28 C 325/2022-68 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou proti žalované domáhala zaplacení kompenzace ve výši 3 600 euro s příslušenstvím dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu, a kterým se zrušuje nařízení EHS č. 295/91 (dále též„ nařízení“). Žalobu zdůvodnila tím, že cestující: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], SáraVodehnalová, [jméno] [příjmení], letěli dne [datum] z [obec] na [anonymizováno] letem č. [anonymizováno] [číslo], provozovaným žalovanou, pročež uvedený let byl na svém příletu zpožděn o více než tři hodiny, konkrétně o 4 hodiny 25 minut. Cestující postoupili na základě smlouvy o postoupení pohledávky nárok na kompenzaci na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě kompenzace za zpoždění letu, žalovaná kompenzaci žalobkyni nevyplatila. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že část zpoždění v trvání 2 hodin 8 minut byla způsobena slotovou koordinací, tedy mimořádnou okolností ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení. Uvedený čas je s odkazem na rozsudek ESD C 315/15 nutno odečíst, nárok na náhradu ve smyslu nařízení proto nevznikl. 3. Žalobkyně k vyjádření žalované poukázala na čl. 5 odst. 3 a bod 15 preambule nařízení, a uvedla, že zpoždění předmětného letu bylo způsobeno dvěma důvody, pod kódem 46 IATA změnou letadla operujícího předmětný let z technických důvodů a pod kódem 82 z důvodu nedostatku letištního personálu či vybavení způsobeného stávkou či nedostatkem personálu. 4. Účastníci učinili nesporným, že cestující uvedení v odst. 1 se zúčastnili letu operovaného žalovanou dne [datum] z [obec] na [anonymizováno], označení letu č. [anonymizováno] [číslo]. [příjmení] byla vzdálenost mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] v délce [číslo] km, doba zpoždění na příletu delší 3 hodin, postoupení pohledávek cestujících na žalobkyni a zaslání předžalobních výzev žalované tak, jak uváděla žalobkyně v žalobě. Zástupce žalované z důvodu procesní ekonomie netrval na námitce nedostatku postupních smluv. Zástupce žalobkyně oproti písemnému vyjádření nezpochybňoval pravost listin předložených žalovanou a správnost údajů v nich uvedených. 5. Na základě provedeného dokazování, z výpisu systému AIMS, soud zjistil, že letadlo bylo na příletu zpožděno o 4 hodiny 24 minut, přičemž zpoždění bylo způsobeno dvěma důvody. Zpoždění v délce 2 hodin 17 minut bylo způsobeno výměnou letadla z technických důvodů (kód 46, který znamená aircraft change for technical reasons). Zpoždění v trvání 2 hodin 8 minut bylo způsobeno nedostatkem letištního personálu (kód 82 = ATC restriction due to staff shortage or equipment failure en-route), jedná se zpoždění v důsledku řízení letového provozu (ATC = air traffic control). 6. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné nařízení č. 261/2004. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) nařízení č. 261/2004 v případě zrušení (též významného zpoždění) letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce. Podle odst. 3 téhož článku provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijatá. Podle článku 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 261/2004 odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 400 euro u všech letů ve společenství delších než 1 500 km a u všech ostatních letů o délce od 1 500 km do 3 500 km, přičemž při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. Podle ustálené judikatury SDEU (viz rozsudek SDEU ve věci č. C - 402/2007 či C - 432/07) zastává SDEU stanovisko, že cestující letu zpožděného o více než 3 hodiny, mají nárok na finanční náhradu dle článku 7 nařízení č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, která spočívá ve ztrátě času. 7. Dle bodu 15 preambule nařízení by se za vznik mimořádných okolností měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým přepravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení. 8. Podle rozhodnutí SDEU ze dne 22. 12. 