CS · EN DE FR brzy

28 C 47/2025-50 — Obvodní soud pro Prahu 5

ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2025:28.C.47.2025.1
Datum: 2025-03-25
Předmět: o zaplacení 54 147,09 Kč s příslušenstvím,
Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb."]
["dlužné nájemné""nájem bytu""majetková újma""bezdůvodné obohacení""smlouva nájemní"]
O co šlo: o zaplacení 54 147,09 Kč s příslušenstvím, (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/19)
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 2. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 54 147,09 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela nájemní smlouvu k bytové jednotce č. , Anonymizováno, , ve , Anonymizováno, podlaží v domě č.p. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, u katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaný opakovaně neuhradil nájemné a zálohové platby za služby spojené s užíváním bytu, a žalobkyně žalovanému odpisem ze dne 25. 9. 2017, č. j. STC/538/GŘ/2017 oznámila, že nemá zájem na prodloužení nájmu a nájem bytu tak skončil dne 31. 12. 2017 a žalovaný byl vyzván k předání bytu po skončení nájmu. Žalovaný byt nevyklidil a nepředal do 31. 12. 2017 a neuhradil dlužné nájemné a zálohy na služby. Žalovaný byt neoprávněně užíval v době od 1.1. 2018 do 17.8. 2023, kdy proběhlo vyklizení předmětného bytu Exekutorským úřadem Praha – západ, dle pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 6. 2019, č. j. 35 C 15/2018-44. Vzhledem k tomu, že žalovaný užíval byt neoprávněně po celý rok 2021, 2022 a v roce 2023 do 17. 8. 2023, bylo mu žalobkyní zasláno vyúčtování služeb za rok 2021, 2022 a předmětnou část roku 2023, a to daňový doklad č. , hodnota, ze dne 4. 2. 2022 se splatností 6. 3. 2022 znějící na částku 10 623,92 Kč, daňový doklad č. , hodnota, ze dne 2. 5. 2022 se splatností 23. 5. 2022 znějící na částku 9 323,68 Kč, daňový doklad č. , hodnota, ze dne 2. 3. 2023 se splatností 1. 4. 2023 znějící na částku 7 034,34 Kč, daňový doklad č. , hodnota, ze dne 3. 5. 2023 se splatností 2. 6. 2023 znějící na částku 9 220,89 Kč, daňový doklad č. , hodnota, ze dne 28. 3. 2024 se splatností 29. 4. 2024 znějící na částku 11 121,79 Kč a daňový doklad č. , hodnota, ze dne 7. 5. 2024 se splatností 6. 6. 2024 znějící na částku 6 822,47 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku. Žalovaný tak na službách spojených s užíváním bytu za rok 2021, 2023 a 2023 dluží žalobkyni částku v celkové výši 54 147,09 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.4. Žalobkyně jako osoba oprávněná hospodařit s bytem (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, ) jako pronajímatel uzavřela se žalovaným jako nájemcem (s uvedením jeho adresy pro doručování: , adresa, ) na dobu určitou od 13.1. 2017 do 31. 12. 2017 smlouvu o nájmu bytu, kterou žalovanému za účelem bydlení pronajala byt, a žalovaný se za to zavázal hradit sjednané nájemné ve výši 14 600 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 550 Kč měsíčně. Strany si dále sjednaly, že žalovaný je povinen žalobkyni uhradit případné nedoplatky na spotřebě energií a na plnění a službách spojených s užíváním bytu, a to nejpozději do 30-ti dnů od obdržení vyúčtování; dle čl. V. 2 nájemní smlouvy bylo sjednáno, že nedojde-li jedné ze smluvních stran od druhé smluvní strany nejméně 3 měsíce přede dnem skončení sjednané doby nájmu písemné oznámení, že druhá smluvní strana nemá zájem na prodloužení nájemního vztahu, prodlužuje se tato nájemní smlouva bez dalšího o 1 rok (zjištěno ze smlouvy o nájmu bytu z 12. 1. 2017, evidenčního listu bytu platného od 1. 1. 2017, předávacího protokolu bytu z 13. 1. 2017)5. Žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 25. 9. 2017 oznámila dle čl. V. 2 nájemní smlouvy, že nemá zájem na prodloužení nájemního vztahu, a nájem proto zanikne k 31. 12. 2017; dopis byl žalovanému doručován poštovní zásilkou podanou dne 26. 9. 2017 na mimo jiné adresu , adresa, (zjištěno z dopisu ze dne 25. 9. 2017 a poštovního podacího archu z 26. 9. 