20 C 218/2020-79 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se žalobou ze dne 7. 8. 2020 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jim částku ve výši 800 EUR s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnili tím, že se dne [datum] zúčastnili letu č. [anonymizováno] z [obec] do [anonymizováno], jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná (dále jen„ předmětný let“). Odlet spoje byl stanoven v 00:05 hodin, přílet v 04:20 hodin. Skutečný odlet spoje se uskutečnil v 06:40 hodin, přílet v 10:50 hodin, což bylo o více než 3 hodiny později oproti plánovanému času příletu. Z hlediska právního posouzení věci je nutné na vzniklou situaci aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále také jen„ Nařízení“), podle kterého přísluší každému cestujícímu náhrada škody ve výši 400 EUR za předpokladu, že zpoždění letu přesáhne tři hodiny. 2. Žalovaná nárok žalobců neuznala co do důvodu i výše. Uvedla, že nárok žalobců je promlčen. Dále uvedla, že předmětný let byl ovlivněn mimořádnou okolností, kdy v čase odletu došlo k úmrtí jedné cestující přímo na palubě letadla. S ohledem na tuto událost, následné střídání posádky a uzavření letiště v [anonymizováno] v čase od 04:00 hodin do 08:00 hodin dne 7. 6. 2019, došlo k posunu času odletu tak, aby letoun přistál v [anonymizováno] až po znovuotevření letiště. Žalovaná má za to, že zpoždění způsobené úmrtím cestující na letu je nutno považovat za mimořádnou okolnost, kterou nemohla žalovaná jakkoliv ovlivnit. 3. Z kopie výzvy k plnění ze dne 4. 7. 2019 soud zjistil, že žalobci prostřednictvím zástupce vyzvali žalovanou k úhradě částky 800 EUR z titulu zpoždění předmětného letu. 4. Z kopie palubních vstupenek soud zjistil, že žalobci se zúčastnili předmětného letu. 5. Z kopie záznamu předmětného letu soud zjistil, že předmětný let odletěl v čase 04:40 UTC a do cílové destinace přiletěl v 08:53 UTC. 6. Z kopie výpisu ze systému žalované soud zjistil, že po nástupu na palubu letadla, které operovalo předmětný let, došlo k náhlému úmrtí jedné z cestujících, a po tak stresové události se posádka letu rozhodla nepokračovat v letu a nechala se vyměnit za posádku jinou. 7. Z kopie zprávy řízení letového provozu soud zjistil, že letiště v cílové destinaci bylo dne 7. 6. 2019 od 04:00 do 08:00 hod uzavřeno. 8. Z kopie záznamu letu EFA soud zjistil, že zpoždění předmětného letu v souvislosti s úmrtím cestující trvalo 120 minut (kód IATA 16H). Další část zpoždění byla způsobena střídáním náhradní posádky a činila celkem 35 minut (kód IATA 64B). Dále odstraněním závady letounu 60 minut (kód IATA 41A). Zpoždění v délce 180 minut (kód IATA 88A) odpovídá restrikcím na letišti v cílové destinaci. 9. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, významné pro rozhodnutí ve věci, a proto je dále nehodnotil. 10. Soud hodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a zjistil následující skutkový stav: 11. Žalobci se zúčastnili předmětného letu, jehož operujícím leteckým dopravcem byla žalovaná. Odlet do cílové destinace byl plánován na 00:05 hodin a přílet v 04:20 hodin, skutečný odlet se uskutečnil v 06:40 hodin (04:40 UTC) a přílet v 10:53 hodin (08:53 UTC). Předmětný let tak byl na svém příletu zpožděn o 395 minut. Zpoždění bylo způsobeno úmrtím cestující (120 minut), střídáním náhradní posádky (35 minut), odstranění závady na letounu (60 minut) a restrikcí na cílovém letišti (180 minut). 12. Podle čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie má nařízení obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. 13. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) Nařízení mají v případě zrušení letu dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce. Přičemž z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C -402/07 Sturgeon v . Condor a C -432/07 Bock v . Air France) vyplývá, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu podle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času. 14. Podle článku 5 odst. 3 Nařízení provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata. 15. Podle odstavce 14 Preambule Nařízení stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. 16. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení nároku žalobců, kterou namítla žalovaná. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobci svůj nárok u žalované uplatnili výzvou ze dne 4. 7. 2019, tj. v 6 měsíční promlčecí lhůtě, jejich nárok není promlčen. 17. V řízení pak bylo prokázáno, že předmětný let byl zpožděn o více než 3 hodiny. Zpoždění předmětného letu bylo způsobeno různými okolnostmi, přičemž dominantním důvodem bylo zpoždění z důvodu úmrtí cestující na palubě letadla, a to těsně po jejím nástupu na palubu a před odletem. Tato událost si vyžádala zpoždění v trvání 120 minut. Uvedenou událost je nutno považovat za mimořádnou, když není vlastní běžnému výkonu činnosti leteckého dopravce a zároveň se ze své povahy vymyká jakékoli účinné kontrole. Nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby takové události předvídala a stejně tak po ní nelze vyžadovat přijetí jiných přiměřených opatření. Taková událost je traumatizující a zcela neobvyklá. Soud proto dospěl k závěru, že žalované nelze přičítat ani zpoždění v délce trvání 35 minut, které si vyžádala výměna původní posádky předmětného letu, která byla svědkem úmrtí cestující, a která ze zcela pochopitelných důvodů využila svého oprávnění a odmítla v letu pokračovat. Po výměně posádky však již bylo nutné vyčkat na ukončení uzávěry letiště v cílové destinaci, která trvala od 04:00 hodin do 08:00 hodin, přičemž pokud by předmětný let byl po výměně posádky proveden, nestihl by přistát před předmětnou uzávěrou. Uvedené si vyžádalo další zpoždění v délce 180 minut. Soud proto považuje zpoždění v délce celkem 335 minut za zpoždění, které nemohla žalovaná jakkoliv ovlivnit, jelikož bylo ovlivněno mimořádnou okolností, a je třeba tuto dobu odečíst od celkové doby zpoždění na příletu v délce 395 minut. Pokud jde o zpoždění v trvání 60 minut z důvodu odstranění závady na letounu během čekání na znovuotevření letiště v cílové destinaci, uvedené nelze od celkové doby zpoždění odečíst. Nicméně výsledné zpoždění, které lze přičítat žalované, s ohledem na shora uvedené, nepřevyšuje 3 hodiny. 18. Jelikož v řízení bylo prokázáno shora uvedené, nemají žalobci ve smyslu článku 7 Nařízení nárok na paušální náhradu škody za zpoždění letu. Proto soud rozhodl o zamítnutí žaloby tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 19. Výrok II o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč Tyto náklady sestávají z náhrady za 3 úkony ve věci (odpor ze dne 6. 10. 2020, vyjádření ze dne 5. 3. 2020, účast na jednání soudu dne 25. 5. 2023) po 300 Kč podle § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.