13 C 26/2025-37 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 2. 11. 2022 provedla technický úkon dle § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a to odtah motorového vozidla RZ: , SPZ, , jehož provozovatelem byl žalovaný, kdy poslední platná technická prohlídka platila do 30. 7. 2020. Vozidlo bylo následně po provedení odtahu umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Žalobkyně před provedením odtahu vyzvala žalovaného k odstranění důvodu, pro něž nesmí být vozidlo provozováno, nebo k odstranění samotného vozidla z komunikace, rovněž mu po provedení odtahu oznámila, že odtah provedla, kde se vozidlo nachází a jak je možné ho vyzvednout. Následně žalobkyně podala návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, pročež bylo vozidlo dne 10. 10. 2023 prodáno za 4 100 Kč. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, přičemž dlužná žalovaná částka je tvořena rozdílem celkové ceny za odtah a parkovného po odečtení částky, za kterou bylo vozidlo prodáno. Žalovaný žalobkyni ani přes výzvu ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně je příspěvková organizace zřízená , Anonymizováno, , kdy je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací a jejich umístění na střeženém parkovišti (zřizovací listina ze dne 12. 10. 2022). Výše cen za nucený odtah vozidla a umístění na parkovišti je stanoveno nařízením , Anonymizováno, (nařízení , Anonymizováno, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013, usnesení , adresa, ze dne 12. 2. 2013). Příslušný správní úřad k žádosti žalobkyně sdělil žalobkyni, že vozidlo RZ: , SPZ, , jehož provozovatelem byl žalovaný, již nemá platnou technickou prohlídku, která skončila dnem 30. 7. 2020 (výdej dat z registru vozidel). Žalobkyně proto dne 2. 11. 2022 provedla odtah předmětného vozidla (protokol o odtahu vozidla č. 692682). Vzhledem ke skutečnosti, že si žalovaný vozidlo nevyzvedl, žalobkyně podala , adresa, návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, čemuž bylo vyhověno a vozidlo bylo dne 10. 10. 2023 prodáno za částku 4 100 Kč (potvrzení o přidělení příklepu ze dne 10. 10. 2023, rozhodnutí , adresa, ze dne 8. 5. 2023, sdělení , adresa, ze dne 8. 6. 2023). Žalobkyně poté opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky sestávající z částky za odtah vozidla a parkovného na odstavném parkovišti, kdy dlužná částka činila 81 600 Kč, přičemž od této částky byla odečtena cena vozidla, za kterou bylo vozidlo prodáno, tzn. celková dlužná částka činí 77 500 Kč (výzva k úhradě dlužné částky ze dne 7. 1. 2025 a ze dne 10. 4. 2024 a ze dne 3. 1. 2025 včetně dodejek, výpočet maximální ceny za úplný odtah a parkovné).6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně provedla z důvodu skončení platnosti technické prohlídky odtah vozidla, neboť žalovaný jakožto provozovatel tohoto vozidla vozidlo z pozemní komunikace neodstranil. Vzhledem ke skutečnosti, že si žalovaný vozidlo nevyzvedl, žalobkyně vozidlo prodala ve veřejné dražbě a marně vyzývala žalovaného k uhrazení nákladů, které jí vznikly.7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla odtah předmětného vozidla dle § 19d odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, jehož provozovatelem byl ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), žalovaný. Vzhledem k tomu, že si žalovaný vozidlo nevyzvedl, byl v souladu s § 19d odst. 4 citovaného zákona proveden prodej vozidla ve veřejné dražbě. Žalobkyni tak svědčí právo na zaplacení žalované částky dle § 19d odst. 2 citovaného zákona a § 2 nařízení Rady hl. m. Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, přičemž od těchto nákladů byla odečtena částka, za kterou bylo vozidlo prodáno ve veřejné dražbě. Žalovanému tak jakožto vlastníku/provozovateli vozidla vznikla povinnost uhradit žalobkyni jí vzniklé náklady v souvislosti s provedenými úkony. Žalovaný nerozporoval skutečnost, že se jednalo o jeho vozidlo, že k odtahu vozidla v předmětný den nedošlo či že nebyly splněny podmínky pro odtah a prodej vozidla, a zároveň ani netvrdil, že cenu za odtah vozidla či jeho umístění na odstavném parkovišti řádně uhradil. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 475 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce, Anonymizováno, 3 875 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky.9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.