28 C 481/2023-88 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 7. 2023 domáhala po žalovaném vydání věci, listiny - aktuální nájemní smlouvy k bytu , adresa, , platnou od tohoto roku a podepsanou pouze žalovaným a aktuálním nájemníkem, a dále vydání nového aktuálního klíče ke dveřím od tohoto bytu. Žalobkyně tento svůj požadavek odůvodnila tím, že je spolumajitelkou bytové jednotky č. , Anonymizováno, v režimu dosud nevypořádaného zaniklého SJM. Předmětný byt byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2022 přidělen do vlastnictví žalovanému, žalobkyně se proti tomuto rozsudku však dovolala, a Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 5. 2023 vykonatelnost rozsudku odložil do rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci dovolání. Žalobkyně po obdržení usnesení Nejvyššího soudu, kterým byla odložena vykonatelnost rozsudku Městského soudu, kontaktovala právní zástupkyni žalovaného, v e-mailu ji informovala, že šla do dané bytové jednotky, do bytu se však nemohla dostat, protože byl vyměněn zámek a nový klíč žalobkyni nebyl předán, zároveň ji žádala o předání klíče a zaslání nájemní smlouvy k danému bytu. Právní zástupkyně žalovaného na tuto žádost nijak nereagovala. Žalobkyně přivolala hlídku Policie České republiky, ta byla svědkem, že stávajícím klíčem, který měla žalobkyně k dispozici, nebylo možné se do bytu dostat. Následující den žalobkyně přivolala zámečníka, který vyměnil zámek a zpřístupnil žalobkyni dveře do bytu. Žalobkyně dohodla termín prohlídky bytu k jeho následnému pronájmu, ten byl dohodnut se zájemci na 22. 6. 2023. V den prohlídek se u bytu objevil žalovaný spolu s nějakým pánem, údajně zámečníkem, žalovaný do bytu vstoupil a sdělil žalobkyni, že hodlá v bytě setrvat. Žalovaný zároveň žalobkyni sdělil, že se nemá obávat, že svůj podíl z pronájmu obdrží. Pokud by Nejvyšší soud shledal dovolání žalobkyně opodstatněným, tak se vše vrátí k soudu nižšího stupně a ke všem spoluvlastněným nemovitostem budou mít a opět mají stejná práva i povinnosti do dalšího vydání soudního rozsudku. Žalobkyně byt chtěla ukázat dalším zájemcům, mladému páru, žalovaný je však do bytu odmítl vpustit, s tím, že byt je podle katastru nemovitostí přepsán na něj, tudíž žalobkyně nemá k dané bytové jednotce právo. Žalovaný takto jednal, přestože mu žalobkyně ukazovala usnesení Nejvyššího soudu, které odkládá vykonatelnost rozsudku Městského soudu. Žalobkyně tedy zavolala policii, aby jí zajistila přístup do bytové jednotky, policie žalovanému situaci s usnesením Nejvyššího soudu vysvětlila, že se opět stali spoluvlastníky bytové jednotky. Nato žalovaný žalobkyni sdělil, že byt je pronajatý a policejní hlídce předložil nájemní smlouvu, žalobkyni ji však neukázal. Dne 28. 6. 2023 žalobkyně opět šla do daného bytu, protože výborem domu bylo sděleno, že v daný den mají všichni vlastníci zpřístupnit byty k prohlídce spalinových cest, domnívala se, že je jediná, kdo má klíče k jí vyměněnému zámku, do bytu se však nedostala, a tak opět zavolala policii. Policie zazvonila na byt, otevřel jí pán, který v bytě byl již 22. 6. 2023 s tím, že má byt pronajatý a policii ukázal nájemní smlouvu. Bytová jednotka byla nejprve pořízena ke společnému bydlení účastníků, následně se přestěhovali a bytovou jednotku si ponechali k jejímu následnému pronájmu. Žalobkyně dále vylíčila nájemní historii bytu s tím, že pronájem v minulosti zajišťovala žalobkyně, bytovou jednotku uklízela, sama prováděla nutné opravy v bytě apod. Žalobkyně se obává, že žalovaný má v úmyslu žalobkyni finančně poškodit, a proto se domáhá vydání nájemní smlouvy a klíčů k tomuto bytu.2. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala po žalovaném vydání aktuální nájemní smlouvy a klíčů k bytu v , adresa, , číslo bytové jednotky , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, .3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. K žalobě se vyjádřil ve svém podání ze dne 6. 2. 2024, kde potvrdil, že mezi účastníky probíhalo u zd. soudu od roku 2014 řízení o vypořádání společného jmění manželů, vedeno bylo pod sp. zn. 31 C 284/2014. V tomto řízení bylo již podruhé odvolacím soudem rozhodnuto tak, že žalovaný je výlučným vlastníkem daného bytu. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí dovolala a Nejvyšší soud vydal dne 30. 