17 C 122/2025-34 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 2. 2025 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost vydat žalobkyni plynoměr, a to s odůvodněním, že žalovaná byla na základě smlouvy odběratelem zemního plynu na adrese , Adresa žalované, (dále jen „odběrné místo“). Žalované bylo v tomto místě osazeno měřicí zařízení (plynoměr) označené ve výroku I rozsudku. Distribuce plynu byla ukončena dne 17. 1. 2024. Jelikož byl smluvní vztah mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem ukončen, byla žalovaná vyzvána ke zpřístupnění výše specifikovaného měřidla, které je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala a předmětné zařízení nebylo do dne podání žaloby demontováno.2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, měl soud za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4. o. s. ř.), a proto soud k projednání věci nenařizoval jednání.3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že žalovaná uzavřela dne 5. 5. 1999 se společnosti , Jméno žalobkyně A, , a.s., IČO , IČO, , smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu, jejímž předmětem byly dodávky zemního plynu do odběrného místa žalované na odběrné místo (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 5. 5. 1999). V souvislosti s uzavřením uvedené smlouvy bylo odběrné místo osazeno měřicím zařízením (plynoměrem) typu A015, výrobního čísla , hodnota, , a to na základě Smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 5. 5. 1999, uzavřené mezi žalobkyní jako provozovatelem distribuční soustavy a žalovanou jako zákazníkem (prokázáno smlouvou o plynoměru ze dne 5. 5. 1999). Distribuce zemního plynu do odběrného místa byla ukončena ke dni 17. 1. 2024, nicméně k tomuto datu nebyl plynoměr demontován, neboť žalovaná neumožnila přístup k plynoměru (prokázáno dokumentem žalobkyně č. 2024/145). Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy vyzvala žalovanou opakovaně k zpřístupnění měřícího zařízení v odběrném místě za účelem jeho demontáže z důvodu ukončení distribuce zemního plynu, nebyl jí však umožněn přístup do domu a žalovaná tak dosud neumožnila daný plynoměr demontovat (prokázáno žádostí o zpřístupnění měřidla ze dne 6. 3. 2024, upomínkou před žalobou – výzvou ke zpřístupnění měřidla ze dne 12. 8. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem, žádostmi o provedení práce ze dne 26. 1. 2024 a 20. 3. 2024).4. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) bod 1. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), distribuční soustavou se pro účely tohoto zákona v plynárenství rozumí vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.5. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věta prvá zákona jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.6. Podle ustanovení § 72 odst. 1 zákona smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.7. Na základě shora uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními zákona dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela se společností , Jméno žalobkyně A, , a.s., smlouvu dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona, jejímž předmětem byla dodávka a odběr zemního plynu v odběrném místě. Za účelem připojení odběrného místa k distribuční soustavě bylo odběrné místo osazeno měřicím zařízením typu A015, výrobní číslo , hodnota, . V souvislosti s osazeným měřícím zařízením žalované vznikla ve smyslu ustanovení § 71 odst. 6 zákona povinnost umožnit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Po ukončení distribuce zemního plynu do odběrného místa, k němuž došlo dne 17. 1. 2024, žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí umožnila v odběrném místě přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho odebrání, což však žalovaná dosud neučinila. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a žalované uložil povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.8. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 bod 4. a ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „vyhláška“), 2,5 úkony právní pomoci po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy – ½ úkon a sepis žaloby) a dále 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky, to vše zvýšeno o 21 % DPH. Předžalobní výzva k plnění byla soudem posouzena jako ½ úkon dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, neboť sice obsahuje základní skutkový rozbor věci, ale k tomu, aby byla posouzena jako úkon plný podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, v ní chybí právní rozbor věci. Náklady právního zastoupení tak činí 5 627 Kč, náklady řízení po připočtení částky zaplaceného soudního poplatku pak činí celkem 7 627 Kč.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s vyměřeným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 1 úkonem právní služby po 750 Kč [§ 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění účinném do 31. 12. 2024], jedním úkonem právní služby po 1 500 Kč [§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění účinném do 31. 12. 2024], jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to písm. a) uvedeného ust., převzetí a příprava zastoupení, dále jedním úkonem právní služby po 2 300 Kč [§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025], a to dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025, a 3 náhradami hotových výdajů, z toho dva po 300 Kč [§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky ve znění účinném do 31. 12. 2024], a jeden po 450 Kč [§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky ve znění účinném od 1. 1. 2025], to vše zvýšeno o 21% DPH.10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 8 776 Kč [zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě [§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.] a na zákonné platební místo [§ 149 odst. 1 o. s. ř.].