20 C 102/2021-37 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne 7. 10. 2020 v režimu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 o drobných nárocích domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované straně uhradit jim částku ve výši 1 200 euro s příslušenstvím s tvrzením, že žalobci se měli zúčastnit dne 6. 2. 2021 letu žalované č. [anonymizována dvě slova] and [číslo] ze [příjmení] [jméno] do [obec], s mezipřistáním ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Nástup na palubu byl však žalobcům, odepřen z důvodu absence PCR testu. V době letu však žádná u autorit, ani aerolinka samotná nevyžadovaly testování. Náhradní let proběhl až dne 12. 2. 2021. Odepření nástupu tedy proběhlo bez legitimního důvodu. Délka trasy leteckou vzdáleností činí 9771 km. Žalobci uplatnili nárok na náhradu výše uvedené škody u žalované v celkové částce 1 200 euro, která však nijak nereagovala. 2. Žalovaná se k nároku (po zaslání formuláře A s překladem a formuláře EN) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 o drobných nárocích v Nařízení stanovené lhůtě 30 dnů nevyjádřila, ač jí byly doručeny dne 8. 11. 2021, tvrzení žalobců tak nikterak nerozporovala. 3. Žalovaná nesporovala skutková tvrzení žalobců, soud z nich proto při svém rozhodnutí vycházel, a to z těchto důkazů: letenka – původní let (2x), palubní lístky – náhradní let (2x), předžalobní výzva. 4. Soud další dokazování neprováděl, neboť pro své rozhodnutí měl již dostatek podkladů. Provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. 5. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení EHS 295/91 (dále jen Nařízení). Z procesního hlediska bylo řízení vedeno dle Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 861/2007 kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích a českého občanského soudního řádu. 6. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení rady (ES) 261/2004, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 € u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů; b) 400 € u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 € u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). 7. Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. 8. Podle článku 4 odst. 3 Nařízení, jestliže je nástup na palubu odepřen cestujícím proti jejich vůli, provozující letecký dopravce je neprodleně odškodní v souladu s článkem 7 a poskytne jim pomoc v souladu s články 8 a 9. 9. Článek 8 Nařízení pak stanoví, že„ Odkazuje-li se na tento článek, je cestujícím nabídnuta možnost volby mezi a) – náhradou pořizovací ceny letenky do sedmi dní způsobem stanoveným v čl. 7 odst. 3, a to za část nebo části neuskutečněné cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, jestliže let nadále neslouží účelu vztahujícímu se k původnímu cestovnímu plánu cestujícího, spolu s případným zpátečním letem do původního místa odletu, a to při nejbližší příležitosti, b) – přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení nebo c) – přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek na jejich cílové místo určení v pozdější době podle přání cestujícího s výhradou dostupnosti míst. 10. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalobci se měli dne 6. 2. 2021 zúčastnit letu žalované č. [anonymizována dvě slova] and [anonymizováno] [číslo] ze [příjmení] [jméno] do [obec], s mezipřistáním ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalobcům byl nástup na palubu odepřen z důvodu absence PCR testu. Náhradní let proběhl až dne 12. 2. 2021. Dle článku 7 odst. 1 písm. c), ve spojení s článkem 4 odst. 3 Nařízení, přísluší cestujícím, v případě odepření nástupu na palubu proti jejich vůli, případě všech letů nespadajících pod odstavce 1) a 2) článku 7, náhrada škody ve výši 600 euro. S ohledem na absenci obrany žalované, která netvrdila a ani neprokázala důvody shora popsaného skutkového stavu, mají žalobci vůči žalované právo na náhradu škody, ve výšin 600 euro, celkově ve výši 1 200 euro. Soud proto žalobě co do jistiny v celém rozsahu vyhověl. 11. Úrok s prodlení soud přiznal s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšným žalobcům nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 105,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši ekvivalentu 1 200 € pro každého žalobce sníženo o 20 % dle § 12 odst. 4 a. t. za společné zastoupení sestávající z částky 480 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a DPH 21 %. Odměnu a náhrady zástupce soud omezil, neboť mu je z úřední činnosti známo, že strana žalující v zastoupení zástupce podává opakovaně obdobné návrhy na ustáleném vzoru a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč/žalobc.