10 C 101/2024-147 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22.4.2024 domáhal po žalovaném ochrany osobnosti. Uvedl, že žalovaný, který se prezentuje jako zaměstnanec společnosti , právnická osoba, , se opakovaně vyjadřoval v souvislosti s případem zaměstnance , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho oznámení dle § 10 zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů týkajícího se žalobce, konkrétně v podcastu s názvem , název článku, ze dne 29.11.2023 a na svém profilu , název profilu, na sociální síti , název, . Žalobce měl za to, že výroky zde uvedenými zasáhl žalovaný do jeho osobnostních práv.2. Žalobce se proto po žalovaném domáhal omluvy v navrženém znění.3. Žalovaný v následném vyjádření nárok žalobce zcela neuznal. Uvedl, že ve věci není pasivně legitimovaný, neboť žalobce napadá obsah, který vznikl za situace, kdy žalovaný vystupoval a plnil úkoly jako novinář a byl použit právnickou osobou , právnická osoba, ., jejímž je zaměstnancem. Podílel se na obsahu a činnosti místně, časově a věcně propojených s plněním úkolů, které vykonával pro redakci zaměstnavatele, která se k odpovědnosti za daný obsah přihlásila dopisem ze dne 9.2.2024. Postup žalobce vnímá žalovaný jako osobní odvetu a snahu o zastrašení novináře, tzv. SLAPP žalobu.4. Ze všech uvedených důvodů navrhl žalovaný zamítnutí žaloby.5. Ve věci se vyjádřila též společnost , právnická osoba, ., která zopakovala, že napadený obsah považuje za její novinářský výstup, žalovaný (její zaměstnanec a novinář) byl použit k realizaci její zpravodajské a publicistické činnosti. Žalobce byl na tuto skutečnost z její strany ještě před podáním žaloby hned několikrát upozorněn, včetně informace, že nezávislá Redakční rada dospěla mimo jiné k závěru, že „náš zaměstnanec“ v této věci neporušil žádný z redakčních postupů či interních kodexů. Žalobu namířenou proti jejich zaměstnanci považuje společnost za nevhodný způsob, kterým je vyvíjen nežádoucí tlak na jejich novináře a jejich novinářskou práci, kterou pro ni vykonávají, a který ohrožuje novinářskou profesi i činnost a nezávislost médií jako takových.6. Na jednání soudu konané dne 11.3.2025 se žalobce nedostavil. Soudu zaslal předchozího dne žádost o odročení z důvodu změny právního zástupce, dosud však žalobci nebyl předán spis a nový právní zástupce se tak nemůže účastnit. Žalobce sám se jednání nemůže účastnit osobně, neboť musí pečovat o narozenou dceru (, datum, , adresa, ) a manželku, která je s ní doma a vedle toho o tříletého syna. Termín jednání se dozvěděl až dnešního dne.7. Soud této žádosti o odročení jednání nevyhověl, neboť uvedené důvody neshledal relevantními. Termín jednání byl sdělen předchozímu právnímu zástupci žalobce do datové schránky dne 15.1.2025, tedy s dostatečným předstihem. K případnému nedostatku komunikace mezi žalobcem a jeho právním zástupcem nemůže soud přihlížet. Ukončení právního zastoupení bylo soudu , tituly před jménem, , jméno FO, oznámeno soudu dne 18.2.2025, žalobce měl tedy tři týdny na to, aby si případně našel nového právního zástupce a s případem jej seznámil. Nečinnost žalobce nemůže být důvodem prodlužování v řízení. Dále je jistě chvályhodné, že žalobce pečuje o rodinu, lze však s jistotou předpokládat, že by to bez něj jedno dopoledne zvládla.8. S ohledem na uvedené tedy soud dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalobce. Platí přitom, že v případě, že žádosti o odročení jednání soud nevyhoví, není povinen účastníka o nevyhovění vyrozumět; je proto věcí účastníka přesvědčit se, zda jeho návrhu na odročení bylo vyhověno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1962/2003). Toto však žalobce neučinil.9. Soud provedl dokazování všemi listinami, které účastníci předložili (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.10. