17 C 266/2025-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 5. 2025 domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne 10. 4. 2024 smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto poskytnutou částku a dále uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč do 17. 6. 2024. Žalovaná však žalobkyni dosud ničeho neuhradila. Žalobkyně po žalované požaduje vedle úhrady částky 24 000 Kč dále uhradit příslušenství ve podobě zákonného úroku z prodlení a rovněž i náklady spojené se uplatněním pohledávky v celkové výši 1 475 Kč, a to za písemné výzvy odeslané dne 14. 5. 2024, 25. 5. 2024, 13. 6. 2024 a 22. 6. 2024).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, měl soud za to, že souhlasí [§ 101 odst. 4. o. s. ř.], a proto soud k projednání věci nenařizoval jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že mezi žalobkyní jako „Věřitelem“ na straně jedné a žalovanou jako „Klientem“ na straně druhé byla dne 10. 4. 2024 uzavřena prostřednictvím internetových stránek www.coolcredit.cz smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, a to ve 3 splátkách po 8 000 Kč měsíčně, se splatností nejpozději do 17. 6. 2024; roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 1689 % (prokázáno smlouvou ze dne 10. 4. 2024). Z této smlouvy, ani z jiných žalobkyní založených listinných důkazů však není zřejmé, zda a případně v jakém rozsahu věřitel zjišťoval a posuzoval před uzavřením samotné smlouvy schopnost žalované úvěr splácet tak, jak má na mysli ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), kdy žalobkyně pouze tvrdila, že úvěruschopnost žalované splácet poskytnuté prostředky ověřila tak, že si zjistila její rodinné, pracovní, příjmové a výdajové poměry, a to na základě doložených dokumentů. Žalobkyně poukázala částku ve výši 15 000 Kč dne 10. 4. 2024 na účet žalované, specifikovaný ve Smlouvě o zápůjčce (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně). Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 30. 1. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky v celkové výši 25 171 Kč ve lhůtě 3 dnů (prokázáno výzvou ze dne 30. 1. 2025). Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaná žalobkyni dosud ničeho neuhradila.5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a žalovaná se zavázala, že tyto prostředky vrátí spolu s poplatkem za poskytnutí a úrokem nejpozději do 17. 6. 2024, což však neučinila. Schopnost splácet poskytnuté finanční prostředky žalobkyně dostatečně nezkoumala. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.6. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle ustanovení § 1820 a násl. o.z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (§ 562 odst. 1 o.z.).8. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dne 10. 4. 2024 přistoupeno k uzavření smlouvy o zápůjčce v souladu s ustanovení § 2390 a násl. o.z., a to distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 o.z., prostřednictvím stránek www.coolcredit.cz. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč. Žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč skutečně žalované poskytla, žalovaná však dosud žalobkyni ničeho neuhradila. Soud se v prvé řadě zabýval platností dané uzavřené smlouvy, když tuto hodnotil zejména stran posouzení, zda žalobkyně řádně posoudila před uzavřením těchto smluv úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dále pak co do souladu dané smlouvy s dobrými mravy, a to s ohledem na posouzení přiměřenosti sjednaných úroků. Ze žalobkyní předložených důkazů pak nikterak nevyplývá, jakým způsobem a v jakém rozsahu posuzovala úvěruschopnost žalované, a to zejména co do osvědčení její příjmové a výdajové stránky, byť na aktivitu ze své strany v tomto směru poukazuje v rámci žalobních tvrzení. Takový postup žalobkyně tedy soud v tuto chvíli neshledává jako řádný z pohledu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Poučovací povinnost dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k případnému dalšímu prokazování, jakým způsobem byla žalobkyní úvěruschopnost žalované ověřována, však soud již žalobkyni neposkytoval, když má dále a především za to, že uzavřenou smlouvu o zápůjčce je třeba posoudit jako smlouvu absolutně neplatnou z důvodu ustanovení § 588 o.z. Soud má v této souvislosti za to, že tato smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, když ve smlouvách sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalované jako spotřebitele. Ze Smlouvy je zřejmé, že žalované byla poskytnuta jistina ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná byla povinna tuto jistinu žalobkyni vrátit navýšenou o sjednaný poplatek ve výši 9 000 Kč (60 % poskytnuté částky, navíc ve lhůtě 3 měsíců od poskytnutí zápůjčky); tomu odpovídá i výše RPSN 1689 %. Soud hodnotí požadovaný poplatek jakožto sjednanou úplatu za půjčení peněz, tedy svou podstatou kapitalizovaný úrok, kdy poukazuje zejména na tu skutečnost, že daný poplatek byl sjednán za činnosti spojené s poskytnutím půjčky, které nijak nevybočují z běžné činnosti poskytovatele úvěrů (půjček či zápůjček), přestože