj. dvakrát , částka, ). Žalobkyní požadovaný úrok z úvěru byl uplatněn v souladu s pravidly obsaženými v § 122 odst. 4 ZoSÚ. Příslušenství v podobě úroku z prodlení bylo přiznáno ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud zároveň uzavřel, že žalobkyně dostála i svým povinnostem vyplývajícím ze zákona o spotřebitelském úvěru, kdy dos