13 C 529/2024-36 — Obvodní soud pro Prahu 5

Osvojitel se svým návrhem domáhal osvojení osvojence , Jméno osvojence A, , narozené , Datum narození osvojence A, . Svůj návrh odůvodnil tím, že osvojitel uzavřel dne 16. 10. 1993 manželství s , jméno FO, , matkou osvojence, která měla v péči osvojence. Otcem osvojence byl , jméno FO, . Osvojitel žil s matkou osvojence přibližně od 9 let věku osvojence, kdy se mezi nimi vytvořil prakticky vztah rodič – dítě. Osvojenec , Jméno osvojence A, se se svým biologickým otcem od rozvodu jejích rodičů nikdy nesetkala. Osvojitel se k osvojenci vždy choval jako k vlastní dceři, žili spolu ve společné domácnosti, jezdili na dovolené, hradil její vzdělání, podporuje ji a pro její oba nezletilé syny , Jméno osvojence B, a , Jméno osvojence C, je dědečkem. Osvojenec , Jméno osvojence A, je rozvedená a vyslovila přání, aby ji osvojitel osvojil, čemuž dříve bránil nesouhlas jejího biologického otce, který však již před několika lety zemřel.Osvojenec , Jméno osvojence A, se k návrhu osvojitele na její osvojení připojila.Manželka osvojitele s podaným návrhem na osvojení osvojence souhlasila.Nezletilí synové osvojence , Jméno osvojence B, a , Jméno osvojence C, vyslovili souhlas s tím, aby jejich matka byla osvojitelem osvojena.Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.Osvojitel a manželka osvojitele uzavřeli manželství dne , datum, před , adresa, (oddací list). Osvojiteli a manželce osvojitele se dne , datum, narodil dnes již zletilý syn , jméno FO, (rodný list , jméno FO, ). Osvojenec , Jméno osvojence A, se narodila dne , Datum narození osvojence A, a je dítětem manželky osvojitele , Jméno osvojitele B, , rozené , rodné přijmení, , narozené , Datum narození osvojitele B, , narozeného , datum, (rodný list osvojence). Otec osvojence , tituly před jménem, , jméno FO, zemřel dne , datum, (úmrtní list , jméno FO, ). Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, , bylo manželství osvojence , Jméno osvojence A, a , tituly před jménem, , jméno FO, rozvedeno (rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Osvojenec , Jméno osvojence A, je matkou dvou nezletilých dětí, a to , Jméno osvojence B, , narozeného , Datum narození osvojence B, , a , Jméno osvojence C, , narozeného , Datum narození osvojence C, (rodný list , Jméno osvojence B, , rodný list , Jméno osvojence C, ). Oba nezletilí synové osvojence souhlasili s tím, aby byla jejich matka osvojitelem osvojena (zpráva Městské části , adresa, ze dne , datum, ).Z výslechu osvojitele soud zjistil, že osvojitel o osvojence pečoval jako o vlastní dítě již v době její nezletilosti, asi od jejích 9 let, přičemž osvojitel neznal žádné důvody, které by osvojení osvojence bránily.Z výslechu osvojence soud zjistil, že osvojitel o osvojence pečoval jako o vlastní dítě, přičemž osvojenec , Jméno osvojence A, neznala žádné důvody, které by jejímu osvojení bránily.Z výslechu manželky osvojitele soud zjistil, že souhlasí s tím, aby byla její dcera, osvojenec , Jméno osvojence A, , osvojitelem osvojena, přičemž neznala žádné důvody, které by osvojení bránily.Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.Dle § 801 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující.Dle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.Dle § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z. zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti a osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Dle odst. 2 zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro to, aby byl osvojenec osvojitelem osvojen. Osvojitel o osvojence pečoval jako o vlastní dítě již v době její nezletilosti, a to od 9 let věku osvojence, kdy uzavřel manželství s matkou osvojence , Jméno osvojitele B, a společně žili jako rodina. Osvojitel má se svou manželkou , Jméno osvojitele B, další dítě, dnes již zletilého syna , jméno FO, , tedy biologického sourozence osvojence, kdy soud neshledal, že by osvojení již vzhledem k této skutečnosti bylo v zásadním rozporu se zájmy , jméno FO, . Osvojenec , Jméno osvojence A, je rozvedená a má dva nezletilé syny, kteří mají s osvojitelem velmi hezký vztah, kdy jej vždy považovali za dědečka a s osvojením jejich matky souhlasili. Otec osvojence , Jméno osvojence A, již zemřel a matka osvojence, manželka osvojitele, s osvojením své dcery svým manželem souhlasila. Věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem je pak zcela přiměřený. Soud dospěl k závěru, že daném případě neexistují žádné okolnosti, které by osvojení bránily, ani skutečnosti, které by svědčily o tom, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy a vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné náležitosti § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z. a osvojitel, osvojenec, synové osvojence a manželka osvojitele, matka osvojence, vyslovili souhlas s tímto osvojením, soud návrhu vyhověl.O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.