5 C 27/2025-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se zdejší soud vydal dne 4. 10. 2021 rozsudek č. j. , spisová značka, , kterým zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k jednotce č. , Anonymizováno, , byt, vymezené v budově č. p. , Anonymizováno, , stojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, spolu s podílem na společných částech domu ve výši 8363/194550, a zároveň přikázal byt do výlučného vlastnictví žalobkyně. Rozsudek je pravomocný a žalovaný tak obývá byt žalobkyně bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje. Žalobkyně se proto domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období od března 2023 do 14. 8. 2024 v žalované výši, přičemž výše částky byla stanovena na základě znaleckého posudku. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky předžalobní výzvu, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož žalobkyně k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, uvedla, že s tímto souhlasí, a žalovaný se nijak nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. 10. 2021, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 4. 7. 2022, bylo rozhodnuto o zrušení spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k bytové jednotce č. , Anonymizováno, , byt, zapsané na LV č. , hodnota, , vymezené v budově – , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, zapsané na LV č. , hodnota, , na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , s podílem na společných částech domu ve výši 8363/194550, vše zapsané v Katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , a zmiňovaná nemovitost byla přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. 10. 2021, č. j. , spisová značka, ). Protože žalovaný nadále obývá byt ve výlučném vlastnictví žalobkyně, požaduje žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení za období od března 2023 do 14. 8. 2024 (tedy 17 měsíců a 14 dní) ve výši 500 983 Kč, jehož výši stanovila na základě dodatku ke znaleckému posudku, kdy žalobkyně požaduje částku ve výši nájemného za 3. čtvrtletí roku 2022, které dle dodatku činí 28 707 Kč měsíčně, tedy 926 Kč/den (dodatek č. 1 ke znaleckému posudku č. 4075-30/2019). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, resp. vydání bezdůvodného obohacení, avšak žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne 29. 8. 2024 včetně dokladu o odeslání).6. V řízení bylo shora uvedenými listinnými důkazy prokázáno, že na základě pravomocného rozhodnutí soudu bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví k výše specifikované nemovitosti, která byla zároveň tímto rozhodnutím přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, přičemž tuto nemovitost dosud dle tvrzení žalobkyně užívá žalovaný, a to bez právního důvodu, tedy se dle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat to, oč se obohatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Žalovaný je tedy povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení, a to za období od března 2023 do , datum, , tj. 17 měsíců a 14 dní, kdy výše obvyklého nájemného činí dle dodatku ke znaleckému posudku částku 28 707 Kč měsíčně (926 Kč/den), celkem tedy 500 983 Kč. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 58 663,20 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 040 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 10 340 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.