ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2025:5.C.46.2024.1 Datum: 2025-03-06 Předmět: o zaplacení 45 286,09 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["příspěvek na bydlení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 45 286,09 Kč s příslušenstvím (["§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1)
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 3. 11. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované po řádném prověření úvěruschopnosti úvěr ve výši 54 000 Kč, který se žalovaná zavázala spolu s příslušenstvím splácet v 84 měsíčních splátkách ve výši 930 Kč, a to nejpozději do 20. 10. 2018. Žalovaná se však s úhradou splátek dostala do prodlení, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě zbývající dlužné částky do 10. 4. 2024, která se skládala z jistiny ve výši 45 286,09 Kč a úvěrových poplatků ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně si dále nárokovala kapitalizovaný výpůjční úrok z nesplacené jistiny ode dne následujícího po poslední úhradě splátky, tj, 21. 10. 2023, do dne vyhotovení historického výpisu, tj. 25. 4. 2024, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny za stejné období. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, přestože byla i předžalobně upomenuta.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že uzavření úvěrové smlouvy nerozporuje. Žalobkyně jí již v roce 2018 poskytla úvěr, který však žalovaná nebyla schopna splácet, proto použila část nově poskytnutého úvěru na úhradu toho starého. Žalobkyně v době poskytnutí úvěru věděla, že jediným příjmem žalované je invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, dávky sociální podpory a hmotná nouze. Žalovaná nezamlčela ani to, že má další dluhy, které v té době byla schopna splácet bez prodlení. Žalovaná však neodhadla svou finanční situaci a následně se dostala do problémů s úhradou svých závazků. Tuto situaci nicméně začala aktivně řešit a informovala o tom i žalobkyni, avšak žalobkyně jí nadále zasílala pouze upomínky k úhradě, přičemž ji později kontaktovaly i třetí strany pověřené žalobkyní k vymáhání dluhu. Žalovaná žalobkyni navrhla, že by svůj dluh uhradila v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč, avšak na toto žalobkyně nepřistoupila. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně řádně neposoudila její úvěruschopnost, když nezkoumala skutečné dlouhodobé výdaje žalované, aby je následně porovnala s pravidelným příjmem žalované za delší časové období. Přestože má žalovaná zato, že je úvěrová smlouva neplatná, je toho názoru, že by měla žalobkyni nesplacenou část jistiny úvěru vrátit, a to v měsíčních splátkách ve výši přiměřené její finanční situaci.3. V reakci na vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že dle jejího názoru úvěruschopnost žalované řádně prověřila, což dokládá i skutečnost, že žalovaná z počátku hradila řádně a včas. Žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná nebyla schopna úvěr splácet. Nicméně také sama žalovaná musí posoudit, zda je schopná své závazky splácet. Tuto odpovědnost nelze přenášet na žalobkyni, která v tomto případě zjistila dostačující informace k prokázání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně navrhla úhradu dluhu v pravidelných měsíčních splátkách po 1 300 Kč.4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:5. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 3. 11. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, za účelem konsolidace dluhů, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 54 000 Kč, který se žalovaná zavázala spolu s úrokem ve výši 10,9 % splatit v 84 měsíčních splátkách po 930 Kč, a to nejpozději do 20. 10. 2028 (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2021, úvěrové podmínky žalobkyně pro fyzické osoby nepodnikatele, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, sazebník žalobkyně, standardní informace o spotřebitelském úvěru, oznámení žalobkyně o úrokových sazbách s účinností od 1. 10. 2021). Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její měsíční příjem ve výši 24 121 Kč plyne z invalidního důchodu, přičemž za výdaje spojené s bydlením vynaloží měsíčně 10 000 Kč. Žalovaná dále v žádosti uvedla, že má u žalobkyně dluh z předchozí smlouvy o úvěru, a to ve výši 40 937,90 Kč (žádost o úvěr ze dne 14. 10. 2021). Žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla lustraci žalované v externích registrech, přičemž bylo zjištěno, že žalovaná má dluhy z dalších úvěrových smluv, což vyplývá i z výpisů z bankovního účtu žalované, které měla žalobkyně k dispozici (výpis z externích registrů, návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení, výpisy z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 5. 2021 do 31. 11. 2021). Veškeré příjmy žalované plynou z dávek sociálního zabezpečení, konkrétně příspěvku na živobytí, příspěvku na bydlení a invalidního důchodu (seznam vyplacených dávek žalované za období od 1. 7. 2019 do 30. 11. 2024). Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, pročež ji žalobkyně dopisem ze dne 21. 2. 2024 vyzvala k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 10. 4. 2024 s tím, že v opačném případě bude celý dluh k tomuto dni zesplatněn (výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne 21. 2. 2024 včetně dodejky). Ke dni 25. 4. 2024 dlužila žalovaná žalobkyni na jistině částku 43 286,09 Kč, na poplatcích částku 2 000 Kč, na obchodním úroku částku 2 831,50 Kč, a na zákonném úroku z prodlení částku 370,75 Kč (historický výpis k úvěru ze dne 25. 4. 2024). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky také předžalobní upomínkou (předžalobní výzva ze dne 14. 5. 2024 včetně podacího archu).6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.8. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.11. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.12. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.13. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.14. Dle § 78 odst. 1 poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Dle odst. 2 písm. b) poskytovatel při plnění povinností podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Dle odst. 4 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena. Dle odst. 5 má povinnost uvedenou v odstavci 1 i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno.15. Dle 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýš