31 C 1/2023-117 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal zaplacení shora uvedené částky. Žalobce byl žadatelem v řízení vedeném žalovaným o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Důvěrné“. Řízení o vydání osvědčení fyzické osoby a na něj navazující soudní řízení bylo vedeno od , datum, do , datum, , tj. celkem 12 let a 3 měsíce. Z této celkové doby trvalo řízení u žalovaného 6 měsíců a 12 dní, dále řízení před Městským soudem v Praze trvalo 6 let a řízení před dalšími soudními institucemi více než 5 roků a 7 měsíců. Dle žalobce takto došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a průtahů v něm, jedná se o újmu na právech, kterou žalobce utrpěl v důsledku nepřiměřené doby řízení. Žalobce tvrdil, že věc nebyla nijak složitá a žalobce nepřispěl k průtahům žádnými obstrukcemi. Celková délka řízení, jež pro něj mělo zvýšený význam, neboť v něm byla řešena otázka důležitá pro výkon žalobcova povolání (služební činnosti v ozbrojených silách), a která přesáhla dobu 12 let, byla nepřiměřená, a újmu tím vzniklou lze nahradit toliko penězi. Žalobce požadoval náhradu ve výši , částka, za každý rok řízení, což za dobu 12 let a tří měsíců dává částku , částka, , a to spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, , kdy žalované uplynula šestiměsíční lhůta pro projednání jeho nároku, uplatněného u příslušného úřadu dne , datum, . Žalovanou částku zadostiučinění uplatnil výzvou ze dne , datum, u žalovaného. Žalovaný nárok sdělením ze dne , datum, zcela odmítl s tím, že případná nepřiměřená délka řízení nebyla způsobena postupem , Anonymizováno, .2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když má za to, že v řízení vedeném žalovaným ve věci žádosti žalobce o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „Důvěrné“ nedošlo k žádným průtahům. Uvedl, že řízení bylo zahájeno podáním žádosti dne , datum, a ukončeno dne , datum, , kdy , Anonymizováno, rozhodl o nevydání osvědčení fyzické osobě pro stupeň „Důvěrné “. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal dne , datum, rozklad. Řízení o tomto rozkladu bylo ukončeno rozhodnutím ředitele žalovaného dne , datum, rozhodnutím o nevydání osvědčení., které bylo právnímu zástupce žalobce doručeno , datum, . V rámci bezpečnostního řízení vedeného žalovaným žalobce namítal nedodržení lhůty k vydání prvostupňového rozhodnutí, ředitel žalovaného uvedl, že námitka je oprávněná, avšak uvedená skutečnost nemá vliv na věcnou správnost ani na zákonnost prvostupňového rozhodnutí. Žalobce následně podal proti rozhodnutí žalovaného správní žalobu, která byla žalovanému doručena dne , datum, . Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozhodl rozsudkem dne , datum, , čj. , spisová značka, a kasační stížnosti vyhověl, když rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, neboť rozsudek Městského soudu v Praze shledal nepřezkoumatelným. Městský soud v Praze následně jeho druhým rozsudkem ze dne , datum, , čj. , spisová značka, -126 žalobu opětovně zamítl, a to ze stejných důvodů, jak tomu bylo u prvního rozsudku. Proti tomuto rozsudku žalobce opět podal kasační stížnost a Nejvyšší správní soud jeho rozsudkem ze dne , datum, , čj. , spisová značka, kasační stížnosti opět vyhověl, rozsudek Městského soudu v Praze opět zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť znovu shledal nepřezkoumatelnost rozsudku Městského soudu v Praze. Po té opětovně rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , jímž byla žaloba opět zamítnuta, a to ze stejných důvodů, jako tomu bylo u prvního rozsudku Mě S v Praze. Proti tomuto rozsudku žalobce podal v pořadí již třetí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kterou rozsudkem ze dne , datum, , čj. , spisová značka, soud zamítl a řízení tím bylo skončeno. Žalovaný učinil nesporným, že lhůta pro vydání prvostupňového rozhodnutí, vedeného před správním orgánem, byla překročena o zhruba 3 týdny, nebylo tomu však pro nečinnost žalovaného, ale z důvodu snahy zjistit přesně a úplně stav věci v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí. Rovněž řízení o rozkladu proběhlo ve lhůtě stanovené zákonem. Žalovaný řízení vedl v souladu se zákonem, bez zbytečných prodlev a je zřejmé, že v řízení vedeném žalovaným nedošlo k žádným průtahům