CS · EN DE FR brzy

16 C 97/2025-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2025:16.C.97.2025.1
Datum: 2025-05-27
Předmět: o zaplacení 30 135 Kč s příslušenstvím,
Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 129 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§
["neplatnost právního jednání""smlouva o zápůjčce""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: o zaplacení 30 135 Kč s příslušenstvím, (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 129 z. č. 99/1)
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 4.4.2025 domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky 30 135 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne 13.12.2023 smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto poskytnutou částku a dále uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč do 19.2.2024. Žalovaná však žalobkyni doposavad ničeho neuhradila. Žalobkyně po žalované požaduje vedle úhrady částky 24 000 Kč dále nahradit příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení a rovněž i náklady spojené se uplatněním pohledávky v celkové výši 2 000 Kč (písemné výzvy odeslané dne 16.1.2024, 27.1.2024, 15.2.2024 a 24.2.2024).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, jednal soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili.4. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Po provedeném dokazování učinil soud za použití ustanovení § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu.5. Mezi žalobkyní jako „Věřitelem“ na straně jedné a žalovanou jako „Klientem“ na straně druhé byla dne 13.12.2023 uzavřena prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz Smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, a to ve 3 splátkách po 8 000 Kč měsíčně, se splatností prvé splátky 31. dne ode dne poskytnutí zápůjčky, druhé splátky 62. dne ode dne poskytnutí zápůjčky a třetí splátky 93. dne ode dne poskytnutí zápůjčky; roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 1689 %; uvedené skutečnosti má soud za prokázané označenou smlouvou. Z této smlouvy, ani z jiných žalobkyní založených listinných důkazů však není zřejmé, zda a případně v jakém rozsahu věřitel zjišťoval a posuzoval před uzavřením samotné smlouvy schopnost žalované úvěr splácet tak, jak má na mysli ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Výpisem z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně poukázala částku ve výši 15 000 Kč dne 13.12.2023 na účet žalované, specifikovaný ve Smlouvě o zápůjčce ze dne 13.12.2023. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 5.11.2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne pak bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky v celkové výši 31 693 Kč ve lhůtě 3 dnů. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná žalobkyni dosud ničeho neuhradila.6. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ust. § 562 odst. 1 o.z.).8. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.9. Podle ustanovení § 6 odst. 1 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.10. Podle ustanovení § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.11. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dne 13.12.2023 přistoupeno k uzavření smlouvy o zápůjčce v souladu s ustanovení § 2390 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o.z., tedy prostřednictvím stránek www., Anonymizováno, .cz. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč. Žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč skutečně žalované poskytla, žalovaná však dosud žalobkyni ničeho neuhradila. Soud se v prvé řadě zabýval platností dané uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména stran posouzení, zda žalobkyně řádně posoudila před uzavřením těchto smluv úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dále pak co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků. Ze žalobkyní předložených důkazů pak nikterak nevyplývá, jakým způsobem a v jakém rozsahu posuzovala úvěruschopnost žalované, a to zejména co do osvědčení její příjmové a výdajové stránky, byť na aktivitu ze své strany v tomto směru poukazuje v rámci žalobních tvrzení. Takový postup žalobkyně tedy soud v tuto chvíli neshledává jako řádný z pohledu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Poučovací povinnost dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k případnému dalšímu prokazování, jakým způsobem byla žalobkyní úvěruschopnost žalované ověřována, však soud již žalobkyni neposkytoval, když má dále a především za to, že uzavřenou smlouvu o zápůjčce je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou z důvodu ustanovení § 588 o.z. Soud má v této souvislosti za to, že tato smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, když ve smlouvách sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalované jako spotřebitele. Ze Smlouvy je zřejmé, že žalované byla poskytnuta jistina ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná byla povinna tuto jistinu žalobkyni vrátit navýšenou o sjednaný poplatek ve výši 9 000 Kč (60 % poskytnuté částky, navíc ve lhůtě 3 měsíců od poskytnutí zápůjčky); tomu odpovídá i výše RPSN 1689 %. Soud hodnotí požadovaný poplatek jakožto sjednanou úplatu za půjčení peněz, t
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.