70 C 175/2025-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 29. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 978 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 20. 8. 2024 pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo pojištění vozidla zn. BMW Řada 5, reg. zn. , SPZ, . Pojistná smlouva byla sjednána formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného s počátkem pojištění ke dni 20. 8. 2024. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné ve výši 5 326 Kč s měsíční splatností. Žalovaný neuhradil ani po opakovaných urgencí ze strany žalobkyně pojistné splatné 20. 11. 2024. K zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu neplacení pojistného ke dni 19. 2. 2025 (poslední den pojištění). Žalobkyně požadovala zaplacení dlužného pojistného s tím, že se jedná o dluh za období od 20. 11. 2024 do 19. 2. 2025 ve výši 15 978 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Ve věci je přítomen cizí prvek daný státní příslušností žalovaného, soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Jelikož mezinárodní dvoustranná smlouva uzavřená s Běloruskem spory z pojistných smluv výslovně neřeší, aplikoval soud s odkazem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), konkrétně čl. 14 odst. 1, podle něhož může pojistitel žalovat pojistníka u soudu toho členského státu, v němž má bydliště, když žalovaný měl bydliště na území České republiky ve smyslu českého práva, na které odkazuje čl. 62 nařízení Brusel I bis. Rozhodné právo je právo české s odkazem na článek 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (shodně v obdobné věci rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 8/2021 ze dne 17.2.2021).5. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva č. , hodnota, , a to formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného (zjištěno z návrhu pojistné smlouvy, z potvrzení o uzavření smlouvy – pojistky ze dne 21. 8. 2024, z přehledu plateb). Předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla zn. BMW Řada 5, reg. zn. , SPZ, . Pojistné bylo sjednáno ve výši 5 326 Kč měsíčně, s počátkem pojištění ke dni 20. 8. 2024 (zjištěno z návrhu pojistné smlouvy). Žalovaný neuhradil řádně sjednané pojistné splatné 20. 11. 2024, na existenci dluhu a na následný možný zánik pojištění byl upozorněn, nebude-li dlužné pojistné ve výši 10 652 Kč uhrazeno do 19. 2. 2025 (zjištěno z dopisu poslední upomínka k pojistné smlouvě ze dne 19. 1. 2025, z přehledu plateb). Následně byl o zániku pojištění ke dni 19. 2. 2025 a o dlužné částce ve výši 15 978 Kč na pojistném žalovaný žalobkyní vyrozuměn (zjištěno z oznámení o ukončení pojištění ze dne 19. 2. 2024). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 14. 3. 2025 včetně dokladu o odeslání).6. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil.7. Z uvedené soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě níž bylo pojištěno vozidlo žalovaného a žalovaný byl povinen hradit pojistné. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil, došlo k zániku pojistné smlouvy a vyčíslení nedoplatku na pojistném ve výši žalované částky, kterou žalovaný neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.8. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela se žalovaným (jako pojistníkem) smlouvu ve smyslu ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a žalovaný se zavázal za toto pojištění platit pojistné ve sjednané výši. Pojistná smlouva byla uzavřena v souladu s ust. § 2758 odst. 2 o.z. akceptací návrhu pojistné smlouvy včasným uhrazením pojistného. Podle ust. § 2775 odst. 1 o.z. pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy. Podle ust. § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalovaná pojistné řádně nehradila, proto byla vyzvána k zaplacení upomínkou ve smyslu ust. § 2804 o.z., podle něhož upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, pojištění zanikne marným uplynutím této lhůty. Jelikož žalovaná dlužné pojistné nezaplatila, pojištění zaniklo. Žalobkyně nárokuje uhrazení dluhu jen za skutečnou dobu pojištění, tj. do zániku pojistné smlouvy. Dlužné pojistné je vypočteno dle denního poměru trvání smlouvy v příslušném dlužném pojistném období.9. Žalobkyně poskytovala žalovanému pojištění v období od 20. 11. 2024 do 19. 2. 2025, avšak žalovaný sjednané pojistné za toto období neuhradil, soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému tuto povinnost s tím, že vedle dlužného pojistného je povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z dlužného pojistného, jehož splatnost nastala 20.11.2024 přiznaný s odkazem na ust. § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši sjednané nebo stanovené ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s ust. § 160 o.s.ř. s tím, že pro prodloužení obecné pariční lhůty neshledal důvody (výrok I.).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a odměny advokáta za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) podle ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve výši po 400 Kč, dále tomu odpovídající 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč (počítáno z částky 1 500 Kč v sazbě 21 %). Odměna právní zástupkyně byla stanovena s odkazem na ust. § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podává typově shodné žaloby, a to na ustáleném vzoru, opakovaně ve velkém množství (tzv. formulářové žaloby), taková žaloba má podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje od jiných žalob jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován (k pojmu formulářové žaloby blíže Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012).11. Ostatně výpočet náhrady nákladů řízení byl učiněn i v souladu s návrhem žalobkyně.12. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.).