ani k jinému nesprávnému úřednímu postupu. Případná nepřiměřená délka řízení vznikla až při projednávání věci Městským soudem v Praze a následně na základě žalobcem podané kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem, převážná část délky řízení tak připadá na řízení před správními soudy, v němž žalovaná vystupovala jako účastnice řízení a nemohla je ovlivnit. Měla za to, že k otázce přiměřenosti soudního řízení není oprávněna se vyjadřovat, v tomto ohledu by měl být osloven zejména Městský soud v Praze, u něhož byla věc projednávána po dobu více než deseti let. Nárokovanou peněžitou kompenzaci žalobcem, přesto žalovaný považoval za nepřiměřenou.3. Soud I. stupně v projednávané věci rozhodl rozsudkem čj. , spisová značka, ze dne , datum, , který byl k odvolání žalovaného zrušen usnesením Městského soudu v Praze čj. , spisová značka, ze dne , datum, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení s tím, že na soudu I. stupně bude, aby si předně opatřil dostatečná skutková zjištění pro všechny své závěry stran naplnění odpovědnostních předpokladů na straně žalované ve smyslu § 13 zákona o odpovědnosti státu za škodu, a poté na základě zhodnocení zjištěných skutečností, významných z pohledu výše zmíněných kritérií dle § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu, posoudil, v jakém poměru se to které kritérium zapříčinilo o celkovou délku řízení, a následně učinil závěr, zda ji lze mít (ještě) za přiměřenou, anebo zda došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Dojde-li (opětovně) k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená, bude se zabývat též odpovídající formou (a výší) zadostiučinění. V těchto úvahách se pak musí znovu projevit kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona o odpovědnosti za škodu, a to ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, ); zpravidla se tak děje procentuálním navýšením či naopak snížením základní částky odškodnění (viz Stanovisko, část VI.).4. Městský soud v Praze v odůvodnění jeho usnesení konstatoval, že „…..V posuzovaném případě byl předmětem řízení nárok žalobce na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou měl utrpět v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů státu v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné, vedeném dle zákona o ochraně utajovaných informaci před NBÚ a návazně i před správními soudy. Třebaže to v napadeném rozsudku není blíže rozvedeno, je zřejmé, že soud I. stupně na řízení před správním orgánem i soudy nahlížel jako na řízení jediné, které z hlediska hodnocení své délky představuje jeden celek. S tím je možno souhlasit, byť je namístě připomenout, že při posuzování předpokladů odpovědnosti státu za újmu způsobenou nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona o odpovědnosti za škodu je nutno si vždy ujasnit, zda lze správní řízení z hlediska jeho věcné působnosti podřadit pod řízení, s nímž se pojí právo na projednání věci v přiměřené době. Kritéria, při jejichž splnění tak lze učinit, definoval ve svéjudikatuře Nejvyšší soud tak, že o nepřiměřené délce správního řízení lze uvažovat, dopadá-li na ně čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), a sice jde-li ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, má-li toto právo nebo závazek základ ve vnitrostátním právu a je-li soukromoprávní povahy (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ); právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, se pak vztahuje i na účastníky správních řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na dané správní řízení navazoval soudní přezkum (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). V nyní souzené věci žalobce u žalované (NBÚ) požádal o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné, které je jednou z podmínek přístupu k utajované informaci a které NBÚ vydá fyzické osobě, která a) je státním občanem České republiky nebo státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, b) splňuje podmínky uvedené v § 6 o dst. 2 , c ) je osobnostně způsobilá, d) je bezpečnostně spolehlivá (§ 11 odst. 1, § 12 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací). Z uvedeného vyplývá, že předmětem posuzovaného správního řízení bylo právo (co do své podstaty) opravdové a