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:11. Žalovaný je zaměstnancem společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , v hlavním pracovním poměru, ve funkčním zařazení reportér, od 1.11.2022 na dobu neurčitou (prokázáno pracovní smlouvou ze dne 1.11.2022).12. Cíly zaměstnance , Jméno žalovaného, je mimo jiné aktivně sdílet a propagovat texty , právnická osoba, na sociálních sítích a v diskuzích , právnická osoba, , současně si na sociálních sítích budovat čtenářskou komunitu (prokázáno „Cíly“).13. V příspěvku na síti , název, na svém profilu , název profilu, uvedl žalovaný dne 25.11.2023 mimo jiné „My situace mapujeme několik měsíců. A máme svědectví řady úředníků … Náš text s celým oznámením pana , jméno FO, , odkaz na webové stránky, (prokázáno postem na síti , název, ). Uvedený profil je uvozen záhlavím , právnická osoba, , s uvedením , podezřelý výraz, s odkazem , odkaz na webové stránky, ,, Anonymizováno, , adresa, … (prokázáno náhledem profilu).14. Dne 29.11.2023 vydala společnost , právnická osoba, napadený podcast , název článku, (prokázáno náhledem stránky podcastu).15. Žalobce žalovaného vyzval k zaslání omluvy v navrženém znění (prokázáno výzvou ze dne 5.2.2024, ze dne 8.2.2024).16. Žalovaný v reakci uvedl, že se věc týká novinářského obsahu, respektive výstupů a zjištění, které byly veřejnosti předloženy v rámci redakčního působení nezávislého sdělovacího prostředku, konkrétně redakce , právnická osoba, ., proto se žalobce na žalovaného obrací jako na nesprávnou osobu, je třeba se obrátit na výše uvedenou společnost (prokázáno dopisem ze dne 7.2.2024).17. , jméno FO, , šéfredaktor , právnická osoba, . v reakci žalobci uvedl, že jím rozporované považují za svůj novinářský výstup, při jehož tvorbě redaktor vystupoval jako „náš novinář“, tj. byl použit naší právnickou osobou , právnická osoba, . k realizaci naší zpravodajské a publicistické činnosti, obsah i činnost pana , jméno FO, byly místně, časově a věcně propojeny s plněním úkolů, které tato osoba vykonává pro naši redakci. Výzvy proto vnímáme jako určené a doručené nám a řešíme je. Současně si Vás dovolujeme zdvořile požádat, abyste danou věc řešil přímo s námi, prostřednictvím oficiálního kontaktu, a nikoli s našimi zaměstnanci (prokázáno dopisem ze dne 9.2.2024).18. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení s ohledem na právní posouzení věci. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.19. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle 2914 věta prvá občanského zákoníku.20. Podle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.21. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.22. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.23. Podle § 2914 věta prvá občanského zákoníku kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.24. Žalobce se v řízení po žalovaném domáhal omluvy v navrženém znění.25. Vzhledem k tomu, že z věcného hlediska je pro výsledek jakéhokoli sporu primární otázka věcné legitimace a teprve v případě, že aktivní i pasivní legitimace je dána, je na místě zabývat se dalšími okolnostmi sporu, zkoumal soud nejprve existenci pasivní věcné legitimace žalovaného, která jím byla sporována.26. Jestliže byl neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti způsoben někým, kdo byl použit právnickou či fyzickou osobou k realizaci činnosti této právnické či fyzické osoby, postihují občanskoprávní sankce samotnou právnickou či fyzickou osobu. Předpokladem je, aby činnost pracovníka nepostrádala místní, časový a věcný vztah k plnění úkolů této osoby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.9.2007, sp.zn. 30 Cdo 3116/2006, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.3.2021, sp.zn. 25 Cdo 3358/2019).27. V řízení bylo zejména pracovní smlouvou prokázáno, že žalovaný je od 1.11.2022 zaměstnancem společnosti , právnická osoba, . na pozici reportér. Na tuto skutečnost byl žalobce již před podáním žaloby opakovaně upozorněn ze strany žalovaného i společnosti , právnická osoba, ., která výslovně potvrzovala, že napadený obsah žalovaný vytvořil pro ni v rámci své činnosti zaměstnance, šlo o činnost místně, časově a věcně propojenou s plněním úkolů, kterou vykonával pro zaměstnavatele.28. Žalovaný tedy plnil úkoly svého zaměstnavatele, a to v rámci napadeného podcastu i v příspěvku na prof