17 C 175/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 10. 3. 2023 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu se smluvním úrokem, poplatky a náklady. Žalovaný celkem čerpal částku ve výši 56 478,65 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas dle smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil a úvěr byl v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami zesplatněn ke dni 28. 2. 2024. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 33 551,50 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 7. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni podání žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 42 243,15 Kč, dlužného poplatku ve výši 1 200 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 28. 2. 2024 ve výši 7 968,27 Kč, kapitalizovaných úroků od 29 2. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 5 270,54 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 29. 2. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 2 705,54 Kč a dále úroky ve výši 29,55% p.a. z dlužné jistiny ve výši 42 243,15 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, a zákonné úroky prodlení ve výši 14,75% p.a. z částky ve výši 43 443,15 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 42 243,15 Kč a dlužného poplatku ve výši 1 200, Kč, od 30. 7. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. K výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdce, zkoumala úvěruschopnost žalovaného a aby k tomuto doložila důkazy, žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzal v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů a dále právní předchůdce žalobkyně zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, a to zejména z výpisu z bankovního účtu, resp. zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal a vyhodnocoval transakce na běžném účtu žalovaného vedeném u AirBank, a to za období od listopadu 2022 do února 2023.3. S ohledem na skutečnost, že soud na základě listinných důkazů neměl za prokázané, že žalobkyně (její právní předchůdce) ověřovala především výdaje žalovaného, poučil soud v tomto ohledu žalobkyni při ústním jednání dne 8. 7. 2025, přičemž žalobkyně žádné další důkazní návrhy neuplatnila.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil, z jednání se neomluvil, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř., když jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.5. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.6. Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 10. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč, a to ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 68 211,37 Kč (osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 3. 2023 včetně standardní informace o spotřebitelském úvěru). Totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla ověřena z občanského průkazu (fotografie k ověření totožnosti žalovaného včetně fotografie občanského průkazu). Žalovanému byla společností , právnická osoba, vyplácena mzda, a to dne 20. 12. 2022 částku ve výši 6 500 Kč, dne 23. 1. 2023 částku ve výši 7 820 Kč a dne 22. 2. 2023 částka ve výši 6 673 Kč; od společnosti , právnická osoba, pak žalovaný obdržel dne 20. 12. 2022 mzdu ve výši 3 400 Kč (výpis z běžného účtu, potvrzení o přijetí mzdy). Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku v celkové výši 56 478,65 Kč (potvrzení o poskytnutí finanční částky). Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně zaplatil celkem částku 33 551,50 Kč (tabulka umoření ze dne 29. 7. 2024). Dne 13. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 13 666,62 Kč (výzva k úhradě dluhu ze dne 13. 2. 2024). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 včetně seznamu smluv o postoupení pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky). Dne 29. 7. 2024byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně informována o postoupení pohledávky z předmětných smluv včetně příslušenství na žalobkyni, a to ve výši 53 580,09 Kč (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024). Žalovaný byl žalobkyní dne 31. 10. 2024 vyzván k úhradě dluhu po splatnosti, a to do 15. 11. 2024 (výzva k plnění ze dne 31. 10. 2024 včetně podacího lístku ze dne 1. 11. 2024).7. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku v celkové výši 56 478,65 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím. Soud vzal za zjištěné, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 33 551,50 Kč. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně prověřována, kdy byla posuzována bez ověřování výdajů žalovaného.8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.9. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.11. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.15. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uza