10 C 153/2025-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 8.3.2025 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne 12.8.2024 poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná spolu s úrokem zavázala vrátit prostřednictvím měsíčních splátek po 7 500 Kč. Úvěruschopnost žalované byla ověřena. Dluh žalované činí 50 000 Kč a náklady na upomínání ve výši 1 000 Kč nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobkyně.Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání.Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla.V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že na základě smlouvy ze dne 12.8.2024 poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná spolu s úrokem zavázala vrátit prostřednictvím měsíčních splátek po 7 500 Kč (prokázáno smluvní dokumentací, předsmluvními informacemi, dokladem o platbě, dokladem o zaplacení verifikační platby). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána (prokázáno upomínkami, předžalobní upomínkou, podacím lístkem).Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Tím, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, vznikla žalované povinnost tyto finanční prostředky vrátit, což však neučinila. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 2 040 Kč a dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 3 140 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky).Celkové náklady žalobkyně ve výši 12 810 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).