5 C 174/2024-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, na základě které poskytla žalované po řádném prověření úvěruschopnosti dne 2. 10. 2023 úvěr, a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , a žalovaná se jej zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 40 % p. m., který byl splatný vždy ke 14. dni v měsíci. Žalovaná se dostala se splácením úvěru do prodlení, pročež žalobkyně úvěr ke dni 4. 2. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalobkyně se mimo jistiny ve výši, Anonymizováno, 10 000 Kč domáhala zaplacení částky 1 840 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to od prvního dne prodlení žalované do dne odeslání předžalobní výzvy, a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 000 Kč. Žalovaná na svém dluhu ničeho nezaplatila, ačkoli byla i předžalobně upomenuta.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 15. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 78698, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně, a to vždy do 14. dne v měsíci (smlouva o spotřebitelském úvěru č. 78698 ze dne 15. 3. 2023). Žalovaná doložila výplatní listy za měsíce únor, březen, duben, listopad a prosinec 2022 a leden 2023, a dále výpis z běžného účtu za období od 26. 10. 2022 do 14. 3. 2023 (výplatní listy za měsíce únor, březen, duben, listopad a prosinec 2022 a leden 2023, výpis z běžného účtu za období od 26. 10. 2022 do 14. 3. 2023). Žalované byla dne 2. 10. 2023 poskytnuta částka 10 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , který uvedla ve smlouvě (smlouva o spotřebitelském úvěru č. 78698 ze dne 15. 3. 2023, potvrzení o odchozí platbě). Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr dopisem ze dne 1. 2. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 30 388 Kč, a to do tří dnů od doručení tohoto dopisu (zesplatnění spotřebitelského úvěru č. 146077 ze dne 1. 2. 2024). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s úhradou dluhu do prodlení, byla povinna dle odst. 4.2 písm. c) smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení (smlouva o spotřebitelském úvěru č. 78698 ze dne 15. 3. 2023). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky také předžalobní upomínkou, avšak žalobkyni neuhradila ničeho (předžalobní výzva ze dne 7. 8. 2024 včetně podacího lístku).6. Ve věci bylo shora uvedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně (tj. za první měsíc čerpání se jednalo o částku 4 000 Kč) ve sjednané době, což však porušila, když čerpaný úvěr nesplatila řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála své smluvní povinnosti a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky, vzniklo žalobkyni v souladu s § 2048 odst. 1 o. z. právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která za období od prvního dne prodlení žalované do data odeslání předžalobní výzvy činí celkem 1 840 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, řádně posoudila úvěruschopnost žalované, když ověřila příjmy a výdaje žalované na základě výpisů z účtu žalované a výplatních listů. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaná žalobkyni na svém dluhu ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž právní zástupce žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.