6 C 220/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 24. 5. 2021 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jim částku ve výši 1 000 EUR s příslušenstvím. Návrh odůvodnili tím, že se dne 10. 6. 2019 účastnili letu č. [anonymizováno] z [anonymizováno] do [obec], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná (dále také jen„ předmětný let“). Odlet spoje z [anonymizováno] byl stanoven na 22:55 hodin, přílet spoje do [obec] byl stanoven na 23:55 hodin. Nicméně skutečný odlet spoje se uskutečnil až dne 11. 6. 2019 v 02:00 hodin. Z tohoto důvodu žalobci dorazili do cílové destinace ([obec]) až dne 11. 6. 2019 v 02:58 hodin, což bylo o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Z hlediska právního posouzení věci žalobci odkázali na Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jen„ Nařízení“), podle kterého přísluší každému cestujícímu náhrada škody ve výši 250 EUR za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne tři hodiny. 2. Žalovaná nárok žalobců neuznala co do důvodu i výše. Uvedla, že let žalobců nedosáhl zpoždění délky, které by zakládalo nárok na náhradu podle Nařízení. Zpoždění na příletu letadla, v čase prvního otevření dveří letadla, činilo 2 hodiny a 59 minut. K prvnímu otevření dveří letadla došlo v čase 00:54 UTC označené jako AA Block (Block hours). Taková délka zpoždění nezakládá nárok na vyplacení kompenzace podle Nařízení, přičemž plánovaný přílet byl ve 21:55 UTC. 3. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021, č. j. 23 Nc 403/2021-51, byl udělen souhlas k právnímu jednání nezletilých žalobců c) a d) ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 220/2021. 4. Mezi účastníky řízení je nesporné, že se žalobci účastnili dne 10. 6. 2019 letu č. [anonymizováno] z [anonymizováno] do [obec], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Spornou zůstává otázka délky zpoždění předmětného letu. 5. Soud zjistil z Předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2019, že jí byla žalovaná ze strany žalobců vyzvána k zaplacení celkové částky 1 000 EUR jako náhrady za zpoždění předmětného letu. Žalovaná nezpochybnila doručení této výzvy. 6. Ze sjetiny z webových stránek [webová adresa], tabulky označené„ přílety“, soud zjistil, že je na těchto uvedeno, že předmětný let přistál dne 11. 6. 2019 v 02:58 hodin. 7. Z odpovědi [anonymizováno] [obec], adresované právnímu zástupci žalobců ze dne 3. 1. 2022, soud zjistil, že [anonymizováno] [obec] uvedlo, že skutečný čas příletu předmětného letu byl dne 11. 6. 2019 v 02:58 SELČ a původní plánovaný čas příletu byl 10. 6. 2019 v 23:55 SELČ. 8. Ze záznamu letu č. [anonymizováno] z [anonymizováno] do [obec], který se uskutečnil dne 10. 6. 2019, soud zjistil, že plánovaný čas přistání letadla v cílové stanici byl stanoven na 21:55 UTC, avšak k přistání letadla v cílové stanici došlo v 00:52 UTC a v čase 00:54 UTC došlo k prvnímu otevření dveří letadla. 9. Ze sdělení Řízení letového provozu [země] ze dne 1. 4. 2022 soud zjistil, že evidují časy přistání u letů mimo jiné na letišti [obec], přičemž data uchovávají pouze po dobu 30 dnů. 10. Ze sdělení [anonymizováno] [obec] ze dne 29. 3. 2022 a 5. 4. 2022 soud zjistil, že [anonymizováno] [obec] eviduje u předmětného letu plánovaný čas příletu dne 10. 6. 2019 v 23:55 SELČ (21:55 UTC), a že se podle Letiště [obec] uskutečnil až dne 11. 6. 2019 v 02:58 SELČ (00:58 UTC). [obec a číslo] UTC je čas zastavení letadla a jeho zajištění proti pohybu na parkovacím stání dle skutečnosti a je oficiálním časem příletu letadla. Tento čas zaznamenává zaměstnanec letiště v souladu s interně nastaveným postupem. 11. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, významné pro rozhodnutí ve věci, a proto je dále nehodnotil. 12. Soud hodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a zjistil následující skutkový stav: 13. Žalobci se dne 10. 6. 2019 zúčastnili letu č. [anonymizováno] z [anonymizováno] do [obec], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Přílet do cílové destinace byl plánován na 21:55 UTC, avšak k přistání letu došlo až v 00:52 UTC a dveře letadla byly odblokovány v 00:54 UTC. Předmětný let tak byl na svém příletu opožděn o 2 hodiny a 59 minut. 