5 C 115/2025-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 29. 12. 2022 smlouvu o hotovostním úvěru č. 1013521846, na základě které poskytla žalovanému prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se je zavázal spolu s příslušenstvím a poplatky splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 208 Kč vždy ke 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 1. 2023. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 20. 10. 2024, pročež žalobkyně ke dni 22. 1. 2025 přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný tak žalobkyni ke dni zesplatnění dluží nesplacenou část jistiny ve výši 53 706,81 Kč, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a kapitalizovaný úrok ve výši 2 037,61 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, přestože byl i předžalobně upomenut.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 29. 12. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se je zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 15,49 % ročně ve 41 pravidelných měsíčních splátkách po 3 208 Kč počínaje dnem 20. 1. 2023 (smlouva o úvěru ze dne 29. 12. 2022, potvrzení o zaslání potvrzovaní SMS a následném podpisu smlouvy ze dne 23. 1. 2025, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové podmínky, potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 23. 1. 2025, výpis z běžného účtu ze dne 28. 2. 2025). Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, když poslední splátku uhradil v listopadu 2024, přičemž k tomuto dni žalovaný dlužil na jistině částku 53 706,81 Kč a dále částku 500 Kč představující smluvní pokutu, kterou byla žalobkyně oprávněna požadovat za každou jednotlivou opožděnou splátku (splátkový kalendář, úvěrové podmínky). Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala a posoudila úvěruschopnost žalovaného (potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru ze dne 23. 1. 2025, úvěrová zpráva). Žalovaný byla k úhradě dluhu vyzván dopisem ze dne 22. 1. 2025 s tím, aby dlužnou částku uhradil nejpozději do 31. 1. 2025 (výzva k zaplacení, resp. předžalobní výzva ze dne 22. 1. 2025).6. Na základě shora provedených listinných důkazů bylo prokázáno, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z. ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s příslušenstvím splatit v pravidelných měsíčních splátkách, což však porušil. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně úvěr ke dni 22. 1. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž žalovaný byl z důvodu svého prodlení v souladu s čl. 6.1 písm. b) úvěrových podmínek a § 2048 odst. 1 o. z. povinen uhradit žalobkyni také smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Celková dlužná částka sestávající z nesplacené jistiny ve výši 53 706,81 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč pak činí 54 206,81 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala a posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 2 037,61 Kč od 20. 10. 2024 do 21. 1. 2025, zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni stanoveném pro splatnost dlužné částky v předžalobní upomínce, a dále a smluvním úrokem ve výši stanovené dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. ode dne zesplatnění úvěru.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 169 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku.8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.