8 C 129/2021-51 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se svým návrhem domáhali zaplacení celkem částky 2 400 EUR s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnili tím, že se dne 26. 12. 2019 účastnili letu č. [anonymizováno] z [obec] do [anonymizováno], jehož operujícím leteckým dopravcem byl žalovaný. Odlet spoje z [obec] byl stanoven na 22:00 hodin, přílet spoje do [anonymizováno] byl stanoven na 07:10 hodin, nicméně skutečný odlet spoje se uskutečnil až dne 27. 12. 2019 v 02:07 hodin. Z tohoto důvodu žalobci dorazili do cílové destinace ([příjmení]) až dne 27. 12. 2019 v 10:41 hodin, což bylo o více než 3 hodiny později oproti plánovanému příletu. Podle Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen Nařízení), jim vznikl nárok na náhradu škody ve výši 600 EUR každému. Dále uvedli, že předmětný let byl operován žalovaným, což vyplývá z palubních vstupenek, na kterých je uvedeno„ operated by [anonymizováno]“. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť nebyl operujícím leteckým dopravcem předmětného letu ve smyslu Nařízení. Toto tvrzení prokazuje wet lease smlouva uzavřená mezi žalovaným a společností flydubai, ze které vyplývá, že tato pokrývala let žalobců a společnost flydubai si pouze pronajala letadlo žalovaného s posádkou na operování daného letu. Žalovaný tedy není ve věci pasivně legitimován. 3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 4. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že se žalobci účastnili dne 26. 12. 2019 letu č. [anonymizováno] z [obec] do [anonymizováno], který byl na příletu zpožděn. 5. Z kopie fotografie tabule Baggage Reclaim na letišti v [anonymizováno] soud zjistil, že let č. [anonymizováno] dorazil v 10:41 hodin. 6. Z kopie palubních vstupenek žalobců soud zjistil, že na těchto je uvedeno„ [anonymizováno] BOARDING PASS“ a„ Operated by [anonymizováno]“ a jsou na let č. [anonymizováno], který se měl uskutečnit 26.12 ve 22:00 hodin. 7. Z kopie smlouvy o pronájmu letadla s posádkou mezi žalovanou a společností [anonymizováno] (Aircraft wet lease agreement) soud zjistil, že na let č. [anonymizováno] mezi daty 23. 12. 2019 – 12. 1. 2020, vyjma úterý, kdy pravidelný odlet se měl uskutečnit v 21:00 hodin a přílet v 03:10 hodin, bylo na základě této smlouvy propůjčeno společnosti [anonymizováno] letadlo a posádka žalovaného. 8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí významné skutečnosti. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Žalobci se dne 26. 12. 2019 zúčastnili letu č. [anonymizováno] z [obec] do [anonymizováno]. Přílet do cílové destinace byl plánován na 27. 12. 2019 v 07:10 hodin tamního času, avšak k přistání letu došlo až v 10:41 hodin tamního času. Letadlo tak bylo na svém příletu opožděno o více než 3 hodiny. Let společnosti [anonymizováno] byl realizován letadlem s posádkou žalovaného, které bylo k tomuto účelu pronajaté společnosti [anonymizováno]. 11. Co se týče pravomoci nadepsaného soudu ve věci rozhodnout, soud odkazuje na článek 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudního rozhodnutí v občanských a obchodních věcech s tím, že sídlo žalované se nachází v obvodu zdejšího soudu. 12. Soud se nejprve zabýval tím, zdali je žalovaná pasivně legitimovaná v projednávané věci, tedy, zdali byla operujícím leteckým dopravcem letu č. [anonymizováno], ve smyslu Nařízení. 13. Podle článku 2 písm. b) Nařízení se pro účely tohoto nařízení„ provozujícím leteckým dopravcem“ rozumí letecký dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím. 14. Podle rozsudku Soudního dvora (třetího senátu) ve věci C -532/17 (Wolfgang Wirth a další v. Thomson Airways Ltd.) pojem„ provozující letecký dopravce“ ve smyslu Nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že se nevztahuje na leteckého dopravce, který, jako letecký dopravce dotčený v původním řízení, pronajme jinému leteckému dopravci letadlo a posádku v rámci smlouvy o pronájmu letadla s posádkou („ wet lease“), ale nenese provozní odpovědnost za lety, a to ani tehdy, když potvrzení o rezervaci místa na letu vydané cestujícím uvádí, že tento let provozuje prvně uvedený dopravce. 15. Podle rozsudku Soudního dvora (čtvrtého senátu) ve věci C -173/07 (Emirates Airlines – Direktion für Deutschland proti Diether Schenkel, bod 40) je třeba pojem„ let“ ve smyslu Nařízení vykládat tak, že se v zásadě skládá z jedné operace letecké dopravy, a tak určitým způsobem představuje„ jednotku“ této dopravy provedenou leteckým dopravcem, který určuje svůj letový řád. 16. Pro naplnění definice provozujícího leteckého dopravce ve smyslu Nařízení je nutné, aby byly splněny obě kumulativní podmínky, a to uskutečnění předmětného letu a existence smlouvy uzavřené s cestujícím. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na základě smlouvy o pronájmu letadla s posádkou (wet lease) pronajal mimo jiné na let č. [anonymizováno] na období 23. 12. 2019 – 12. 1. 2020, vyjma úterý, kdy pravidelný odlet se měl uskutečnit v 21:00 hodin a přílet v 03:10 hodin, letadlo s posádkou společnosti [anonymizováno], která předmětný let naplánovala a zamýšlela provést. Za provozujícího leteckého dopravce musí být považován dopravce, který v rámci činnosti přepravy cestujících přijme rozhodnutí o uskutečnění konkrétního letu, včetně stanovení jeho trasy, a tím vytvoří pro zájemce nabídku letecké dopravy. Přijetí takového rozhodnutí totiž znamená, že tento dopravce na sebe bere odpovědnost za uskutečnění uvedeného letu, včetně mimo jiné jeho případného zrušení nebo významného zpoždění na příletu (rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ve věci C -173/07, Emirates Airlines – Direktion für Deutschland proti Diether Schenkel, bod 20). Žalovaný se nesporně omezil toliko na pronájem letadla s posádkou, se kterou měl být proveden let společností [anonymizováno]. Proto v souladu s výše uvedenou judikaturou nemůže být žalovaný považován za provozujícího leteckého dopravce ve smyslu Nařízení. Co se týče údaje na palubních vstupenkách žalobců„ operated by [anonymizováno]“ soud konstatuje, že i když se tento údaj jeví jako relevantní pro posouzení pasivní legitimace žalované, nemůže předjímat identifikaci„ provozujícího leteckého dopravce“ ve smyslu Nařízení bez dalšího zkoumání důležitých okolností. 17. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že žalovaný nebyl provozujícím leteckým dopravcem předmětného letu a není tak pasivně legitimována v projednávané věci, soud žalobu zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, náklady řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z náhrady za 2 úkony ve věci (vyjádření, účast na ústním jednání dne 2.6.2022) po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.