70 C 341/2024-157 — Obvodní soud pro Prahu 5

1.Žalobkyně se žalobou ze dne 29.11.2024 ve znění zaslaných doplnění žaloby domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 167 551 Kč s příslušenstvím.2.Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu sjednávající investiční životní pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, s počátkem pojištění 15.8.2007 a pojistnou dobou 25 let (dále jen “pojistná smlouva“). V pojistné smlouvě si smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s ročním pojistným 54 205 Kč měsíčně. Pojištění skončilo výpovědí. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově 1 352 545 Kč a žalovaná poskytla žalobkyni na základě pojistné smlouvy plnění ve výši 1 184 994 Kč (odkupné).3.Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 167 551 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobkyně uhradila na základě smlouvy, snížené o plnění žalované, neboť pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropských právem.4.K důvodům neplatnosti žalobkyně uvedla, že pojistné plnění je konstruováno pomocí pojmu hodnoty podílových jednotek s tím, že principem pojistného produktu sjednaného v pojistné smlouvě (resp. ve zvláštních pojistných podmínkách) je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do finančních fondů. Finanční fond představuje portfolio různých typů investic, spravované pojišťovnou nebo jejím zmocněncem výhradně pro účely životního pojištění. V těchto fondech dochází k zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků s tím, že investiční riziko nese pojistník. Pojistitel rozděluje finanční fond na části – jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky. Podílová jednotka je podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu. Pojistník nakupuje podílové jednotky za tzv. nákupní cenu a při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník prodává pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu. Prodejní cena slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek, což je dle zvláštních pojistných podmínek celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou příslušných fondů. Podle čl. 2 odst. 3 zvláštních pojistných podmínek v případě pojistné události vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši pojistné částky platné k datu pojistné události a hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy pojišťovna pojistnou událost zaregistrovala. Podle čl. 2 odst. 4 zvláštních pojistných podmínek v případě pojistné události vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši hodnoty podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu ke dni pojistné události.5. Žalobkyně uvedla, že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v přehledu poplatků. Podle článku 7 odst. 1 zvláštních pojistných podmínek od počátku pojištění pojišťovna bude každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek. Současně v přehledu poplatků je, pokud jde o rizikové pojistné, odkazováno na sazebník, nicméně sazebník nebyl součástí produktového sešitu a nebyl žalobkyni předán ani s ním nebyla žalobkyně seznámena jiným způsobem tak, jak vyžaduje ust. § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě.6.Kapitálová hodnota pojištění je závislá na výši nákladů, poplatků a srážek rizikového pojistného a bez znalosti těchto položek nemohla žalobkyně učinit kvalifikované rozhodnutí o výhodnosti pojistné smlouvy.7.Ujednání odkazující na sazebník, který neměla žalobkyně k dispozici v době uzavření smlouvy, mají charakter nepřiměřeného smluvního ujednání ve smyslu ust. § 56 odst. 3 písm. g) obč.zák., neboť žalobkyně je povinna plnit podmínky smlouvy, s nimiž nebyla seznámena. Neurčitost ujednání o rizikovém pojistném nelze překonat ani výkladem a současně se jedná o ujednání, které nelze mít za oddělitelné od zbytku pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 41 obč.zák, protože pokud je ujednání o strhávání rizikového pojistného neplatné pro neurčitost, postrádá pojistná smlouva ekonomicky smysl a je zřejmé, že žalovaná uzavírá pojistné smlouvy z důvodu, aby poskytovala pojistnou ochranu a za to obdržela úhradu. Současně výše rizikového pojistného ovlivňuje také rozsah pojistného plnění v případě, že je hodnota podílových jednotek snižována o rizikové pojistné. Znalost