46 C 69/2024-158 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou domáhal vyklizení shora uvedených pozemků a staveb s odůvodněním, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky těchto nemovitých věcí s tím, že žalobce je většinovým spoluvlastníkem, jeho podíl činí ideálních , Anonymizováno, , žalovaný je menšinovým spoluvlastníkem s podílem ideálních 3/8. Žalobce nabyl svůj podíl od , právnická osoba, a , jméno FO, (dále jen dřívější, nebo původní spoluvlastníci), na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Žalobce byl zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník svého podílu na nemovitostech dne , datum, s právními účinky zápisu ke dni , datum, . V mezidobí bylo vydáno předběžné opatření usnesením č.j. , spisová značka, , kterým bylo dřívějším spoluvlastníkům zakázáno nakládat s jejich spoluvlastnickými podíly na nemovitostech, toto předběžné opatření bylo zrušeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Žalobce od dřívějších spoluvlastníků obdržel podklady z nichž vyplývá, že žalovaný není oprávněn nemovitosti užívat. Dopisem ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno přijetí rozhodnutí dřívějších spoluvlastníků nemovitostí o záležitosti týkající se nemovitostí, kterým spoluvlastníci vyslovili souhlas s tím, aby nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu, a aby nemovitosti byly pronajaty ekonomicky nejvýhodnější nabídce. Uvedené rozhodnutí spoluvlastníků bylo přijato i přes to, že pro nej žalovaný nehlasoval, neboť s přijetím rozhodnutí vyslovili souhlas dřívější spoluvlastníci jako spoluvlastníci většinového podílu na nemovitostech. Oznámením o rozhodnutí byl žalovaný vyzván, aby nemovitosti vyklidil, přičemž lhůta k vyklizení uplynula dne , datum, . Dne , datum, byla dřívějším spoluvlastníkům doručena odpověď žalovaného, že nemovitosti odmítá vyklidit. Poté, co došlo k převodu vlastnického práva na žalobce, byl žalovaný výzvou ze dne , datum, a výzvou ze dne , datum, prostřednictvím jeho právního zástupce opětovně vyzván k vyklizení nemovitostí do 15 dnů od doručení uvedené výzvy. Žalovaný nemovitosti nevyklidil. Rozhodnutí spoluvlastníků spočívající v rozhodnutí o pronájmu společné věci je rozhodnutím o běžné správě, k jeho přijetí stačí prostá většina hlasů. Dřívější spoluvlastníci dne , datum, vyrozuměli žalovaného o potřebě rozhodnout o společné věci a dali mu prostor hlasovat, přičemž tento se k návrhu nikterak nevyjádřil, dřívější spoluvlastníci tedy měli zato, že s ním nesouhlasí. Následně dne , datum, oznámili žalovanému, že vyslovili souhlas s návrhem, aby: 1. Nemovitosti byly veřejně nabídnuty ke komerčnímu pronájmu 2. Nemovitosti byly pronajaty nejvýhodnější nabídce s tím, že návrh rozhodnutí byl přijat, neboť s ním souhlasila , Anonymizováno, většina hlasů všech spoluvlastníků. Rozhodnutí tedy bylo v tomto znění přijato a stalo se závazným i pro žalovaného, který jej nerespektuje, nemovitosti dále užívá, aniž by k tomu měl právní důvod. Žalovaný nemovitosti nevyklidil ani přes předžalobní výzvu, jež mu byla žalobcem zaslána dne , datum, .2. Žalobce dále uvedl, že žalovaný užívá předmětné nemovitosti celé, ačkoliv je menšinovým spoluvlastníkem a jeho podíl jsou ideální 3/8. Činí tak proti vůli žalobce jako většinového spoluvlastníka a za užívání, resp. nadužívání dlouhodobě neplatí žádnou náhradu. Užíváním nemovitostí brání tomu, aby mohly být nabídnuty ke komerčnímu pronájmu a následně pronajaty, neboť nelze splnit jeden ze základních předpokladů nájemního vztahu, a to je předání předmětu nájmu k užívání nájemci. Protože žalovaný maří možnost užívat společnou věc a vykonávat k ní vlastnická práva, tedy i rozhodnout o jejím pronájmu, přijali dřívější spoluvlastníci uvedené rozhodnutí jehož součástí byla i povinnost žalovaného nemovitosti vyklidit, aby tak rozhodnutí mohlo být realizováno. Žalovaný toto rozhodnutí nerespektuje, maří jeho realizaci a především brání užívání nemovitostí z nichž by měli prospěch všichni spoluvlastníci v poměru odpovídajícím jejich podílu. V praxi je nemožné sjednat komerční pronájem nemovitostí před tím, než dojde k jejich vyklizení. Až poté, co budou nemovitosti vyklizeny, je možné je pronajmout a současně splnit povinnost pronajímatele předat je do užívání nájemci. Obrácený postup by znamenal, že žalobce by musel nejprve hledat nájemce, který by pak musel strpět, že právo nájmu by mohl vykonávat až poté, co žalobce dosáhne vydání rozhodnutí o vyklizení. Takový proces by trval několik let a žádný nájemce by nestrpěl