6 C 385/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 6. 7. 2021 domáhali po žalované zaplacení částky 1 200 EUR s příslušenství. Tento návrh odůvodnili tím, že se dne 23. 10. 2019 účastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Odlet spoje z [anonymizováno] byl stanoven na 14:55 hodin, přílet spoje do [obec] byl stanoven na 19:10 hodin, nicméně skutečný odlet spoje se uskutečnil až v 20:30 hodin. Z tohoto důvodu žalobci dorazili do cílové destinace ([obec]) až 24. 10. 2019 v 00:20 hodin, což bylo o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Z hlediska právního posouzení věci je nutné na vzniklou situaci aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jen„ Nařízení“), podle kterého přísluší každému cestujícímu náhrada škody ve výši 400 EUR za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne tři hodiny. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem ze dne 25. 8. 2021, č. j. EPR 163889/2021-9, proti němuž podala žalovaná včasný odpor, ve kterém nárok žalobců neuznala co do důvodu i výše. Nesporovala, že zpoždění na letu žalobců překročilo délku tří hodin. Na let žalobců bylo nasazeno letadlo [anonymizováno], které dne 23. 10. 2019 absolvovalo let [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno], let [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec], let [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno] a nakonec let žalobců [příjmení] [číslo] z [anonymizováno] do [obec]. Na letu [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec] však došlo k mimořádné okolnosti ve formě nepříznivých povětrnostních podmínek na letišti v [obec]. Posádka tohoto letu tudíž musela provést divert na záložní letiště do [obec], kde čekala na zlepšení povětrnostních podmínek na letišti v [obec]. Kapitánem letu bylo po dotankování rozhodnuto, že proběhne další pokus o přistání v [obec], avšak podmínky pro přistání nebyly vhodné a posádka znovu musela přistát na záložním letišti v [obec]. Jelikož by posádka dalším letem překročila svoji maximální normu ve službě, byla vystřídána záložní posádkou. Po zlepšení podmínek na letišti v [obec] se nové posádce již podařilo přistát a dokončit tak let [anonymizováno] [číslo]. Za těchto okolností došlo během 50 minut k připravení letadla [anonymizováno] na let [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno], které následně rovněž absolvovalo i let žalobců [příjmení] [číslo] z [anonymizováno] do [obec], který navazoval na výše uvedené lety. Žalovaná má za to, že let žalobců byl ovlivněn mimořádnou okolností v souvislosti s nepříznivými povětrnostními podmínkami. 3. Mezi účastníky řízení je nesporné, že se žalobci účastnili dne 23. 10. 2019 letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná, a že zpoždění letu přesáhlo tři hodiny. [příjmení] zůstává, zdali bylo letadlo žalobců opožděno z důvodu mimořádných okolností, kterým žalovaná nemohla zabránit. 4. Předžalobní výzvou ze dne 22. 11. 2019 byla žalovaná ze strany žalobců vyzvána k zaplacení celkové částky 1 200 EUR jako náhrady za zpoždění předmětného letu. Žalovaná nezpochybnila doručení této výzvy. 5. Ze záznamu letu (tzv. Journy log) [číslo] soud zjistil, že letadlo žalobců v rámci rotace [anonymizováno] ([obec] – [anonymizováno] – [obec] – [anonymizováno] – [obec]), bylo zpožděno o 5 hodin a 30 minut. Let [obec] – [anonymizováno] byl bez zpoždění. Let [anonymizováno] – [obec] byl opožděn, jelikož namísto přistání v [obec] byl kapitán letadla s letadlem nucen přistát v [obec], kde přistál v 07:19 UTC a odkud v 09:10 UTC odletěl, aby se pokusil znovu přistát na letišti v [obec], což se opět nepodařilo, a tak v 10:15 UTC přistál opět na letišti v [obec], kdy následně v čase 13:00 UTC letadlo přistálo v [obec]. 