21 C 39/2025-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 475 Kč, která se skládá ze dvou nároků, a to vždy s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně první nárok ve výši 8 900 Kč vznikl z titulu nehrazení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy žalovaný, jakožto provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, , nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, neměl v období od 9. 6. 2024 do 16. 9. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti, ač k tomu byl povinen na základě § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění (dále jen ,,zákon“). Tato zákonná povinnost trvá po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Pokud provozovatel tuto svou povinnost nesplní, má žalobkyně nárok na příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Druhý nárok ve výši 2 575 Kč vznikl taktéž z titulu nehrazení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to kdy žalovaný, jakožto provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, , motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3, neměl v období od 18. 6. 2024 do 16. 9. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti, ač k tomu byl povinen.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o. s. ř.“) za použití § 101 odst. 4 o. s. ř., když se nevyjádřil na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.3. V této věci jde o řízení s mezinárodním prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky s evidovaným bydlištěm na území České republiky. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je k rozhodnutí ve věci mezinárodně příslušný a které právo je v daném případě právem rozhodným. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Jelikož Česká republika a Slovenská republika jsou členskými státy Evropské unie, určil soud svou mezinárodní příslušnost pro daný vztah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), které je použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise došel soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně v případě prvního nároku vyzvala žalovaného, jakožto provozovatele vozidla reg. zn. , SPZ, , výzvou ze dne 7. 11. 2024 k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 8 600 Kč, jelikož vozidlo nebylo pojištěno po dobu 100 dní, kdy denní sazba činí 86 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě). Žalobkyně žalovaného upomenula o úhradu nedoplatku upomínkou ze dne 29. 1. 2025, ve které již uplatnila též náklady spojené s vymáháním pohledávky mimosoudní cestou ve výši 300 Kč, a následně předžalobní výzvou ze dne 20. 2. 2025 (zjištěno z upomínky a předžalobní výzvy). V případě druhého nároku vyzvala žalovaného, jakožto provozovatele motocyklu reg. zn. , SPZ, , výzvou ze dne 7. 11. 2024 k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 2 275 Kč, jelikož vozidlo nebylo pojištěno po dobu 91 dní, kdy denní sazba činí 25 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě). Žalobkyně žalovaného upomenula o úhradu nedoplatku upomínkou ze dne 29. 1. 2025, ve které již uplatnila též náklady spojené s vymáháním pohledávky mimosoudní cestou ve výši 300 Kč, a následně předžalobní výzvou ze dne 20. 2. 2025 (zjištěno z upomínky a předžalobní výzvy).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:6. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 (Řím II.), které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použije přednostně. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti, přičemž podle čl. 2 odst. 1 nařízení zahrnuje škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Vzhledem k tomu, že k porušení zákonné povinnosti došlo na území České republiky, je rozhodným právem právo České republiky.7. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.8. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.9. Podle § 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.10. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.11. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. zjistí-li žalobce porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. Podle odst. 2 výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.12. Podle § 47 zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady , Anonymizováno, spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se , Anonymizováno, dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.13. Podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb. denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 86 Kč, jde-li o nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg.14. Podle § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 69/2024 Sb. denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 25 Kč, jde-li o motocykl se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 500 cm3.15. Podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. výše paušálních nákladů , Anonymizováno, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.16. Žalobkyni vznikl na základě § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. právní nárok na zaplacení příspěvku, jelikož žalovaný porušil svou povinnost podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., tedy jako provozovatel vozidla takové vozidlo pojistit. Výše nároku žalobkyně se vypočítá dle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. jako násobek počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a sazby, která je stanovena ve shodné výši v § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., tj. v případě prvního nároku 100 x 86, celkem 8 600 Kč, a v případě druhého nároku 91 x 25, celkem 2 275 Kč. K této částce se dále přičtou náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. činí 300 Kč v případě každého nároku. Celkový dluh žalovaného tak činí 11 475 Kč. Žalobkyně v souladu s § 47 zákona č. 30/2024 Sb. zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaný se ohledně vzniklého nedoplatku ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a proto soud uložil žalovanému rovněž zaplatit úroky z prodlení. Výše úroků byla určena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předlo