46 C 377/2024-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, reg. zn. , SPZ, , je evidován jako provozované vozidlo, provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl v období od , datum, do , datum, sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 168 dní nepojištěno. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí , částka, , a poplatek spojený s vymáháním ve výši , částka, . Žalovaný byl k zaplacení vyzván výzvou ze dne , datum, , doručenou , datum, do 60 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný nezaplatil ničeho, ačkoliv byl o zaplacení upomínám předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má sice přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne , datum, vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., nicméně tato smlouva nestanoví žádná pravidla pro určení příslušnosti soudů k rozhodování sporů vyplývajících z mimosmluvních závazkových právních vztahů, které současně nejsou nárokem na náhradu škody, a proto se ke stanovení pravomoci – příslušnosti soudu k projednání této věci použijí ustanovení nařízení Brusel I bis jako přímo použitelného předpisu Evropské unie. Základním (obecným) pravidlem pro založení příslušnosti soudu podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je, že bez ohledu na jeho státní příslušnost musí být žalovaný, který má bydliště v členském státě, žalován v tomto státě, není-li výslovně nařízení uvedeno jinak. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, a proto může být žalován u soudů České republiky a české soudy jsou tak příslušné k projednání a rozhodnutí ve věci.4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný je vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla reg. zn. , Anonymizováno, . , SPZ, (zjištěno z registru údajů o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního do 60 dní od doručení, neboť shora uvedené vozidlo, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, bylo užíváno bez sjednaného povinného ručení v období od , datum, do , datum, , předpis příspěvku za tato období činí , částka, a , částka, představuje poplatek spojený s vymáháním (zjištěno z výzvy k plnění ze dne , datum, , která bylo doručována , datum, , včetně scanu doručení , právnická osoba, ). Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, s podacím archem).5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen „zákon“), neboť provozoval shora uvedené vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení shora uvedené dlužné částky ve výši , částka, , přičemž náklady spojené s vymáháním pohledávky činí , částka, (§ 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky). Jelikož žalovaný dlužnou částku v celkové výši , částka, nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího od splatnosti žalované částky (po uplynutí lhůty 60 dnů od doručení výzvy ze dne , datum, ). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po , částka, (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po , částka, (§ 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši , částka, (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).