6 C 41/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 5. 2. 2021 u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému o uložení povinnosti vydat plynoměr za účasti pověřeného zástupce s odůvodněním, že je provozovatelkou distribuční soustavy plynu v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon). Provozovatelem distribuční soustavy může být fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci plynu, tj. oprávnění k přepravě plynu distribuční soustavou. Podle § 2 odst. 2 písm. b) Energetického zákona je distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systémů řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi, a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu. Na základě smlouvy byl žalovaný odběratelem zemního plynu na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] [část obce], Česká republika. Žalovanému bylo na adrese odběrného místa, v místě spotřeby [anonymizováno] osazeno měřící zařízení (plynoměr) typu A015, výrobního [číslo]. Distribuce plynu byla ukončena ke dni 1. 4. 2020. Pro konkrétní specifikaci místa spotřeby, tedy umístění plynoměru i odběrného místa, slouží právě kód EIC. Podle § 2 odst. 2 písm. u) vyhlášky č. 365/2009 Sb. v platném znění, je tzv. EIC kód identifikační číselný kód jednoznačně identifikující účastníka trhu s plynem a jednotlivé odběrné a předávací místo. Tento kód je jedinečný a každé odběrné místo má kód unikátní, neexistují tedy 2 stejné kódy. Podle § 25 vyhlášky č. 365/2009 Sb. provozovatel distribuční nebo přepravní soustavy zajistí označení odběrných míst zákazníků přidělením číselných kódů. Podle § 71 Energetického zákona jsou výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřícího zařízení. S ohledem na to, že byl ukončen smluvní vztah mezi dodavatelem a odběratelem, byl žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně vyzván dopisem ze dne 7. 12. 2020 ke zpřístupnění předmětného plynoměru, který je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný však na výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání ve dnech 2. 7. 2021 a 11. 8. 2021 Ani k jednomu z těchto jednání se žalovaný, ač řádně obeslán nedostavil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. 4. Soud má za prokázány tyto skutečnosti: žalovaný byl odběratelem plynu na adrese [adresa] [anonymizováno] [číslo], přičemž v místě spotřeby [anonymizována dvě slova] mu byl osazen plynoměr typu A015, výrobního [číslo] (prokázáno přílohou č. 2 ke smlouvě o připojení k distribuční soustavě). Distribuce plynu byla ukončena ke dni 2. 4. 2020, avšak žalovaný neumožnil žalobkyni předmětný plynoměr odmontovat (prokázáno protokolem ze dne 14. 8. 2020, kopií listiny žádost o provedení práce s datem 13. 8. 2020, ze dne 24. 6. 2020, 20. 5. 2020, kopií žádosti o zpřístupnění měřidla ze dne 1. 6. 2020 adresovanou žalobkyní žalovanému, kopií žádosti o zpřístupnění měřidla ze dne 21. 7. 2020 adresovanou žalobkyní žalovanému včetně kopií doručenek žalovanému). Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu právní zástupkyně žalobkyně (prokázáno kopií upomínky před žalobou ze dne 7. 12. 2020 adresovanou zástupkyní žalobkyně žalovanému, včetně kopie části poštovního podacího archu advokátní kanceláře zástupkyně žalobkyně). 5. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř. a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: žalovaný byl odběratelem plynu na adrese odběrného místa [adresa] [anonymizováno] [číslo] s přiděleným kódem [anonymizována dvě slova]. Po ukončení distribuce plynu (1. 4. 2020) žalovaný neumožnil pracovníkům žalobkyně odmontovat plynoměr, nereagoval ani na předžalobní výzvy. 6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně odůvodněn ust. § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. protože žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení představují žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty soud přiznal podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů z punkta 10 000 Kč, a to za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne 2. 7. 2021) ve výši 1 500 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. h) citované vyhlášky soud přiznal odměnu ve výši 50 % za 1 úkon právní služby (jednoduchá předžalobní výzva k plnění). V souladu s ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené se 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne 2. 7. 2021, jednoduchá předžalobní výzva k plnění) ve výši 300 Kč za 1 úkon. V souladu s ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. povýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21% DPH v částce 1 354,50 Kč, protože zástupkyně žalobkyně je plátkyní této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 9 804,50 Kč. 8. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet její právní zástupkyně.