6 C 63/2019 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Manželka podala dne 13. 2. 2019 u zdejšího soudu návrh na rozvod manželství, který odůvodnila tím, že bylo uzavřeno dne 25. 10. 2014 před [stát. instituce], poslední společné bydliště manželů bylo v obvodu [obec a číslo]. Za trvání manželství se účastníkům narodila dosud nezletilá dcera [jméno], [datum narození]. Na počátku bylo manželství účastníků relativně harmonické, brzy se však počaly mezi manžely objevovat první zásadní rozpory, které se začaly stupňovat po narození dcery, přičemž v současné době mezi manžely panují nepřekonatelné rozpory prakticky ve všech oblastech manželského soužití, včetně otázek týkajících se nezletilé dcery, jako například výchovné metody a opatření, výživa, trávení volného času, oblékání, styk s prarodiči, péče o dceru, léčba nemocí, atd. Manželé se snažili opakovaně vzájemné názorové neshody řešit a diskutovat, avšak bez úspěchu. V důsledku nastalé situace se stalo manželství pouze ryze formálním svazkem, a bez dalšího nefunkčním. Manželka je přesvědčena, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, bez naděje na obnovu vzájemného soužití. Podání návrhu na rozvod manželství považuje za jediný možný způsob řešení stavu manželství, do kterého se soužití manželů dostalo. Manželka o rozvodu manželství s manželem jednala, ten však s podáním návrhu na rozvod nesouhlasil, protože podle jeho názoru je pro nezletilou dceru nejlepší zachování stávajícího stavu, přestože je mezi manžely víceméně jakákoliv komunikace problematická a nezletilá dcera tak musí s ohledem na svůj věk zákonitě vnímat negativní atmosféru a názorové neshody mezi rodiči. Podle manželky je stávající stav nezletilou dcerou vnímán negativně a do budoucna by mohl její vývoj negativně ovlivnit více, než ukončení stávajícího nefunkčního a čistě formálního soužití rodičů. 2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil, podle jeho názoru není manželství trvale a nezvratně rozvráceno, přeje si jeho zachování, především s ohledem na nezletilou dceru. 3. Manželka v písemném stanovisku ze dne 16. 7. 2020 uvedla, že nepřekonatelné rozpory mezi manžely postupem času přerostly do všech oblastí společného soužití, a jelikož se je dlouhodobě nedařilo řešit, manželé spolu intimně nežili a panovala mezi nimi vzájemná nedůvěra, odstěhovala se manželka dne 27. 5. 2019 s nezletilou dcerou [jméno] ze společné domácnosti, a od tohoto data spolu manželé ani formálně nesdílejí společný byt. Každý z manželů pečuje od té doby o nezletilou dceru samostatně, každý samostatně hospodaří, mezi manžely není dlouhodobě žádný intimní vztah. Vzájemná komunikace mezi manžely se omezuje pouze na záležitosti týkající se nezletilé dcery, přičemž komunikace se odehrává převážně písemnou formou (SMS zprávy, emailové zprávy), neboť mezi manžely je patrná vzájemná averze a nedůvěra. Vztah manželů je ryze formální a jeho zachování je v naprostém rozporu se zájmy nezletilé dcery, neboť aktuální výchovné prostředí nezletilé [jméno] vyhovuje. Podle manželky není dán žádný kvalifikovaný důvod pro zachování manželství a manželka proto na návrhu na rozvod manželství trvá. 4. Manželka vypověděla, že první problémy v manželství se začaly projevovat v době, kdy otěhotněla. Tím, jak její těhotenství postupovalo, a stávala se závislejší na manželovi, ten začal být stále více dominantní a měl potřebu jí stále více přikazovat, jak se má chovat, co má dělat, a po narození dcery jí oznámil, že už jsou v podstatě jenom rodiče a nikoliv partneři a že jediného, koho v životě potřebuje, je dcera. Vzhledem k tomu, že každý z manželů měl odlišné názory, začaly se množit problémy týkající se péče o dceru. Manžel měl potřebu kontrolovat v podstatě vše, co manželka dělala, týkalo se to i stravy pro dceru, a tím se problémy rozšířily do všech oblastí manželského soužití. Neshody byly, i pokud se týká kontaktů manželky s jejími rodiči. Postupem doby vznikaly i problémy ve finanční oblasti, protože manžel vyžadoval ze strany manželky finanční příspěvky na bydlení. Názorové neshody na péči o dceru manžel ventiloval i před dítětem. Vzhledem k tomu, že neshody mezi manžely se stupňovaly, začala manželka vnímat, že soužití manželů je pro dceru neudržitelné, protože pokyny rodičů si v řadě věcí odporovaly. Podle manželky manžel nechtěl nic řešit a trval nadále na tom, že manželé musejí zůstat spolu. Manželka se od manžela odstěhovala až po té, kdy byli manželé v manželské poradně a také absolvovali jedno mediační jednání. Manželka