či neznalost výše rizikového pojistného má vliv na určitost podstatné náležitosti pojistné smlouvy (rozsah pojistného plnění) a v důsledku toho na její platnost (viz rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 420/2019, sp.zn. 29 Co 173/2023).8.Hodnota podílových jednotek je snižována dále také o skrytý poplatek, který představuje rozdíl mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši 5 % a jeho dopad na budoucí pojistné plnění nemá šanci spotřebitel odhalit a není založen na racionálním a poctivém odůvodnění. K shora uvedenému poplatku žalobkyně uvedla, že dle přehledu poplatků je rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou 5 %, laicky řečeno pojistník nakupuje od pojistitele podílové jednotky o 5 % dráž, než je ve shodnou dobu pojistitel prodává pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění.9.Žalobkyně je pro shora uvedené přesvědčena, že pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu čl. 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), která nabyla účinnosti 1.1.2001 a byla implementována do české právní úpravy (ust. § 52 až 57 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku dále jen „obč.zák.“) a příslušná právní úprava má být vykládána ve světle této směrnice.10.Těmito dotčenými ujednáními jsou všechna ujednání týkající se definice a konstrukce hodnoty podílových jednotek, jako základu pro pojistné plnění, ujednání čl. 7 odst. 1 Zvláštních pojistných podmínek, podle kterého pojišťovna snižuje počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a o správní poplatek a dále ujednání o poplatku vyplývajícího z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek a ujednání na tomto poplatku závislá.11.Žalobkyně zdůraznila, že uvedená zneužívající ujednání nebyla sjednaná individuálně a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele (čl. 3 směrnice) a dále v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (ust. § 56 odst. 1 obč.zák).12.Pro shora uvedenou existenci zneužívajících ujednáních je smlouva neplatná dle ust. § 55 odst. 2 obč.zák.13. Je nesporné, že v případě individuálního sjednávání by žalobkyně se smluvními ujednáními shora uvedenými nesouhlasila, pokud by byla s nimi srozuměna transparentním a určitým způsobem. Vzhledem k neurčitosti konceptu podílových jednotek, neurčitosti stanovení výše rizikového pojistného, existenci skrytého poplatku žalovaná mohla očekávat, že v rámci individuálního sjednávání by žalobkyně s takovými ujednáními nesouhlasila. Současně je nutné učinit závěr, že neobsahovala by smlouva dotčená ujednání, nesla by žalovaná tyto náklady sama, neboť jí vznikají, nedošlo-li by k jejímu přenesení na pojistníka, a to na základě ujednání, které lze mít za zneužívající v neprospěch spotřebitele. K výkladu pojmu toho, co je rozporu s požadavkem poctivosti a toho co, způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele, žalobkyně odkázala na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Aziz, C-415/11.14.Současně žalobkyně uvedla, že výklad ujednání by měl být činěn ve prospěch spotřebitele (žalobkyně) a odkázala rovněž na Pokyny o výkladech a uplatňování směrnice 93/13/EHS s cílem zajistit její efektivní aplikaci v členských státech, podle nichž jsou při posuzování toho, zda je dané smluvní ujednání sepsáno jasným a srozumitelným jazykem důležité tyto faktory – zda měl spotřebitel možnost seznámit se se smluvním ujednáním před uzavřením smlouvy; srozumitelnost ujednání s ohledem na jasnost jejich znění a konkrétnost použité terminologie; způsob jakým jsou smluvní ujednání předložena (např. vizuální prezentace, struktura smlouvy, zda lze dané ujednání očekávat ve spojení s jinými smluvními ujednáními - překvapivost ujednání v kontextu smlouvy). Smlouva dle žalobkyně selhává ve všech uvedených faktorech.15.Zdůraznila dále, že netransparentnost ujednání spočívá také v tom, že spotřebitel není schopen posoudit ekonomické důsledky ujednání (blíže rozsudek Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Kásler a Káslerné Rábai, sp.zn. C-26/13 bod 75 a ve věci Van Hove sp.zn. C-96/14 bod 50). Žalobkyně neměla žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé vstupní parametry a důležité dokumenty (sazebník) neměla žalobkyně k dispozici.16.Pojistná smlouva je absolutně neplatná ja