28 C 285/2023-144 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se svou žalobou podanou ke zd. soudu dne 5.9.2023 domáhal určení, že nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, na LV 463, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a to pozemky parc. č. , hodnota, , 235, 236, 237, 1720/4 a 1916, a dále stavba č. p. 445, objekt k bydlení, na pozemku parc.č. , hodnota, (dále jen „nemovitosti“) nejsou ve výlučném vlastnictví žalované, ale jsou součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění bývalých manželů – žalobce a žalované. K odůvodnění své žaloby uvedl, manželství žalobce se žalovanou bylo uzavřeno dne 11. 9. 1987. Manželství bylo na návrh manželky rozvedeno zdejším soudem dne 31. 5. 2023, rozsudkem č. j. 15 C 352/2022. Žalobce se žalovanou nabyli do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy ze dne 23. 10. 1992 rekreační chatu ev. č. , hodnota, , parcelu č. , hodnota, a parcelu č. , hodnota, , to vše v k. ú. , adresa, , obec , Anonymizováno, , adresa, , nyní zapsané na LV č. , hodnota, pro okres hlavní město , adresa, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, , dále nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 20. 10. 1993 rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , na parcele parc.č. , hodnota, , parcely č. , hodnota, a , Anonymizováno, , taktéž v k. ú. , adresa, , obec hl. m. , adresa, , zapsané nyní rovněž na LV č. , hodnota, , dále žalovaná nabyla kupní smlouvou ze dne 5. 12. 2007 parcelu č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec hl. m. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, pro okres hl. m. , adresa, , obec , adresa, , k. ú. , adresa, , a kupní smlouvou ze dne 5. 1. 2010 nabyla žalovaná parcelu parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec hl. m. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, . Žalobce od 10. 8. 1992 podniká jako osoba samostatně výdělečně činná. Dne 28. 11. 2001 byla u žalobce zahájena daňová kontrola z důvodu podezření ze spáchání trestného činu dle § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, za což žalobci hrozilo 6 měsíců až 10 let odnětí svobody v případě jeho prokázání, spolu se zabráním nemovitostí. Celková výše pohledávky při dopočítání daňového nedoplatku činila necelé 4 miliony Kč, penále a diskontní úrokové sazby ČNB z každé odložené splátky. Tato skutečnost byla pro žalobce a žalovanou likvidační. Na základě hrozby ztráty nemovitého majetku účastníků se žalobce se žalovanou rozhodli notářským zápisem notářky JUDr. Aleny Klocové, č. j. NZ 257/2003, N 308/2003 ze dne 27. 6. 2003. Důvodem tohoto postupu byl úmysl účastníků obejít zákon a vyhnout se úhradě nedoplatku daně z příjmu ze společného majetku a případnému propadnutí majetku, které hrozilo. Účastníci nechtěli a neměli v úmyslu zúžit společné jmění manželů, ale takový úkon učinili z důvodu ochrany jejich majetku. Kdyby nehrozil postih ze strany finančního úřadu, takový úkon by nikdy neučinili. Žalobce má za to, že předmětný notářský zápis byl učiněn jako právní úkon simulovaný, jednalo se o vědomou neshodu vůle a jejího právního projevu při dvoustranném právním úkonu mezi žalobcem a žalovanou, mezi vůlí a projevem obou stran byla stejná neshoda a obě strany o tom věděly. Notářský zápis byl uzavřen v tísni obou účastníků a za zcela zjevných nápadně nevýhodných podmínek pro žalobce, notářský zápis tak je absolutně neplatným právním úkonem – ex tunc. Úkon nebyl učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně a svým obsahem se příčil dobrým mravům. Žalobce tímto postupem přišel o nemovitosti, které nabyl společně se žalovanou a simulovaným úkonem k nim ztratil vlastnická práva, když získal pouze finanční obnos ve výši 200 000 Kč. Pokud by nedošlo k zahájení daňové kontroly, nikdy by k takovémuto úkonu nedošlo. Jak žalobce, tak i žalovaná chtěli svůj majetek vyvést ze žalobce na žalovanou, k zabránění jejich propadnutí České republice. Notářský zápis je dále z hlediska jeho obsahu nesrozumitelným a neurčitým právním úkonem. Žalobce má za to, že nemovitosti, které účastníci nabyli společně do společného jmění manželů, byly ke dni zániku manželství ve společném jmění manželů. Pokud je právní úkon v podobě notářského zápisu absolutně neplatným právním úkonem, jsou absolutně neplatné i kupní smlouvy, na jejichž základě nabyla žalovaná do svého vlastnictví další nemovitosti kupními smlouvami. Kupní ceny za tyto nemovitosti byly hrazeny z finančních prostředků žalobce. Podle žalobce tedy došlo k neplatnému zúžení společného jmění manželů, byť formou notářského zápisu.2. Žalobce ještě v replice na vyjádření žalované podáním ze dne 22.10. 