70 C 344/2024-100 — Obvodní soud pro Prahu 5

1.Žalobkyně se žalobou ze dne 29.11.2024 ve znění zaslaných doplnění žaloby domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 21 402 Kč s příslušenstvím.2.Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 10.2.2006 pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , hodnota, , ve které si smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistným 1 000 Kč měsíčně. Pojištění skončilo výpovědí. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově 116 800 Kč a žalovaná poskytla žalobkyni na základě pojistné smlouvy plnění ve výši 95 398 Kč (odkupné).3.Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 21 402 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobkyně uhradila na základě smlouvy, snížené o plnění žalované, neboť pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropských právem.4.K důvodům neplatnosti žalobkyně uvedla, že pojistné plnění je konstruováno pomocí pojmu hodnoty podílových jednotek s tím, že principem pojistného produktu sjednaného v pojistné smlouvě (resp. ve zvláštních pojistných podmínkách) je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do finančních fondů. Finanční fond představuje portfolio různých typů investic, spravované pojišťovnou nebo jejím zmocněncem výhradně pro účely životního pojištění. V těchto fondech dochází k zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků s tím, že investiční riziko nese pojistník. Pojistitel rozděluje finanční fond na části – jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky. Podílová jednotka je podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu. Pojistník nakupuje podílové jednotky za tzv. nákupní cenu a při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník prodává pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu. Prodejní cena slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek, což je dle zvláštních pojistných podmínek celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou příslušných fondů. Podle čl. 2 odst. 3 zvláštních pojistných podmínek v případě pojistné události vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši pojistné částky platné k datu pojistné události a hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy pojišťovna pojistnou událost zaregistrovala. Podle čl. 2 odst. 4 zvláštních pojistných podmínek v případě pojistné události vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši hodnoty podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu ke dni pojistné události.5. Žalobkyně má za to, že pojistné plnění konstruované pomocí hodnoty podílových jednotek shora popsaným způsobem obsahuje tzv. zneužívající ujednáním, které spatřuje v čl. 2 odst. 3 a 4 zvláštních pojistných podmínek s tím, že výplata hodnoty podílových jednotek není vázána na datum pojistné události, ale k okamžiku, kdy pojišťovna pojistnou událost zaregistrovala. Zaregistrování pojistné události je úkon, pro který nebyla sjednána pravidla a lhůty, ale závisí výlučně na vůli pojišťovny. Takové ujednání je nepřípustné podle ust. § 56 odst. 3 písm. c) zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „obč.zák.“), neboť zatímco pojistná smlouva je pro pojistníka závazná, plnění závisí na vůli pojistitele, který může s termínem registrace manipulovat a tím při znalosti trendů na kapitálovém trhu i s výší pojistného plnění.6.Dále žalobkyně uvedla, že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v přehledu poplatků. Podle článku 7 odst. 1 zvláštních pojistných podmínek od počátku pojištění pojišťovna bude každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a současně v přehledu poplatků je, pokud jde o rizikové pojistné, odkazováno na sazebník, nicméně sazebník nebyl součástí produktového sešitu a nebyl žalobkyni předán ani s ním nebyla žalobkyně seznámena jiným způsobem tak, jak vyžaduje ust. § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě.7.Ujednání odkazují na sazebník, který neměla žalobkyně k dispozici v době uzavření smlouvy mají charakter nepřiměřeného smluvního ujednání ve smyslu ust. § 56 odst. 3 písm. g) obč.zák., neboť žalobkyně je povinna plnit podmínky smlouvy, s nimiž nebyla seznámena. Neurčitost ujednání o rizikovém pojistném nelze překonat ani výkladem a současně se jedná o ujednání, které nelze mít za oddělitelné od zbytku pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 