17 C 232/2025-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně podanou zdejšímu soudu dne 14. 2. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 34 073,58 Kč s příslušenstvím uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku s tím, že dne 6. 9. 2017 uzavřela se žalovanou smlouvu o bankovních službách, na základě které se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou běžný účet, a která nahradila předchozí smlouvy mezi účastníky. Dodatkem ke smlouvě ze dne 27. 7. 2016 uzavřela žalobkyně se žalovanou dodatek ke smlouvě o povoleném debetu ve výši 31 000 Kč, tedy možnost přečerpat finanční prostředky do záporného zůstatku. Před uzavřením dodatku žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované případné přečerpané prostředky splácet, především přes bankovní i nebankovní registr klientských informací. Vzhledem k tomu, že i po urgencích žalobkyně se na účtu žalované stále nacházel záporný zůstatek, zaslala žalobkyně žalované výzvu k vyrovnání debetu ve výši 32 173,73 Kč, kdy úroková sazba činila dle smlouvy 25 % ročně. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy. Dne 14. 9. 2024 bylo žalované zasláno oznámení o zrušení účtu. Žalovaná se dostala do nepovoleného zůstatku, který ke dni zrušení účtu činil 34 073,58 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínky.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, soud k projednání věci nenařizoval jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, na základě které byl žalované zřízen a veden běžný bankovní účet č. , č. účtu, s tím, že na základě dodatku bylo žalované umožněno dostat se do záporného zůstatku až do výše 31 000 Kč s tím, že byl sjednán úrok ve výši 25% ročně (zjištěno z dodatku ke smlouvě o zřízení a vedení běžného účtu ze dne 27. 7. 2016). Žalovaná se dostala do nepovoleného záporného zůstatku ve výši 32 173,73 Kč, a byla vyzvána k vyrovnání nepovolené výše debetního zůstatku (prokázáno z výzvy k vyrovnání debetu ze dne 30. 7. 2024). Žalovaná záporný zůstatek nevyrovnala, a proto jí bylo zasláno oznámení o zrušení běžného účtu (prokázáno oznámením o zrušení běžného účtu ze dne 14. 9. 2024). Žalobkyně následně od smlouvy odstoupila (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne 3. 9. 2024). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 15. 1. 2025 s podacím archem).5. Na základě výše uvedeného dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně zřídila a vedla pro žalovanou běžný bankovní účet, ve kterém jí umožnila dostat se do debetního zůstatku, kdy žalovaná tuto službu využila a dostala se do nepovolené výše debetního zůstatku ve výši 34 073,58 Kč, který ani přes výzvu nevyrovnala, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila a zrušla žalované běžný účet.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.8. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Úvěruschopnost žalované byla řádně ověřena přes bankovní registr klientských informací i přes nebankovní registr klientských informací. Tím, že žalobkyně poskytla žalované možnost dostatek se do záporného zůstatku na běžném účtu, jí v podstatě poskytla úvěr v celkové výši záporného zůstatku, tj. 34 073,58 Kč. Žalované vznikla povinnost tuto částku včetně smluvního úroku vrátit sjednaným způsobem, což však neučinila. Žalobkyně následně odstoupila od smlouvy a zrušila žalované běžný účet. Dluh žalované činí 34 073,58 Kč, který neuhradila ani zčásti. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.9. O příslušenství, které se skládá ze smluvního úroku a ze zákonného úroku z prodlení vždy z dlužné částky, bylo rozhodnuto podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když neshledal důvody k jejich prodloužení.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 364 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 700 Kč [§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. této vyhlášky] a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč [§ 14b odst. 6 písm. a) uvedené vyhlášky].12. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.13. Celkové náklady žalobkyně ve výši 4 268 Kč [zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě [§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.] a na zákonné platební místo [§ 149 odst. 1 o. s. ř.].