2023 doplnil svá tvrzení a trval na tom, že notářský zápis byl iniciován obavou žalobce a žalované kvůli hrozbě ze strany Finančního úřadu v podobě vyměření nedoplatků daně z příjmu. Žalovaná o této skutečnosti věděla, z toho důvodu k notáři šla. Společné jmění manželů nebylo zúženo na základě svobodného úkonu. Pokud by nehrozil ze strany Finančního úřadu postih v podobě následně vydaných platebních výměrů, žádný notářský zápis by uzavírán nebyl. Ve vztahu k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, žalobce uvedl, že žalovaná neměla v době uzavírání kupních smluv žádné příjmy, nemůže tak prokázat úhradu kupní ceny z výlučných prostředků. Na základě ústní dohody mezi žalobcem a žalovanou byly veškeré investice do rodinného domu, od počátku až do současnosti, hrazeny žalobcem. Žalovaná nechala i po zúžená společného jmění manželů žalobce v rodinném domě bydlet, nikdy nepožadovala jeho odstěhování, neboť velmi dobře věděla, že žalobce nemá kde bydlet, a to i když má fiktivní bydliště na jiné adrese, tedy se fakticky chovala tak, že rodinný dům je v jejich společném jmění. Ohledně tvrzení žalované, že veškeré finanční prostředky-zisky z podnikání od doby zúžení společného jmění manželů náležely výlučně žalobci, uvedl, že tak tomu není, žalobce veškeré tyto finanční prostředky investoval do rodinného domu, ze kterého se ho žalovaná nyní snaží bez jakékoliv snahy o narovnání vystěhovat. Žalobce dále uvedl, že v notářském zápisu je uvedena jako adresa bydliště adresa rodinného domu a žalovaná tedy byla srozuměna s tím, že bydliště žalobce je a bude v předmětném rodinném domě.3. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal určení, že nemovitosti uvedené na LV , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , a to pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , a dále stavba č. p. , Anonymizováno, , objekt k bydlení, na pozemku parc.č. , hodnota, , vše zapsané na LV , Anonymizováno, , jsou součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů – žalobce a žalované.4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, žaloba je dle jejího názoru nedůvodná a zcela zjevně účelová, snahou žalobce je toliko odvrátit pro něj nepříznivý důsledek, kdy bude nucen nemovitosti vyklidit poté, co zaniklo jeho právo je užívat z důvodu rozvodu. Nesouhlasila s tvrzením žalobce o absolutní neplatnosti notářského zápisu, jehož předmětem byla dohoda účastníků o zúžení společného jmění manželů, tvrzené důvody neplatnosti dohody o úpravě majetkového režimu manželů nejsou dány. Účastníci se v minulosti svobodně rozhodli upravit majetkový režim, a formou notářského zápisu se dohodli na tom, že nemovitosti, které náležely do SJM, se stanou výlučným vlastnictvím žalované, a žalobce se zase stane výlučným vlastníkem finančních prostředků, které použije na založení společnosti , právnická osoba, ., a rovněž dle dohody účastníků si žalobce ponechá do budoucna všechny příjmy ze svého podnikání. Nedošlo k žádné simulaci právního úkonu. Žalobce platnost notářského zápisu o zúžení společného jmění manželů více jak 20 let nezpochybňoval, a zpochybňovat jej začal až v návaznosti na skutečnost, že po právní moci rozvodu manželství byl žalovanou vyzván k vyklizení nemovitostí. Žalobce vlastnictví nemovitostí nezpochybnil ani v rámci jednání účastníků v řízení o rozvod manželství, žalované pouze nabízel, že nebude požadovat „investice“ do nemovitosti. Žalobce je v rámci snahy o setrvání v nemovitostech schopen argumentovat čímkoliv, včetně toho, že se v minulosti účelově snažil zkrátit věřitele (tedy spáchal trestný čin), z takového jednání by však neměl dle § 6 odst. 2 o.z. mít prospěch. Ohledně žalobcem namítaných nedostatků notářského zápisu žalovaná uvedla, že čl. IV písm. a) až f), kde není stanoveno, komu hodnoty náleží, je třeba vykládat v souladu s návětím, tj. že manželé o uvedené zúžili do budoucna rozsah společného jmění manželů, rozsah zúžení je tak jednoznačně dán. Obdobně je také bez významu pro otázku platnosti notářského zápisu resp. dohody o zúžení společného jmění manželů a určení vlastnického práva k nemovitostem skutečnost, že v notářském zápisu není řešena otázka závazků (jednalo se pouze o částečné zúžení) popř., že chybí deklarace, že účastníci zápisu resp. dohodě rozumí. Pokud pak žalobce argumentuje, že v důsledku zúžení společného jmění manželů na základě dohody ze dne 27. 6. 2003 žalobce