2008 číslo C - 549/07 bod 25, technické závady odhalené při údržbě letadla nebo technické závady vzniklé z nedostatku takové údržby nemohou představovat mimořádné okolnosti podle článku 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004. To, že technické závady na letadle, které nastanou nepředvídatelně a nejsou způsobeny nedostatkem údržby, nespadají pod pojem mimořádné okolnosti, potvrdil SDEU i ve svém rozhodnutí ze dne 18. září 2015 ve věci C - 257/14, podle kterého článek 5 odst. 3 nařízení č. 261/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že taková technická závada, jako je technická závada ve věci v původním řízení, která nastala nepředvídatelně, nebyla způsobena nedostatkem údržby ani nebyla odhalena během pravidelné údržby, nespadá pod pojem mimořádné okolnosti ve smyslu tohoto ustanovení. 9. Otázkou možného odpočtu zpoždění způsobeného rozhodnutím letového provozu se v rozsudku ze dne 21. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2932/2020 zabýval Nejvyšší soud, který mimo jiné v odůvodnění vyslovil:„ Výkladem bodu 15 preambule Nařízení se zabýval SDEU rovněž v rozsudku ve věci Christopher Sturgeon se závěrem, že velkým zpožděním pro účely hodnocení, zda konkrétní rozhodnutí řízení letového provozu je mimořádnou okolností, je třeba rozumět zpoždění, se kterým zákonodárce spojuje v Nařízení právní následky. Ty zakotvuje v čl. 6 nařízení již v případě meškání letů o dvě a více hodin. Z toho vyplývá, že velké zpoždění představuje zpoždění v délce alespoň 2 hodin. Rozhodnutí řízení letového provozu tedy může být pokládáno za mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 ve spojení s bodem 15 preambule nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 pouze v případě, že dané rozhodnutí je důvodem zpoždění odletu letadla alespoň v trvání dvou hodin. (podtrženo soudem I. stupně) Z uvedeného vyplývá, že SDEU při výkladu Nařízení používá pojem„ zpoždění“ v souvislosti se dvěma různými instituty. Nárok na náhradu podle čl. 7 Nařízení vznikne cestujícímu, jehož let je na příletu do cílové destinace„ významně zpožděn“, a to o více než tři hodiny. Povinnosti platit cestujícímu náhradu za takové významné zpoždění letu se dopravce může podle bodu 15 preambule Nařízení zprostit (mimo důvodů uvedených v bodě 14 preambule Nařízení) v případě, že rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá„ velké zpoždění“, jímž je podle výkladu SDEU míněno zpoždění odletu o více než dvě hodiny (rozsudek dostupný na www.nsoud.cz) 10. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že technické problémy letadla, které vedly k nutnosti jeho výměny, jsou přičitatelné výlučně žalované a nejsou liberačním důvodem, což ostatně ani sama žalovaná netvrdila. Rozhodnutí letového provozu, zpoždění v důsledku nedostatku personálu letiště však žalovaná ovlivnit nemohla. Toto zpoždění bylo mimo sféru vlivu žalované, která v daném případě neměla možnost přijmout přiměřená opatření, kterými by zpoždění zabránila. Nedostatek personálu, resp. zpoždění v důsledku rozhodnutí řízení letového provozu nebylo vyvoláno zpožděním v důsledku výměny letadla z technických důvodů, jedná se o dva na sobě nezávislé důvody zpoždění, přičemž zpoždění způsobené rozhodnutím řízení letového provozu přesáhlo dobu 2 hodin. Takové zpoždění je klasifikováno jako velké zpoždění, které se v souladu se závěry předestřenými shora odečítá od celkové doby zpoždění. 11. Při odečtu zpoždění 2 hodin a 8 minut od celkového zpoždění v trvání 4 hodin 24 minut je zřejmé, že po takovéto úpravě zpoždění daného letu na příletu nedosáhlo hranice 3 hodin a cestujícím proto nárok dle článku 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 261/2004 ve výši 400 euro každému za zpožděný let nevznikl. Z uvedeného důvodu shledal soud žalobu nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 377,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 89 082 Kč (3 600 € x kurz dle ČNB ke dni převzetí právního zastoupení 1. 6. 2022) sestávající z částky 4 700 Kč za jeden úk