14. Podle čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie má Nařízení obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. 15. Pokud se týká pravomoci nadepsaného soudu ve věci rozhodnout, soud odkazuje na článek 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudního rozhodnutí v občanských a obchodních věcech s tím, že sídlo žalované se nachází v obvodu podepsaného soudu. 16. Podle článku 7 odst. 1 Nařízení, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů; b) 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů; c) 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). 17. Z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C -402/07 Sturgeon v . Condor a C -432/07 Bock v . Air France) zastává SDEU stanovisko, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu podle článku 7 Nařízení z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času. 18. Podle rozsudku ESD ve věci C 452/13 ve věci, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesgericht Salzburg (Rakousko), v řízení Germanwings GmbH proti Ronnymu Henningovi, musí být články 2, 5 a 7 Nařízení vykládány v tom smyslu, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit. 19. Podle ustálené judikatury, o pravdivosti listiny Záznam letu nelze mít žádných pochyb, když tato podléhá kontrole příslušných orgánů v letecké dopravě (rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2019, sp. zn. 18 Co 253/2019, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2021, č. j. 91 Co 64/2021-47) 20. V řízení bylo záznamem letu č. [anonymizováno] z [anonymizováno] do [obec] prokázáno, že letadlo přistálo na dráze v 00:52 UTC, a dveře letadla byly poprvé otevřeny v 00:54 UTC. Zpoždění letadla na příletu tedy nedosáhlo tří hodin a žalobcům proto nevznikl nárok na paušální náhradu škody. Rozhodujícím okamžikem pro posouzení příletu letadla je okamžik otevření dveří letadla. Tento okamžik je přesně uveden v záznamech o předmětném letu, který soud s ohledem na ustálenou judikaturu Městského soudu v Praze považuje za věrohodný, přičemž o jeho pravosti nelze mít pochyb, když čas prvního otevření dveří není v rozporu s dalšími časovými údaji uvedenými v záznamu letu č. [anonymizováno], za údaje v něm uvedené je odpovědný kapitán letadla, tyto se do něj přepisují ze systému konkrétního letadla, a podléhá kontrole příslušných orgánů v letecké dopravě. Ze sdělení [anonymizováno] [obec] (důkaz: sdělení [anonymizováno] [obec] ze dne 29. 3. 2022 a 5. 4. 2022) toliko vyplývá, že jako skutečný čas příletu předmětného letu evidují den 11. 6. 2019 v 00:58 UTC, přičemž tento odvozují od zastavení letadla a jeho zajištění proti pohybu na parkovacím stání. Pro [anonymizováno] [obec] je tento oficiálním časem příletu letadla, avšak je stanoven zaměstnancem letiště na základě interních postupů letiště. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2022, sp. zn. II. ÚS 2226/2022, je potřeba vzít v úvahu a řádně zhodnotit veškeré důkazy, které jsou předložené žalobcem a zvážit věrohodnost záznamu letu předloženého žalovaným. Soud po pečlivém uvážení a zkoumání všech důkazů provedených v projednávané věci dospěl k závěru, že nelze mít pochyb o pravosti záznamu letu č. [anonymizováno] a údajích v něm uvedených, přestože se jedná o listinu vyplňovanou zaměstnancem žalované. Kapitán letu nese odpovědnost za pravost těchto údajů a záznam letu a údaje v něm uvedené podléhají kontrole nejen žalované, ale i jiných orgánů, včetně Úřadu pro civilní letectví. Zároveň je nutno uvést, že kapitán letu údaje do záznamu letu přepisuje ze systému zabudovaného v konkrétním letadle, který eviduje přesné časy pohybu letadla, a to včetně přistání, odletu, zastavení či otevření dveří. Soud naopak má pochybnosti o přesnosti údajů uvedených a evidovaných [anonymizováno] [obec], když údaje o přistání letu eviduje pouze na základě interních postupů, blíže nespecifikovaných, zřejmě nepodléhajících další kontrole, a soudu tak není známo, zdali nemůže být mezi příletem letadla a info