5. 2023 usnesení, kterým rozhodl o odkladu vykonatelnosti dosavadních rozhodnutí ve věci. V době od právní moci rozsudku odvolacího soudu do podání dovolání došlo však k převodu předmětné nemovitosti v evidenci příslušného katastrálního úřadu na žalovaného a žalovaný je tak evidován jako výlučný vlastník této bytové jednotky. Z toho titulu žalovaný tedy bytovou jednotku pronajal a předal nájemci klíče. Žalobkyně se pokoušela do bytové jednotky dostat se záměrem výměny zámků a opětovného pronajmutí, v té době však žalovaný byt již pronajímal nájemci, který si z obavy před dalšími pokusy žalobkyně o vniknutí do bytu vyměnil vložku ve vstupních dveřích, a žalovaný nemá tyto klíče k dispozici. Žalovaný hradí naprostou většinu nákladů na údržbu a provoz společných nemovitostí, hypotéční úvěr, zálohy SVJ, spotřebu energií apod. Žalobkyně v jednom ze společných bytů sama bydlí a další proti vůli žalovaného neoprávněně pronajímá a inkasuje nájemné, které spotřebovává. Žalovaný je výlučným vlastníkem předmětného bytu, žalobkyně není za stávající situace jeho spoluvlastníkem a není aktivně legitimována k podání této žaloby.4. S ohledem na výše uvedené námitky navrhl žalovaný zamítnutí žaloby.5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:7. Žalobkyně a žalovaný jsou bývalí manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem zd. soudu č.j. 13 C 194/2013-12 ze dne 25.10.2013. Před zd. soudem bylo mezi účastníky vedeno řízení o vypořádání společného vlastnictví manželů pod sp.zn. 31 C 284/2014, současně bylo rozhodováno i o spojených věcech sp.zn. 9 C 123/2017 a 24 C 97/2020. Rozsudkem č.j. 31 C 284/2014-1953 ze dne 21.6.2022 byla výrokem I. bod 3 do výlučného vlastnictví žalobce (v tomto řízení žalovaného) přikázána bytová jednotka č. , Anonymizováno, , umístěná v domě č. p. , Anonymizováno, , postaveném na pozemku parc. č. , Anonymizováno, a s ní spojený spoluvlastnický podíl na domu č.p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, o velikosti ideálních 76/4119, vše zapsáno na LV č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro hl. m. Praha, katastrální pracoviště , adresa, , na adrese , adresa, . (prokázáno rozsudkem č.j. 31 C 284/2014-1953). Žalovaná (v tomto řízení v postavení žalobkyně) se proti tomuto rozsudku odvolala, odvolací Městský soud v Praze rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 8. 12. 2022, č. j. 17 Co 327/2022-2067 tak, že rozsudek soudu I. stupně změnil ve výroku I. pouze v bodě 8/, jinak rozsudek potvrdil, ve výroku II. jej změnil pouze v bodě 5/ a do výlučného vlastnictví žalované kromě finančních zůstatků na akciovém účtu č. ev. , Anonymizováno, , vedeném u , právnická osoba, ., přikazuje rovněž 40 ks akcií , Anonymizováno, v hodnotě 1 812 Kč na tomto akciovém účtu, jinak i tento výrok potvrdil. (výrok I.), ve výroku III. pak rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobci přikázal k úhradě společný dluh účastníků ze smlouvy o hypotečním úvěru č. , hodnota, u věřitele , právnická osoba, . ve výši 2 950 329,65 Kč, jakož i příslušenství, které k tomuto dluhu přiroste v budoucnu (výrok II.), a ve výrocích IV. a VIII. rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání podílů částku 3 188 763,50 Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku. (výrok III.), ve výroku V. pak rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobci se složená záloha na znalečné nevrací (výrok IV.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok V.). (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2022, č. j. 17 Co 327/2022-2067).8. Žalobkyně (v souvisejícím řízení v postavení žalované) podala cit. rozsudku odvolacího Městského soudu v Praze dovolání prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce dne 27.2.2023 dovolání, žalovaný k dovolání zaslal svoje vyjádření.9. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2023, č. j. 22 Cdo 1321/2023-2201 bylo rozhodnuto o odložení vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2022, č. j. 17 Co 327/2022-2067, ve znění opravného usnesení ze dne 12. 1. 2023, č. j. 17 Co 327/2022-2091, do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci proti uvedenému rozhodnutí. Z odůvodnění vyplynulo, že Nejvyšší soud vyhodnotil obsah podání žalobkyně ze dne 30. 1. 2023 podané prostřednictvím Městského sou