ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2025:11.C.62.2025.1 Datum: 2025-07-28 Předmět: pro žaloba na zaplacení 72 500 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2201 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2246 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2251 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["vyklizení bytu""dlužné nájemné""smlouva mezinárodní""smlouva nájemní""vyklizení nemovitosti"]
O co šlo: pro žaloba na zaplacení 72 500 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2201 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2246 z. č. 89/2)
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 18. 1. 2025 domáhala zaplacení nájemného a náhradu za způsobené škody s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanými nájemní smlouvu dne 28. 10. 2024, na základě, které měli žalovaní v nájmu bytovou jednotku na adrese , adresa, , o výměře 31 m2 (dále jen „bytová jednotka“). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, nájemné bylo sjednáno ve výši 30 000 Kč měsíčně a bylo splatné vždy měsíc dopředu do 28. dne v měsíci. Žalovaní neuhradili nájemné za měsíc prosinec 2024, splatné dne 28. 11. 2024 a měsíc leden 2025, splatné dne 28. 12. 2024. Žalovaní dále rozbili sklo na vchodových vdeších, čímž způsobili škodu představující náklady na opravu ve výši 12 500 Kč. Žalovaní jsou tak dlužní částku ve výši 60 000 Kč, představující neuhrazené nájemné a částku ve výši 12 500 Kč, představující způsobené škody. Žalovaní byli k úhradě vyzváni, ale ničeho neuhradili.2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili.3. Ve věci je přítomen cizí prvek daný státní příslušností žalovaných, soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. S odkazem na ust. 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen z.m.p.s.) aplikoval dvoustrannou mezinárodní smlouvu uveřejněnou vyhláškou ministra zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. uzavřenou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28.5.2001 (dále jen „mezinárodní smlouva“). Mezinárodní smlouva sice spory z porušení nájemní smlouvy výslovně neřeší, nicméně lze aplikovat úpravu povaze řešeného sporu nejbližší, konkrétně čl. 49 mezinárodní smlouvy o náhradě škody, podle něhož se věc řídí právním řádem státu smluvní strany, kde došlo ke skutečnosti zakládající právo na náhradu škody a příslušný soud je ten soud státu, jehož právní předpisy se použijí jako právo rozhodné. Na základě uvedeného je mezinárodně příslušný český soud a rozhodné právo je české.4. Na základě listin předložených žalobkyní učinil soud tato skutková zjištění.5. Účastníci mezi sebou uzavřeli nájemní smlouvu, na základě, které žalobkyně přenechala žalovaným k užívání byt o velikosti 31 m2, na adrese , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, od 28. 10. 2024. Nájemné bylo sjednáno ve výši 30 000 Kč, splatné vždy měsíc dopředu do 28. dne v měsíci. Žalovaní se zavázali k řádnému hrazení nájemného (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne 28. 10. 2024). Žalovaní byli upozorněni na nehrazení nájmu (zjištěno z výzvy k nápravě). Žalovaní předali žalobkyni byt, kdy při předávací prohlídce byla zjištěna závada na vchodových dveřích, které měli rozbité sklo. Žalovaní se zavázali k úhradě nákladů na opravu poškození (zjištěno z předávacího protokolu). Žalobkyně uhradila opravu rozbitých vchodových dveří bytu na adrese , adresa, (zjištěno z faktury č. , hodnota, , včetně fotografií). Žalovaní byli předžalobní výzvou vyzváni k úhradě dlužné částky v celkové výši 72 500 Kč, představující neuhrazené nájemné ve výši 60 000 Kč a náhradu škody za rozbité dveře ve výši 12 500 Kč. Současně byli žalovaní vyrozuměni o ukončení nájmu (zjištěno z předžalobní výzvy, včetně výpovědi nájemní smlouvy).6. Na základě uvedeného učinil soud skutkový závěr, že účastnice řízení uzavřely nájemní smlouvu, na základě níž žalovaní užívali bytový prostor a byli povinni hradit nájemné ve výši 30 000 Kč měsíčně. Žalovaní neplnily řádně povinnosti ze smlouvy (nehradily nájemné), proto žalobkyně využila svého oprávnění a nájemní smlouvu ukončila výpovědí, která byla žalovaným doručena dne 15. 1. 2025. Žalované neuhradily nájemné za měsíc prosinec 2024 (splatné 28. 11. 2024) a leden 2025 (splatné 28. 12. 2024). Za dané období nájemné činilo částku v celkové výši 60 000 Kč. Dále žalovaní při užívání bytu poškodili vstupní dveře, jejichž oprava byla vyčíslena na částku 12 500 Kč. Žalovaní ničeho neuhradili.7. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).8. Podle ust. § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.9. Podle ust. § 2246 o.z. si strany ujednají nájemné pevnou částku a má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.10. Podle ust. § 2251 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.11. Podle ust. 2293 o.z. Nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.12. Podle ust. § 2913, odst. 1 o.z. Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit13. Žalobkyně, jakožto vlastnice bytu, uzavřela s žalovanými nájemní smlouvu v souladu s ust. § 2201 o.z., na jejímž základě přenechala žalovaným k užívání předmětný byt. Žalované se zavázaly platit žalobkyni nájemné. Žalovaní tak nečinili, a tak žalobkyně nájemní smlouvu vypověděla. Při předání bytu byla na bytě rovněž zjištěna závada, které neodpovídá běžnému opotřebení podle § 2293 o.z., a tak žalobkyně po žalovaných požadovala uhradit rovněž náklady na opravu vchodových dveří podle § 2913 odst. 1 o.z.. Žalovaní tak byli povinni uhradit dlužné nájemné a k tomu pojící se škody, které byly charakteru ne běžného opotřebení.14. Žalovaní v řízení netvrdili, že by dlužnou částku uhradili, proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovaným uhradit společně a nerozdílně shora uvedenou částku. Vedle dlužného nájemného a náhrady škody soud uložil žalovaným uhradit zákonný úrok z prodlení s tím, že nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek vyplývá z ust. § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši sjednané nebo stanovené ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky byla žalovaným uložena počínaje dnem následujícím vždy po splatnosti nájemného a trvá až do jejího úplného uhrazení.15. Výrok II. o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 125 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 625 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 500 Kč představující 100 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.16. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.