opakovaně sdělovala manželovi, že způsob společného soužití jí nevyhovuje, manžel zpočátku přiznal, že manželství není úplně optimální, několik dní se snažil, ale nic se nezměnilo. Z toho manželka usoudila, že jakákoliv snaha zachránit manželství je bezpředmětná. Podle manželky je dcera nyní ve větším klidu, než když žila celá rodina společně. Manželé bydlí blízko od sebe. Manželka hodnotí manžela jako člověka, který ji neuvěřitelně zklamal, nemá v něj absolutně žádnou důvěru, není schopna mu odpustit, jak negativní hovoří o ní před dcerou, manžela už nemá ráda. Jiného partnera manželka nemá. Je pevně rozhodnuta s manželem se rozvést a její rozhodnutí nemůže nic změnit. Vztah manželů byl velmi komplikovaný již od samého počátku, před svatbou spolu chodili 2 roky, z této doby byl manžel asi rok a tři čtvrtě nezaměstnaný a z toho plynuly i určité konfliktní situace, nicméně manželka po svatbě vnímala, že do doby, než otěhotněla, byl vztah pro ni příjemný, resp. měl parametry průměrného běžného vztahu. Manžela milovala, byl to i důvod, proč si ho vzala, věřila, že on ocení to, že ho dlouhodobě podporovala v době, kdy byl nezaměstnaný, zejména po lidské, psychologické stránce a věřila, že až bude ona potřebovat jeho podporu, třeba až bude doma s dítětem, že bude schopen jí to vrátit, ale to se nestalo. Podle názoru manželky chce mít manžel ženu proto, aby byla jeho majetkem a aby ho poslouchala. Manželství přestalo fungovat a plnit svoji funkci po narození dcery. 5. Manžel vypověděl, že chtěl řešit s manželkou problémy, když naznačovala, že by se chtěla rozvést, navrhoval jí návštěvu psychologické poradny, avšak manželka to odmítla. Manžel sám pochází z rozvedené rodiny, a proto ví, jaký má rozvod dopad. Od samého začátku chtěl zachovat rodinu, manželka však neslyšela na nic, co navrhoval. Podle manžela je manželka velice fixována na svou matku. Manželé se poznali v září 2012, zamilovali se, byli velmi spokojení, asi za měsíc a půl se sestěhovali a žili v pronajatém bytě v [obec a číslo], kde manžel žije dodnes. Po dvou letech se rozhodli vzít, a až do narození dcery vše běželo normálně. Manželka trpí atopickým ekzémem, který se zhoršil po porodu. Na podzim roku 2017 proto byla nucena podstoupit ambulantní léčbu a manžel po tu dobu 2 měsíce pracoval na home office. O dceru se staral i na jaře 2018, kdy manželka musela odjet na celé 2 měsíce do lázní. Manželka si nepřála, aby po dobu lázeňského pobytu byl manžel s dcerou s ní. Manžel ale její rozhodnutí respektoval. V létě roku 2018 byli manželé ještě 2× na dovolené a od podzimu téhož roku začali řešit úpravu poměrů nezletilé dcery, kdy manželka s manželem komunikovala pouze emailem. Manžel se snažil zachovat manželství, dělal další ústupky manželce a vůbec nerozumí tomu, co se stalo. Neví, proč se s ním manželka chce rozvést a nechce zachovat manželství. Nerozumí tvrzení manželky, že všechno bylo špatně a že on je despota. Manžel se o manželku staral, pomáhal jí, když byla nemocná, zajišťoval kompletní chod domácnosti, nákupy, vaření, úklid, staral se o dceru. Rodinu zajišťoval materiálně i finančně. Manželku má stále rád, jinou partnerku nemá, ani za trvání manželství jinou partnerku neměl. Připustil, že intimní život manželů skončil v létě 2018, a to podle jeho názoru ze strany manželky, nikdy nepochopil, jaký důvod v tom byl. Manžel popíral, že by se k manželce choval despoticky a přikazoval jí, co a jak má dělat. Připustil, že manželé měli neshody, pokud se týká například stravování dcery a jejího vyprazdňování. Manžel manželku informoval o tom, že chce zachovat manželství a snažil se jí vycházet ve všem vstříc. Navrhl setkání s mediátorem. 6. Soud usnesením, č.j. 6C 63/2019-32 ze dne 15. 10. 2020 nařídil účastníkům ve smyslu ust. § 100 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, mediaci, a na tu dobu přerušil řízení. Mediace neproběhla, manželka nadále trvala na rozvodu manželství. 7. V písemném vyjádření ze dne 15. 12. 2020 manželka uvedla, že podle jejího názoru již jen obsah účastnických výslechů značí, že každý z manželů vnímá společné soužití naprosto odlišně, má zásadně odlišný náhled na problémy, které jejich manželské soužití provázely, a proto lze již jen na základě obsahu provedených výslechů učinit závěr, že je manželské soužití hluboce rozvráceno. Podle manželky skutečným motivem manžela, pro který nesouhlasí s rozvodem manželství, je jeho snaha prodlužováním tohoto řízení svébytně trestat manželku, která nemá zájem setrvávat v manželství, a připravit si pozici pro p