20 C 10/2021-74 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce podal u zdejšího soudu dne 24. 7. 2020 žalobou, kterou se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 250 EUR s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce měl dne 15. 10. 2019 cestovat z [obec] do [příjmení] s přestupem ve [anonymizováno], [země]. Operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. První let č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno] s odletem v 18:20 hodin proběhl v pořádku. Navazující let č. [anonymizována dvě slova] z [anonymizováno] do [příjmení], s odletem v 22:05 hodin a plánovaným příletem v 22:45 hodin, však byl bez předchozího upozornění zrušen (dále také jen„ let“,„ předmětný let“,„ let žalobce“). Žalovaná proto zarezervovala žalobci náhradní let z [anonymizováno] do [příjmení] na následující den č. [anonymizována dvě slova] s odletem v 9:40 hodin a příletem v 10:20 hodin dne 16. 10. 2019. Z hlediska právního posouzení věci je nutné na vzniklou situaci aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení“). Dle článku 7 odst. 1 písm. a) Nařízení přísluší cestujícím v případě letů v rámci Společenství v délce do 1500 kilometrů náhrada škody ve výši 250 EUR za předpokladu, že v případě zrušení letu nejsou o zrušení informováni ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu. Vzhledem k tomu, že výše popsaný skutkový stav lze podřadit právě pod tato ustanovení, má žalobce vůči žalované právo na náhradu škody ve výši 250 EUR. Žalobce se domáhal svého práva na náhradu škody prostřednictvím tzv. předžalobní výzvy sepsané v rámci právního zastoupení žalobce a zaslané žalované dne 20. 11. 2019. Žalovaná nicméně do dnešního dne ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila a uvedla, že nejsou splněny podmínky pro nárok žalobce z titulu náhrady škody podle 7 odst. 1 písm. a) ve spojení s článkem 5 odst. 1 písm. a) Nařízení, neboť u letu žalobce došlo k naplnění podmínek pro osvobození provozujícího leteckého dopravce od povinnosti placení náhrady za zrušení letu ve smyslu článku 5 odst. 3 Nařízení. Uvedla, že Let byl zrušen z důvodu situace ohrožující leteckou bezpečnost na letišti v [anonymizováno] v podobě přítomnosti dronu, který znemožnil provoz radaru řízení letového provozu. Tento bezpečnostní incident ovlivnil let předchozí rotace letového stroje, který měl operovat let č. [anonymizováno] [číslo], registrační číslo stroje [anonymizováno], z [anonymizováno] ([země]) do [anonymizováno], a který měl následně operovat let žalobce. Přítomnost dronu na letišti je považována v literatuře a rozhodovací praxi evropských soudů za mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 Nařízení (srov. např. rozsudek německého Zemského soudu v Kolíně nad Rýnem sp. zn. 9 S 60/16 ze dne 14. 3. 2016). Letecký úřad Velké Británie k dronům na letišti zaujal jasné stanovisko, podle kterého přítomnost dronu narušující letový provoz je mimořádnou událostí. Hrozící střet letounu s dronem je okolnost, která leží mimo sféru vlivu leteckého dopravce a kterou ani při vynaložení maximální míry obezřetnosti, bezpečnostních opatření a úsilí letecký dopravce nemůže vyloučit ani předvídat. Z uvedených důkazů nesporně vyplývá, že let byl zrušen v příčinné souvislosti s hrozícím střetem letounu s dronem, a tedy vztahuje se na něj výjimka mimořádné okolnosti ve smyslu Nařízení, zprošťující leteckého dopravce povinnosti k náhradě škody. 3. Soud zjistil tyto skutečnosti: 4. Mezi účastníky řízení je nesporné, že se žalobce dne 15. 10. 2019 zúčastnil letu č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno] a měl se zúčastnit navazujícího letu č. [anonymizována dvě slova] z [anonymizováno] do [příjmení], který byl zrušen. Žalobci byl žalovanou nabídnut náhradní let na den 16. 10. 2019 č. [anonymizována dvě slova], který využil. 5. Z kopie žádosti o kompenzaci ze dne 20. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o kompenzaci. Žalovaná nesporovala doručení této žádosti. 6. Z kopie předžalobní výzvy ze dne 20. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě kompenzace za zrušený let. 7. Z webového článku letiště [anonymizováno] ze dne 15. 10. 2019 a příspěvků na Twiter v 20:33 a 20:24 hodin soud zjistil, že letiště [anonymizováno] již druhý den pozastavuje lety kvůli činnosti dronů. 8. Z kopie listin z interního systému žalované soud zjistil, že let žalobce byl zrušen z důvodu výskytu dronu na letišti na rotaci letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [anonymizováno], který měl následně operovat let žalobce. Let žalobce byl zpožděn z důvodů [číslo] – zpoždění předchozí letu na rotaci 1 hodina 50 minut a [číslo] – restrikce na letišti. Plánovaný odlet letu žalobce byl v 20:05 UTC (22:05 místního času). Plánovaný odlet předchozího letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] byl v 17:15 UTC a skutečný v 19:04 UTC, skutečný přílet do [anonymizováno] byl pak v 20:45 UTC. 9. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, významné pro rozhodnutí ve věci, a proto je dále nehodnotil. 10. Soud hodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a zjistil následující skutkový stav: 11. Žalobce se dne 15. 10. 2019 měl zúčastnit letu č. [anonymizována dvě slova] z [anonymizováno] do [příjmení] s časem odletu 22:05 hodin a časem příletu 22:45 hodin, jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Tento let byl zrušen. Žalovaná žalobci nabídla náhradní let na den 16. 10. 2019 č. [anonymizována dvě slova], který využil. 12. Podle čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie má nařízení obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. 13. Na oblast tohoto sporu tak dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení. 14. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) Nařízení mají v případě zrušení letu dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce. 15. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s čl. 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možno zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. 16. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů; b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). 17. Podle bodu 14 preambule Nařízení stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, některé postihují provoz provozujícího leteckého dopravce. 18. Podle bodu 15 preambule Nařízení za vznik mimořádných okolností by se měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení. 19. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky řízení bylo nesporné, že let žalobce byl zrušen, za což mu byla ze strany žalované nabídnuta pomoc spočívající v náhradním letu. Zároveň bylo v řízení listinnými důkazy (zejména z interního systému žalované) prokázáno, že let žalobce měl být operován letadlem, které na předchozím letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [anonymizováno] bylo zpožděno o 1 hodinu a 50 minut. Zpoždění mělo být způsobeno výskytem dronů na letišti v [anonymizováno], což mělo způsobit znemožnění uskutečnění letu v plánovaný čas. Skutečnost, že se vyskytoval dne 15. 10. 2019 v blízkosti letiště [anonymizováno] dron má soud za prokázané z listinných důkazů, avšak nemá za prokázané, zda s ohledem na běh času byla mezi výskytem dronů a zrušením letu žalobce příčinná souvislost s tím, že soud vzal v úvahu, že tato skutečnost měla ovlivnit let předcházející č. [anonymizováno] [číslo]. Soud nemá za prokázané, že výskyt dronu ovlivnil předc