16 C 340/2024-16 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27.9.2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 680 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 22.2.2024 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovaným v postavení vydlužitele a žalobkyní v postavení zapůjčitele, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (dále jen "Smlouva"). Celková výše úvěru činila 20 000 Kč. K uzavření Smlouvy došlo pomocí prostředků komunikace na dálku s tím, že nabídka na uzavření Smlouvy učiněná žalovaným vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky finančních prostředků, byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválena a potvrzena žalobkyní formou elektronické zprávy, jejíž součástí byl také unikátní číselný kód, po jehož zadání žalovaným do systému žalobkyně byly žalovanému finanční prostředky převedeny na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit žalobci poskytnutý úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy ke dni splatnosti. Zbytek celkové částky k úhradě splatí žalovaný nejpozději ke dni ukončení této smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho, došlo dne 14.5.2024 k zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to ve výši vyplývající ze sazebníku poplatků, který je dle článku I. Smlouvy nedílnou součástí Smlouvy. Dle sazebníku poplatků pak platí, že náklady na vymáhání odpovídají částce 150 Kč při třech dnech po splatnosti, 500 Kč při sedmi dnech po splatnosti, 500 Kč při 14 dnech po splatnosti, 200 Kč při 20 dnech po splatnosti a 100 Kč při 25 dnech po splatnosti, kdy tyto částky se sčítají. Vzhledem k tomu, že žalovaný je po splatnosti více než 197 dnů, náklady na vymáhání tak činí 1 450 Kč. S odkazem na ustanovení čl. VI. smlouvy má žalobkyně dále právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z aktuální výše dlužné částky. Smluvní pokuta od 15.5.2024 do 25.9.2024 ve výši 0,10 % denně z částky 20 000 Kč činí celkem 2 680 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno prvé jednání na 14.1.2025. Žalobkyně sdělila ve svém podání ze dne 3.1.2025, doručeném zdejšímu soudu dne 6.1.2025, že se z jednání soudu omlouvá s tím, že souhlasí s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, ač byl k jednání soudu řádně a včas obeslán. Soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“).4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu:5. Mezi žalobkyní jako „Věřitelem“ na straně jedné a žalovaným jako „Klientem“ na straně druhé byla dne 22.2.2024 uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouva o spotřebitelském úvěru (dále rovněž jako „Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu 20 000 Kč s tím, že tento úvěr lze po dobu trvání Smlouvy čerpat i opakovaně, nicméně vždy pouze tak, aby celková výše jistiny poskytnuté na základě této Smlouvy dosahovala maximální výše sjednaného limitu. Žalovaný se zavázal tento úvěr navýšený o úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku z úvěru přirostlého za uplynulé období, dále s tím, že jistinu úvěru splatí žalovaný nejpozději při ukončení Smlouvy. Roční procentuální sazba nákladů úvěru (RPSN) byla sjednána ve výši 5760 %. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 22.2.2024 ve spojení s kopií občanského průkazu žalovaného, listinami z elektronické Ověřovací databáze, Sazebníkem poplatků a potvrzením o schválení úvěru. K ověření úvěruschopnosti byl založen výpis z účtu žalovaného za období od 6.1.2023 do 21.2.2024. Z Potvrzení o provedené platbě je poté zřejmé, že úvěr v celkové výši 20 000 Kč byl žalovanému poskytnut převodem na účet žalovaného dne 22.2.2024. Mezi účastníky nebylo nijak sporováno, že žalovaný doposavad na takto poskytnutý úvěr ničeho žalobkyni nevrátil, a to přestože byl o úhradu upomenut nejen v rámci Oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne 14.5.2024, kdy žalobkyně žalovanému oznámila, že došlo dne 14.5.2024 k zesplatnění dané zápůjčky a vyzvala jej k zaplacení částky v celkové výši 44 440,54 Kč, ale i Předžalobní výzvou ze dne 26.8.2024 (prokázáno Oznámením o zesplatnění zápůjčky ze dne 14.5.2024 ve spojení s potvrzením o odeslání a předžalobní výzvou ze dne 26.8.2024 ve spojení s podacím archem).6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o.z.).10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.13. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.14. Podle ustanovení § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.15. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo dne 22.2.2024 přistoupeno k uzavření sml