20 C 333/2019-27 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 27. 11. 2019 v režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, o drobných nárocích domáhaly vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované straně uhradit jim částku 800 EUR s příslušenstvím s tvrzením, že se měly zúčastnit dne 5. 5. 2018 letu žalované č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] přes [anonymizováno] do [jméno] [anonymizována dvě slova]. Plánovaný čas odletu byl stanoven na 14.40 hodin, nicméně bez předchozího informování žalobkyň, byl čas odletu změněn na 13.25. Z toho důvodu byl žalobkyním zabráněn nástup na palubu i přesto, že měly platný palubní lístek. Z toho důvodu žalobkyně nestihly ani navazující let. Žalobkyně se dostaly do cílového místa určení místo v 20.40 v 0.20, tedy se zpožděním větším než 3 hodiny. Délka trasy leteckou vzdáleností činí 1906 km. Za toto zpoždění vznikl žalobkyním vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času ve výši 400 EUR na osobu dle níže uvedeného Nařízení Rady (ES) č.261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpožděné letů (dále též jako„ Nařízení Rady (ES) č. 261/2004). Žalobkyně uplatnily nárok na náhradu výše uvedené škody u žalované, která nijak nereagovala. 2. Žalovaná se k nároku (po zaslání formuláře A a formuláře C) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 o drobných nárocích v Nařízení stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřila, ač jí byly doručeny dne 17. 6. 2020, tvrzení žalobkyň tak nikterak nerozporovala. 3. Žalovaná nesporovala skutková tvrzení žalobkyň, soud z nich proto při svém rozhodnutí vycházel, a to z těchto důkazů: rezervace původního letu, potvrzení o změně času odletu, náhradní lety, předžalobní upomínka ze dne 13. 8. 2018, která byla žalované odeslána a délka trasy leteckou vzdáleností, která činí 1906 km. 4. Soud další dokazování neprováděl, neboť pro své rozhodnutí měl již dostatek podkladů. Provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. 5. Z procesního hlediska bylo řízení vedeno dle Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích a českého občanského soudního řádu. 6. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS 295/91 (dále jen Nařízení). Podle článku 7 odst. 1 Nařízení rady (ES) 261/2004, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). 7. Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. 8. Z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C -402/07 Sturgeon v . Condor a C -432/07 Bock v . Air France) zastává SDEU stanovisko, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu dle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času. 9. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně se měly zúčastnit dne 5. 5. 2018 letu žalované č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] přes [anonymizováno] do [jméno] [anonymizována dvě slova]. Plánovaný čas byl stanoven na 14.40 hodin, bez předchozího informování žalobkyň, byl čas odletu změněn na 13.25 hodin. Žalobkyním byl zabráněn nástup na palubu i přesto, že měly platný palubní lístek. Žalobkyně nestihly ani navazující let. Žalobkyně se dostaly do cílového místa se zpožděním větším než 3 hodiny. Žalobkyně tak mají vůči žalované nárok na úhradu jednorázové náhrady škody za ztrátu času, s ohledem na dálku letu nad 1 500 km ve výši 400 EUR na osobu dle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 ve spojení s rozhodnutím SDEU Sturgeon. S ohledem na shora uvedené, soud žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku sub I. 10. Podle ust. § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. V daném případě byly ve věci úspěšné žalobkyně, proto mají právo na náhradu nákladů řízení sestávající se z odměny za 3 úkony právní služby (jeden úkon právní služby po 300 Kč), zvýšené kvůli zastupování 2 osob dle § 12 odst. 4 AT na 1,6 násobek, ze 3x režijních paušálů ve výši 100 Kč podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb., s připočtením 21 % DPH a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč Náklady řízení tak celkem činí 4.105,40 Kč.