41 obč.zák, protože pokud je ujednání o strhávání rizikového pojistného neplatné pro neurčitost, postrádá pojistná smlouva ekonomicky smysl a je zřejmé, že žalovaná uzavírá pojistné smlouvy z důvodu, aby poskytovala pojistnou ochranu a za to obdržela úhradu. Současně výše rizikového pojistného ovlivňuje také rozsah pojistného plnění v případě, že je hodnota podílových jednotek snižována o rizikové pojistné. Znalost či neznalost výše rizikového pojistného má vliv na určitost podstatné náležitosti pojistné smlouvy (rozsah pojistného plnění) a v důsledku toho na její platnost (viz rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 420/2019, sp.zn. 29 Co 173/2023, 25 Co 430/2017).8.Hodnota podílových jednotek je snižována dále také o skrytý poplatek, který představuje rozdíl mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši 5 % a jeho dopad na budoucí pojistné plnění nemá šanci spotřebitel odhalit. K shora uvedenému poplatku žalobkyně uvedla, že dle přehledu poplatků je rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou 5 %, laicky řečeno pojistník nakupuje od pojistitele podílové jednotky o 5 % dráž, než je ve shodnou dobu pojistitel prodává pojistníkům ve formě odkupu či pojistného plnění.9.Dále je hodnota podílových jednotek snižována o tzv. počáteční náklady (tedy provizi uhrazenou pojistitelem zprostředkovateli), jejichž konstrukce účtování je nepřehledná a netransparentní. Pojistitel přenáší své náklady na provizi pro zprostředkovatele na pojistníky (spotřebitele) s tím, že výše této provize byla na pojistném trhu v době uzavření smlouvy standardně ve výši součtu pojistného za první dva roky pojištění, tj. představuje značný náklad a složitá konstrukce snižování hodnoty podílových jednotek za pomoci jejich rozlišení na počáteční a akumulační podílové jednotky je odůvodněna snahou o zakrytí jejich důsledků na budoucí pojistné plnění. Jelikož výše provize je známa pro žalovanou již od počátku uzavření smlouvy, není legitimní důvod pro tuto konstrukci. Naopak pro žalobkyni cena skutečných nákladů byla zřejmá až při ukončení pojištění a uvedené naplňuje, dle žalobkyně skutkovou podstatu nepřiměřeného smluvního ujednání ve smyslu ust. § 56 odst. 3 písm. i) obč.zák.10. Žalobkyně je pro shora uvedené přesvědčena, že pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu čl. 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), která nabyla účinnosti 1.1.2001 a byla implementována do české právní úpravy (ust. § 52 až 57 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku dále jen „obč.zák.“) a příslušná právní úprava má být vykládána ve světle této směrnice.11.Žalobkyně zdůraznila, že uvedená zneužívající ujednání nebyla sjednaná individuálně a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele (čl. 3 směrnice) a dále v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (ust. § 56 odst. 1 obč.zák).12.Pro shora uvedenou existenci zneužívajících ujednáních je smlouva neplatná dle ust. § 55 odst. 2 obč.zák.13. Je nesporné, že v případě individuálního sjednávání by žalobkyně se smluvními ujednáními shora uvedenými nesouhlasila, pokud by byla s nimi srozuměna transparentním a určitým způsobem. Vzhledem k neurčitosti konceptu podílových jednotek, neurčitosti stanovení výše rizikového pojistného, existenci skrytého poplatku a netransparentnosti poplatku na pokrytí počátečních nákladů žalovaná mohla očekávat, že v rámci individuálního sjednávání by žalobkyně s takovými ujednání nesouhlasila. Současně je nutné učinit závěr, že žalovaná by např. náklady na provizi a správu fondů nesla sama, neboť jí vznikají, nedošlo-li by k jejímu přenesení na pojistníka, a to na základě ujednání, které lze mít za zneužívající v neprospěch spotřebitele.14. K výkladu pojmu toho, co je rozporu s požadavkem poctivosti a toho co, způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele, žalobkyně odkázala na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Aziz, C-415/11.15.Současně žalobkyně uvedla, že výklad ujednání by měl být činěn ve prospěch spotřebitele (žalobkyně) a odkázala rovněž na Pokyny o výkladech a uplatňování směrnice 93/13/EHS s cílem zajistit její efektivní aplikaci v členských státech, podle nichž jsou při posuzování toho, zda je dané smluvní ujednání sepsáno jasným a srozumitelným jazykem důležité tyto faktory – zda měl spotřebitel mož