tak dlouhý odklad užívání předmětu nájmu. Jednání mezi dřívějšími spoluvlastníky a společností , právnická osoba, ., která o pronájme nemovitostí projevila zájem, byla zmařena, neboť společnost , právnická osoba, . následně zjistila, že nemovitosti nejsou k dispozici, když je užívá žalovaný a odmítá je vyklidit Žalovaný byl o nabídce pronájmu informován, nabídka mu byla řádně odeslána , datum, a on si ji nevyzvedl, vrátila se tedy zpět odesílateli. Žalobce dále poukázal na princip majorizace při rozhodování o společné věci, kdy se menšinový spoluvlastník musí podřídit rozhodnutí většiny spoluvlastníků počítané podle velikosti podílů. Zmínil i rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, a , spisová značka, , řešící případy, kdy se většinoví spoluvlastníci domáhají proti menšinovému spoluvlastníku vyklizení nemovitosti nebo její části. Většinoví spoluvlastník má právo rozhodnou o tom, za jakých podmínek a kým bude nemovitost užívána. Shrnul, že žalovaný se nemůže dovolávat užívacího titulu k nemovitostem jako spoluvlastník, neboť jeho užívání je v rozporu s většinovou vůli spoluvlastníků, neboť dřívější spoluvlastníci žalovanému tento titul zákonem předvídaným způsobem odejmuli a tento stav trvá.3. Žalobce dále poukázal na vývoj vztahů mezi spoluvlastníky a popsal další řízení, v nichž jsou řešeny spory žalobce a žalovaného plynoucí ze spoluvlastnictví uvedených nemovitostí, a sice řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, , kdy z rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vyplývá, že mezi žalovaným a dřívějšími spoluvlastníky nebyla uzavřena dohoda o správě nemovitosti. Rovněž z rozsudku plyne, že žalovaný se k držbě nemovitostí dostal přes , adresa, , vyděděného syna zůstavitele , adresa, , který se vydědění nebránil. Žalovaný se tak ujmul držby díky součinnosti osoby, která k věci neměla žádné právo, z výpovědi žalovaného v tomto řízení plyne i to, že jeho cílem bylo získat nemovitosti jako celek, tedy odkoupit je. Poukázal rovněž na účastnickou výpověď , jméno FO, (dřívější spoluvlastnice) v tomto řízení s tím, že tato podepsala souhlas s umístěním dílny v domnění, že tam žalovaný bude opravovat své auto, ne že to bude mít jako místo výkonu podnikání. Žalovaný v tomto řízení rovněž v rámci účastnického výslechu uvedl, že nedisponuje žádnou nájemní smlouvou k nemovitostem. Protože žalovaný žalobci za nadužívání nemovitostí nic neplatí, vede s ním žalobce spor o vydání bezdůvodného obohacení u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, , v němž žalovaný obstruuje a svými odvoláními do procesních rozhodnutí fakticky brání projednání žaloby. Druhé soudní řízení v němž je žalováno o vydání bezdůvodného obohacení za další období bylo zahájeno dne , datum, .4. Žalobce rovněž poukázal na to, že žalobce je podnikatelem pouze formálně. Žalovaný tvrdí, že mu nemovitosti slouží k obživě, což dovozuje z faktu, že na v nich má evidovanou provozovnu a podniká jako provozovatel autoservisu. Žalovaný se snaží prosadit, aby mohl nemovitosti užívat i proti vůli většinového spoluvlastníka, a to na základě jeho podnikání v nemovitostech. O podnikání žalovaného však není možné dohledat žádné veřejně dostupné informace, ačkoliv se má jednat o autoservis. Žalovaný není registrován jako plátce DPH, žalovaný tedy nikdy nedosáhl obratu ve výši , částka, ročně, jeho tržby tedy nemohou přesahovat , Anonymizováno, -, částka, měsíčně. Vzhledem k tvrzení, že zde má být provozován autoservis je zřejmé, že význam tvrzené podnikatelské činnosti z hlediska zajišťování obživy žalovaného je zanedbatelný. Jeho užitek plynoucí z tvrzené činnosti je zřejmě nižší, než užitek, které by bylo možné dosáhnout pronájmem nemovitostí třetí osobě. Tvrzení žalovaného o užívání nemovitostí k obživě je proto účelové a vedené snahou navodit dojem, že mohou existovat skutečnosti odůvodňující jeho setrvání v nemovitostech bez ohledu na většinovou vůli spoluvlastníků. Způsob užívání nemovitostí žalovaným je protiprávní i z hlediska veřejnoprávních předpisů, a to z důvodu propadlé kolaudace, žalobce se proto obrátil na Úřad městské části , adresa, , odbor živnostenský.5. Žalovaný se ve věci vyjádřil a nárok žalobce neuznal. Uvedl, že mezi účastníky jsou dlouhodobě složité vztahy a probíhá mezi nimi několik soudních sporů. Žalovaný je jediný, kdo předmětné nemovitosti užívá a zároveň se o ně stará, původní spoluvlastníci o ně nejevili dlouhodobě zájem. Původní spoluvlastnice paní , jméno FO, udělila žalovanému souhlas s umístěním provozovny podnikán