2017).6. Žalovanému byla uložena povinnost byt vyklidit a odevzdat žalobkyni do 15 od právní moci rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 z 11. 6. 2019, č. j. 35 C 15/2018-44, pravomocným dne 21. 11. 2022 s tím, že oznámení o neprodloužení nájmu bytu bylo žalovanému doručeno fikcí (uplynutím tří denní lhůty od odeslání poštovní zásilky) dne 29. 9. 2017, pročež byla splněna 3 měsíční lhůta dle čl. V odst. 2 nájemní smlouvy, nájem bytu proto žalovanému zanikl uplynutím sjednané doby trvání nájmu, tj. dnem 31.12. 2017, a od 1.1. 2018 žalovaný byt užíval bez právního důvodu. Dne 16. 8. 2023 proběhlo vyklizení předmětného bytu Exekutorským úřadem Praha – západ (prokázáno protokolem o vyklizení nemovité věci ze dne 16. 8. 2023).7. Žalobkyní bylo žalovanému zasláno vyúčtování služeb za rok 2021, 2022 a předmětnou část roku 2023, kdy neoprávněně užíval byt, a to daňový doklad č. , hodnota, ze dne 4. 2. 2022 se splatností 6. 3. 2022 znějící na částku 10 623,92 Kč, daňový doklad č. , hodnota, ze dne 2. 5. 2022 se splatností 23. 5. 2022 znějící na částku 9 323,68 Kč, daňový doklad č. , hodnota, ze dne 2. 3. 2023 se splatností 1. 4. 2023 znějící na částku 7 034,34 Kč, daňový doklad č. , hodnota, ze dne 3. 5. 2023 se splatností 2. 6. 2023 znějící na částku 9 220,89 Kč, daňový doklad č. , hodnota, ze dne 28. 3. 2024 se splatností 29. 4. 2024 znějící na částku 11 121,79 Kč a daňový doklad č. , hodnota, ze dne 7. 5. 2024 se splatností 6. 6. 2024 znějící na částku 6 822,47 Kč (prokázáno daňovým dokladem č. , hodnota, , daňovým dokladem č. , hodnota, , daňovým dokladem č. , hodnota, , daňovým dokladem č. , hodnota, , daňovým dokladem č. , hodnota, a daňovým dokladem č. , hodnota, , ve spojení s podacími archy)8. Žalovaný byl výzvou ze dne 29.10. 2024 vyzván k zaplacení celé žalované částky, do 5-ti dnů od doručení výzvy (prokázáno předžalobní výzvou).9. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Žalobkyně se v projednávané o věci domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky jako bezdůvodného obohacení, které vzniklo užíváním předmětné bytové jednotky bez právního důvodu, respektive čerpáním služeb spojených s užíváním bytové jednotky. Žalovaný neměl v rozhodné době k užívání bytové jednotky a služeb spojených s užíváním této bytové jednotky žádný právní titul.11. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot, tedy rozmnožení majetku obohaceného, fyzickou nebo právnickou osobou (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3281/2012), ochuzení nebo snížení majetku ochuzeného, tedy majetkovou újmu jiného subjektu a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní atributy bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarovaného principu, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil. Z řečeného je patrno, že aby mohl být uplatněn nárok z kondikce u soudu, musí být rovněž zřejmé, kdo se obohatil, na čí úkor (viz Nález Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 2617/11). V opačném případě zůstává předmět nelegitimního materiálního prospěchu v dispozici obohacené osoby (viz BÍLKOVÁ, Jana. § 2991. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 39.)12. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou, do 31. 12. 2017, žalovaný však užívaný byt k tomuto datu nevyklidil a neoprávněně ho užíval až do 17. 8. 2023. Lze tak uzavřít, že předmětný byt v době od 1.1. 2018 až do jeho vyklizení užíval bez právního titulu. Žalovaný se v nájemní smlouvě vedle nájemného zavázal hradit také služby spojené s užíváním nemovitosti, a to jednak formou měsíčních zálohových plateb a dále ve formě úhrady případných nedoplatků na spotřebě energií a na plnění a službách spojených s užíváním bytu. Žalovaný žalobkyni neuhradil vyúčtované skutečné spotřeby za služby spojené s užíváním bytu, a to za období celého roku 2021, 2022 a části roku 2023 od 1. 1. 2023 do 17. 8. 2023.13. Jelikož žalovaný dlužné částky ani přes výzvu žalobkyně neuhradil, soud mu tuto povinnost uložil (výrok I.)14. O příslušenství soud přitom rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s §
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.