6. Z výpisu ze systému EIMS soud zjistil, že letadlo žalobců se v rámci letu [anonymizováno] - [obec] zpozdilo, když v čase mezi 06:00 – 13:00 se pokoušelo o přistání v [obec], a zpoždění se promítlo na let [obec] – [anonymizováno], který navazoval na let žalobců [příjmení] – [obec], kdy ten měl odlétat okolo 13:00 hodin a odletěl až po 18:00 hodin. 7. Z listiny METAR, TAF pro letiště [obec] soud zjistil, že zobrazuje dohlednost v dané době na ranveji 22 a 04, která byla na obou ranvejích méně než 250m, oblačnost byla ve zhruba 20m nad zemí, následně dohlednost klesla na 220m a postupně se zlepšovala až na 300m. Dále je zde uvedeno, že rosný bod a teplota byly shodné, což jsou vhodné podmínky pro tvoření mlhy. 8. Z emailové korespondence mezi [anonymizováno] [email] soud zjistil, že z důvodu nepříznivého počasí v [obec] let č. [anonymizováno] [číslo] divertoval do [obec], kdy podle informací o počasí a TAF se rozhodli, že vyčkají na zlepšení počasí a poletí z [obec] do [obec]. Odlet z [obec] do [obec] byl v posledním možné letové normě posádky, počasí na letišti v [obec] však bylo stále nepříznivé a opět se nepodařilo přistát, a proto let divertoval zpět do [obec]. Po vystřídání posádky let úspěšně odletěl z [obec] do [obec] se zpožděním na příletu 5 hodin a 52 minut. Z důvodu střídání posádky a divertu na předchozím letu bylo zpoždění odletu [obec] – [anonymizováno] 5 hodin a 52 minut, zpoždění na příletu do [anonymizováno] 5 hodin a 45 minut a zpoždění odletu z [anonymizováno] – [obec] (let žalobců – poznámka soudu) na příletu 5 hodin a 23 minut. 9. Shora citovanými listinnými důkazy tak bylo prokázáno, že nepříznivé počasí na letišti v [obec], které znemožnilo přistání letadla, kterým byl následně operován i let žalobců, panovalo po dobu 5 hodin a 30 minut, tedy po celou dobu zpoždění předmětného letu. 10. Soud hodnotil v řízení provedené důkazy v souladu podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), a zjistil následující skutkový stav: 11. Žalobci se dne 23. 10. 2019 zúčastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Odlet z [anonymizováno] do cílové destinace byl plánován na 14:55 hodin, avšak skutečný odlet z [anonymizováno] nastal v 20:30 hodin. Letadlo tak bylo na svém příletu opožděno o 5 hodin a 23 minut. Zpoždění letadla bylo způsobeno tím, že v rámci rotace [obec] – [anonymizováno] – [obec] – [anonymizováno] – [obec] bylo zpožděno již na svém předchozím letu [anonymizováno] – [obec], a to z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek na letišti v [obec], které neumožnily přistát na letišti v [obec] v plánovaném čase, a tím bylo ovlivněno zpoždění navazujících letů (tudíž i letu žalobců) předmětného letadla. 12. Pokud se týká pravomoci nadepsaného soudu ve věci rozhodnout, soud odkazuje na článek 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudního rozhodnutí v občanských a obchodních věcech s tím, že sídlo žalované se nachází v obvodu podepsaného soudu. 13. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) Nařízení mají v případě zrušení letu dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce. Přičemž z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C -402/07 Sturgeon v . Condor a C -432/07 Bock v . Air France) vyplývá, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu podle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času. 14. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. 15. Podle odstavce 14 Preambule Nařízení stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce. 16. Ze stanoviska generálního advokáta Yvese Bota ze dne 28. 7. 2016 ve věci C -315/15 (Pešková, Pešek vs. Travel Service a. s.) lze dojít k závěru, že zvlášť závažné povětrnostní podmínky jsou mimořádnou okolností ve smyslu odstavce 14 Preambule Nařízení. 17. V řízení bylo nesporné, že let žalobců č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizováno] do [obec] byl na svém odletu a příletu opožděn o více než 3 hodiny. Záznamem letu [číslo]