15 C 332/2019-463 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá náhrady škody na zdraví způsobené jí při lékařském zákroku u žalované 1. Žalovaná 1 je nestátním zdravotnickým zařízením, které se zabývá především komplexní ambulantní léčbou křečových žil, a to především prostřednictvím ošetření injekční technikou, tzv. skleroterapií. Žalovaná 1 poskytuje své zdravotní služby na dvou pracovištích: Pracoviště v Praze a Pracoviště v , adresa, . Žalovaný 2 je lékařem, který poskytuje své služby v rámci zdravotnického zařízení provozovaného žalovanou 1 a zabývá se mimo jiné zákroky sklerotizace žil. Žalobkyně se dlouhodobě léčí s onemocněním žilního systému a v minulosti podstoupila již několik zákroků k odstranění křečových žil, a to rovněž i ve zdravotnickém zařízení žalované 1. Dne 9. 5. 2016 žalobkyně podstoupila zákrok sklerotizace žil na stehnu levé dolní končetiny, který byl proveden žalovaným 2 ve zdravotnickém zařízení žalované 1, a to konkrétně na pracovišti v , adresa, . Byl to již několikátý zákrok tohoto typu podstupovaný žalobkyní a byl proveden s tím, že již není potřeba žádné následné kontroly ze strany žalovaných. Po tomto zákroku si žalobkyně rovněž zakoupila přímo v zařízení žalované 1 léky ke skleroterapii včetně kompresních punčoch pro snazší zotavení po zákroku. Přestože vše mělo proběhnout bez obtíží, žalobkyně po zákroku pociťovala na dotčeném místě velkou bolest, která byla doprovázena rovněž zvýšenou teplotou. A jelikož takovýto zákrok podstupovala již poněkolikáté, věděla, že takovéto potíže nejsou při tomto zákroku běžné. Z důvodu přetrvávajících obtíží a neustálé bolesti se proto žalobkyně dne 12. 5. 2016 dostavila na pracoviště žalované 1 v , adresa, , kde v tuto chvíli ordinoval žalovaný 2. Na noze byl v místě ošetření zánět, velký prasklý puchýř (otevřená rána) a pod ním černá kůže velikosti 35mm x 15mm. Žalovaný 2 při kontrole žalobkyni sdělil, že se to v případě sklerotizace stává jednomu z asi 10 000 pacientů a přesto, že je to nepříjemnost, nelze tomu zabránit. Žalobkyně byla bez dalšího ošetření rány ze strany žalovaného 2 a za neustálé bolesti objednána na kontrolu až za 14 dní s tím, že jí bylo doporučeno koupit dezinfekci BETADINE DRM SOL 1X120ml, gel Lioton 100000, obvazy a gázy a dány pokyny pro ošetřování rány. Žalobkyně si dezinfekci BETADINE potom bezprostředně po kontrole u žalovaného 2 zakoupila. Žalobkyně ošetřovala postižené místo 2x denně dle instrukcí, nicméně bolest sílila, probouzela ji v noci, otok se zvětšoval a nic jiného nepomáhalo. Proto pouhé 4 dny poté, tedy dne 16. 5. 2016 se žalobkyně opět dostavila přímo za žalovaným 2 mimo původní plánovanou kontrolu, tento však opět jen ránu prohlédl a konstatoval, že se jedná o nepříjemnost, kterou nelze předvídat, že léčba bude zdlouhavá, má tedy postupovat v ošetřování rány dál a přijít na plánovanou kontrolu dle původní domluvy, tedy někdy kolem 26. 5. 2016. Den nato dne 17. 5. 2016 žalobkyně opět dostala teplotu, bolest dále sílila, noha otékala, v noci nemohla spát. Jelikož již přestala důvěřovat postupům a pokynům žalovaného 2, tak dne 18. 5. 2016 oslovila MUDr. , jméno FO, , který jí dříve operoval žílu a tento ji přijal hned následující den 19. 5. 2016 v ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a potvrdil dermatonekrózu cca 3 x 1,5 cm v místě provedeného zákroku. MUDr. , jméno FO, v rámci ošetření nekrózu strhl a nohu důkladně ošetřil. Následně dostala žalobkyně další materiál pro ošetřování rány a rovněž silná antibiotika Augmentin 1g, která měla užívat v intervalu 12 hodin. Kontrola byla dohodnutá na pondělí 23. 5. 2016, nicméně i ve dnech 20. – 22. 5. 2016 (v průběhu víkendu) byla žalobkyně v emailovém a telefonickém kontaktu s MUDr. , jméno FO, a konzultovala s ním postup při ošetřování rány. Dne 23. 5. 2016 na kontrole u MUDr. , jméno FO, došlo opět ke stržení dermatonekrozy, čištění, ošetření a převaz rány a byl dohodnut další postup léčby. Stejné návštěvy pro čištění a převaz rány následovaly ještě v následujících dnech, a to v intervalech cca 2-3 dnů. Nutno podotknout, že z důvodu přetrvávající bolesti nebyla žalobkyně schopna docházet k jednotlivým kontrolám samostatně, proto ji vždy doprovázel její manžel Mgr. , jméno FO, , který ji nejen vozil autem, když sama nebyla schopna řídit, ale byl i svědkem jednotlivých vyšetření žalobkyně žalovaným 2. Na základě zprávy MUDr. , jméno FO, ze dne 2. 9. 2016 došlo k ukončení léčby žalobkyně, nicméně na noze zůstala jizva o velikosti cca 3x1 cm. Téhož dne potom dle doporučení MUDr. , jméno FO, žalobkyně zakoupila Contractubex gel 20g za účelem následného hojení jizvy, který na jizvu v souladu s doporučením aplikovala. Vzhledem k výše uvedenému má žalobkyně za to, že žalovaný 2 provedl chybně příslušný lékařský zákrok spočívající v aplikaci sklerotizační látky, kdy tato nebyla aplikována uvnitř žíly, ale v okolní tkáni mimo žílu, což způsobilo vznik dermatonekrózy, a dále navíc i přes opakovaná upozornění a stížnosti žalobkyně byla zanedbána následná zdravotní péče, v důsledku čehož žalobkyně utrpěla újmu na zdraví a dále rovněž majetkovou újmu spočívající jednak ve ztrátě příjmů, jelikož po dobu léčby nemohla pracovat a dále ve vynaložených finančních prostředcích na léky a cestovní výdaje na jednotlivé kontroly a převazy rány, a proto vůči žalovaným uplatnila následující nároky. Žalobkyně se domáhá náhrady za vytrpěnou bolest po zákroku ve výši 29 113,70 Kč. Dále náhrady za ztížení společenského uplatnění, které má zohledňovat mimo jiné různé stránky lidského života poškozeného, tedy žalobkyně, v nichž pro trvalé zdravotní následky dochází k omezení možnosti se společensky uplatnit. V tomto konkrétním případě omezení žalobkyně spočívá v tom, že jizva jí esteticky vadí. Žalobkyně pracuje mimo jiné ve filmovém průmyslu jako vizážistka/maskérka, kde je na všechny osoby se tam pohybující kladen zvýšený důraz, pokud jde o vzhled a vystupování, a to nikoli jen pro ty osoby, které se pohybují před kamerou, ale i v jejím zázemí. Navíc žalobkyni omezuje toto trvalé poškození v osobním životě, nemůže nosit kratší sukně, v létě šortky, necítí se dobře na koupališti či na pláži. Žalobkyně tedy zadala vypracování znaleckého posudku pro výpočet náhrady za ztížení společenského uplatnění prof. MUDr. , jméno FO, , CSc., a tento v rámci svého znaleckého posudku č. 39/2019 ze dne 19. 5. 2019 dospěl k částce ve výši 234 527 Kč. Žalobkyně pracuje jednak ve filmovém průmyslu jako vizážistka/maskérka a dále poskytuje služby vizážistky v rámci své soukromé praxe. Je tedy osobou samostatně výdělečně činnou, a navíc se ve své práci prakticky celý den pohybuje na nohou. V průběhu léčení v důsledku bolesti a nutnosti neustálého ošetřování rány, tedy v měsících květen, červen a červenec roku 2016 žalobkyně nebyla schopna vykonávat svoji profesi, musela zrušit všechny objednávky a neměla tedy žádný příjem ani nárok na žádné dávky nemocenského pojištění. Náhrada za ztrátu na výdělku za měsíce květen, červen a červenec 2016 roku činí celkem: 3 x 24 542 Kč = 73 626 Kč. Léčba po zákroku provedeném ve zdravotnickém zařízení spočívala rovněž v dříve neplánovaných kontrolách v rámci zařízení žalované 1 a následně také 33 x na ambulanci IKEM, a to za účelem čištění a převazů rány. Účast na jednotlivých kontrolách je spojena se zvýšenými náklady na cestu, kdy žalobkyni z důvodu neustálé bolesti musel na kontroly vozit její manžel autem. Tyto náklady činí celkem 5 103 Kč. Částka za léky (dle jednotlivých účtenek) činí částku 703 Kč. Pro rozhodnutí žalobkyně, zda bude mít možnost domoci se náhrady jí způsobené újmy, byl stěžejní závěr znalce ohledně výpočtu náhrady za ztížení společenského uplatnění. Nárok na zaplacení těchto nákladů tedy považuje za relevantní, jelikož jde o účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním jejího nároku. Částka za vypracování znaleckého posudku č. 39/2019 ze dne 19. 5. 2019 vypracovaného prof. MUDr. , jméno FO, , CSc. činí 14 399 Kč, a tato částka byla zaplacená žalobkyní dne 18. 6. 2019. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalované samostatnými dopisy ze dne 17. 7. 2019 adresovaných zvlášť žalované 1 a zvlášť žalovanému 2, aby tito společně a nerozdílně uhradili částku ve výši 357 921,70 Kč na bankovní účet žalobkyně nejpozději do 22. 7. 2019. Výzvy byly oběma žalovaným doručeny dne 18. 7. 2019. Na tuto výzvu reagovala pouze žalovaná 1 dopisem ze dne 28. 7. 2019 s tím, že celou záležitost předala pojišťovně, aniž by se jakkoliv výslovně vyjádřila k uplatněným nárokům. Do dnešního dne však pojistná událost uzavřena nebyla a žalobkyně neobdržela žádnou platbu na žalované nároky ani od žalovaných ani od pojišťovny. Navíc žalobkyně nemá s pojišťovnou žádný smluvní vztah, nedokáže ovlivnit postup likvidace pojistné události ani datum ukončení likvidace a není možné po ní požadovat, aby se jen spokojila s tím, jaký bude výsledek šetření pojistné události. Žalobkyni tedy nezbývá než její nároky v celkové výši 357 471,70 Kč včetně příslušenství uplatnit u soudu.2. Žalovaní