16 C 60/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 17. 1. 2025 po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024, uzavřené se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a tato společnost nabyla pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 od společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále také jen „původní věřitel“). Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 20 000 Kč v platbách 20 000 Kč dne 3. 1. 2023, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilními symboly , Anonymizováno, . Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni nezaplatil ničeho.2. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.3. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.4. Dne 3. 1. 2023 zaslala společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , částku ve výši 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a to jako částku poskytnutého úvěru (prokázáno Potvrzením o provedené platbě). Zatímco žalovanému byla částka 20 000 Kč poskytnuta, žalovaný tuto částku nevrátil. Společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 na společnost , právnická osoba, , přičemž tato následně postoupila pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024 na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 a ze dne 27. 8. 2024 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 9. 2024). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši žalované částky výzvou ze dne 7. 9. 2024, avšak žalovaný jí dosud ničeho neuhradil (prokázáno Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 9. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne).5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, žalovanému zaslala na jeho účet dne 3. 1. 2023 částku 20 000 Kč. Byť tak daná společnost učinila velmi pravděpodobně na základě uzavřené smlouvy o úvěru či zápůjčce, tato smlouva nebyla soudu doložena, když i sama žalobkyně uvedla, že danou smlouvu není schopna doložit. Soud proto v daném případě přihlédl k výše citovanému ustanovení § 2991 o.z. a za situace, kdy žalovaný žalobkyni, která se stala v souladu s ustanovením § 1879 o.z. nabyvatelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek, ani její právní předchůdkyni, dosud tuto částku nevrátil, žalobě vyhověl, neboť uvedené finanční plnění bylo žalovanému poskytnuto bez jakéhokoliv právního důvodu a žalovaný je povinen je z tohoto důvodu vrátit.7. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí přiznal i náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na soudní poplatek v částce 800 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2,5 úkony právní pomoci po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy – ½ úkonu právní pomoci, sepis žaloby) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o 21 % DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 1 573 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku činí celkem 2 373 Kč.9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.