5 C 53/2025-50 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovaným prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, dne 13. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 32884560, na základě které poskytla žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet úvěr ve výši 15 900 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit nejpozději do 13. 7. 2021, což však porušil. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 na společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu prostřednictvím předžalobní výzvy, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 13. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 32884560, na základě které byl žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, poskytnut úvěr ve výši 15 900 Kč, který se zavázal splatit spolu s příslušenstvím nejpozději do 12. 8. 2021 s tím, že úrok byl počítán ode dne 13. 7. 2021 (smlouva o spotřebitelském úvěru č. 32884560 ze dne 13. 7. 2021, potvrzení o provedené platbě). Žalovaný se však se splacením úvěru ocitl v prodlení. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 na společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2024 včetně podacího lístku). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (předžalobní výzva ze dne 11. 1. 2024 včetně podacího lístku).6. Ve věci bylo shora uvedenými listinnými důkazy prokázáno, že původní věřitel se žalovaným uzavřeli ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 15 900 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit do sjednaného data splatnosti, což však porušil, když úvěr nesplatil řádně a včas. Aktivní legitimace žalobkyně pak vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaný žalobkyni na svém dluhu ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 373 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném do 31. 12. 2024, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby (sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, a také z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž právní zástupce žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.