15 C 48/2025-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaný byl přivezen RZS dne 27. 2. 2024 k žalobkyni coby poskytovateli zdravotních služeb. Žalovaný byl hospitalizován od 27. 2. 2024 do 1. 3. 2024. Při příjmu k hospitalizaci podepsal Smlouvu o poskytnutí zdravotní péče, kde se zavázal za poskytnutou péči zaplatit smluvní cenu v souladu s platným ceníkem v případě, že úhrada nebude zajištěna prostřednictvím třetí strany (zdravotní pojišťovna). Při ukončení hospitalizace dne 1. 3. 2024 podepsal uznání dluhu z důvodu, že nemá platné zdravotní pojištění. Z tohoto důvodu je žalovaný povinen hradit náklady na poskytnutou zdravotní péči z vlastních prostředků a to dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., v platném znění. Náklady na poskytnutou zdravotní péči byly vyúčtovány fakturou č. 717421/24 ze dne 1. 3. 2024, se splatností 31. 3. 2024. Dlužná částka zahrnuje i ubytování na nadstandardním pokoji od 28. 2. 2024 do 1. 3. 2024 v částce 2 700 Kč, celková částka činí 36 692 Kč. Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví 1/2024/CAU o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, uveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 16/2023 Dlužnou částku žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dosud neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř.4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila.5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že dne 27. 2. 2024 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytnutí zdravotní péče, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zdravotní péči v rozsahu nezbytně nutném pro záchranu jeho života a péči a služby žalovaným jako pacientem vyžádané a žalovaný jako pacient se zavázal za poskytnutou péči žalobkyni zaplatit smluvní cenu v souladu s platným ceníkem výkonů nemocnice v případě, že úhrada nebude zajištěna prostřednictvím třetí strany (prokázáno smlouvu o poskytnutí zdravotní péče). Hospitalizace žalované trvala od 27. 2. 2024 do 1. 3. 2024. Při jejím ukončení žalovaný podepsal uznání dluhu. Žalovaný neměl platné zdravotní pojištění. Žalovaný uznal svůj dluh co do výše 36 692 Kč vyplývající z vystavené faktury č. 717421/24. Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena dle cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví 1/2024/CAU o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, uveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 16/2023 (prokázáno fakturou č. 717421/24 včetně přílohy, uznáním dluhu ze dne 1. 3. 2024, ověřením platnosti pojištění, Věstníkem Ministerstva zdravotnictví). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované upomínky žalobkyně (prokázáno upomínkou ze dne 4. 4. 2024, ze dne 5. 6. 2024, včetně podacího archu).7. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobě je třeba v plném rozsahu vyhovět.8. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. je pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.9. Žalovaný nebyl při poskytování zdravotních služeb během hospitalizace od 27. 2. 2024 do 1. 3. 2024 pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, byl tak povinen žalobkyni cenu poskytnutých zdravotních služeb uhradit. Dlužnou částku vyúčtovanou fakturou č. 717421/24 se splatností dne 31. 3. 2024 žalovaný dne 1. 3. 2024 písemně uznal, avšak neuhradil ani na základě opakované výzvy. Soud mu proto tuto povinnost uložil.10. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 068 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 468 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží dle § 2 odst. 3 vyhlášky částka 600 Kč, představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (návrh ve věci samé, výzva k plnění).12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod k jejímu prodloužení.