10 C 63/2025-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 17.1.2025 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobce“), poskytl dne 27.9.2023 žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 039,93 Kč a úrokem ve výši 355,07 Kč zavázala vrátit do 27.10.2023. Úvěruschopnost žalované byla ověřena. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Dluh žalované činí 17 395 Kč a nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobkyně.Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání.Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla.V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, . poskytl dne 27.9.2023 žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 039,93 Kč a úrokem ve výši 355,07 Kč zavázala vrátit do 27.10.2023 (prokázáno smlouvou, dokladem o platbě). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána (prokázáno upomínkou, odkladem o odeslání).Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Tím, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, vznikla žalované povinnost tyto finanční prostředky vrátit včetně sjednaného poplatku a úroku, což však neučinila. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 400 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění), když jejich výše je dána ust. § 14b bod 2 ve spojení s ust. § 14b odst. 4 a s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř. a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky), a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.Celková výše nákladů řízení tedy činí 2 615 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).