33 C 121/2019 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne [datum] (formulář A evropského nařízení o drobných nárocích), domáhali stanovení povinnosti žalované k zaplacení částky ve výši 600 EUR s příslušenstvím každému z žalobců, a to s odůvodněním, že žalobcům jako cestujícím v letecké dopravě vznikl nárok k náhradě škody dle nařízení Rady ES [číslo] vůči žalované, a to za zpoždění jí operovaného letu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] z [příjmení] [příjmení] do [anonymizováno], jehož se účastnili. Délka trasy činí 7 926 km. V důsledku zpoždění tohoto letu nestihli žalobci navazující spoj z [anonymizováno] do [obec] č. [anonymizována dvě slova] s příletem v [údaj o čase] hodin. Žalobci využili možnosti náhradního letu č. [anonymizována dvě slova] s příletem v [údaj o čase] hodin a do cílové destinace dorazili se zpožděním převyšujícím 3 hodiny, přičemž žalovaná neuhradila žalobcům na jejich pohledávku ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním, došlým soudu dne [datum], a to v tom směru, že nárok žalobců neuznává, a to ani z části. Její argumentace směřovala toliko k procesním aspektům podání žaloby, když žalovaná vstoupila podle německého práva do insolvence, vedené u Místního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem pod sp. zn. 810 IN 1209/19 C, a to na základě usnesení tohoto soudu ze dne [datum]. 3. Zdejší soud se musel v první řadě zabývat otázkou dopadů insolvenčního řízení probíhajícího v Německu na řízení před zdejším soudem a právem rozhodným pro průběh insolvenčního řízení žalované. Soud pojal z veřejně dostupných zdrojů, z podání žalované i z tvrzení žalobce za nesporné, že žalovaná vstoupila do insolvenčního řízení vedeného u Místního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem pod sp. zn. 810 IN 1209/19 C. 4. Podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne [datum] o insolvenčním řízení je pro posouzení nároku žalobce, resp. pro posouzení jeho práva jako věřitele, a to po skončení zahájeného insolvenčního řízení, právem rozhodným právo německé. Pro prokázaný úpadek žalované pak zdejší soud za využití vlastních procesních norem ve smyslu čl. 18 nařízení č. 2015/848 vyrozuměl dne [datum] účastníky řízení o přerušení řízení ve smyslu ust. § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. 5. Z úřední činnosti získal soud informaci o ukončení insolvenčního řízení sp. zn. 810 IN 1209/19 C, a to rozhodnutím Místního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem ze dne [datum], přičemž v rámci tohoto řízení byl rozhodnutím téhož soudu ze dne [datum] schválen reorganizační plán. Žalovaná pak i dle vyjádření v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 33 C 167/2019 zastává právní názor, že ve smyslu ust. § 254 německého insolvenčního zákona jsou pohledávky věřitelů, vzniklé před zahájením insolvenčního řízení, v případě jejich přihlášení i nepřihlášení upraveny dle schváleného reorganizačního plánu, přičemž tyto byly schváleným plánem redukovány na 0,1 % původní výše. K prokázání těchto tvrzení předložila žalovaná reorganizační plán vyhotovení v rámci zmíněného insolvenčního řízení ze dne [datum]. 6. Podáním ze dne [datum] navrhl žalobce pokračování v řízení s tím, že na podané žalobě trvá. 7. Zdejší soud opatřil v rámci Evropské úmluvy ze dne [datum] o poskytování informací o cizím právu výklad německého insolvenčního zákona od Spolkového ministerstva spravedlnosti [příjmení] republiky Německo, dle jehož ust. § 254b, ve spojení s ust. § 254 téhož zákona, dopadají účinky formativní části reorganizačního plánu žalované na zbylé pohledávky věřitelů přihlášených i nepřihlášených. Tím pohledávky věřitelů nadále existují v podobě určené reorganizačním plánem. 8. Z předložených listin dospěl zdejší soud ke zjištění následujícího skutkového stavu věci: Žalobci se dne [datum] účastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [příjmení] [příjmení] do [anonymizováno] (prokázáno z Útržků letenek boarding pass vystavené na jména žalobců pro let [anonymizováno] [číslo] a z Voucheru – transfer vystaveného na jméno žalobkyně b). Předpokládaný čas odletu z [příjmení] [příjmení] byl v 18:05 hodin dne [datum] a předpokládaný čas příletu do [anonymizováno] byl v 8:05 hodin dne [datum]. Předmětný let byl však zpožděn, když skutečný čas odletu byl ve 20:10 hodin dne [datum] a skutečný čas příletu do [anonymizováno] byl v 9:29 hodin dne [datum] (prokázáno ze Sjetiny ([příjmení]) [příjmení] [číslo] Historical Flight Status). Žalobci proto nemohli stihnout navazující let do [obec], jehož odlet z [anonymizováno] byl v 9:30 hodin (prokázáno z Voucheru – transfer vystaveného na jméno žalobkyně b). Celková délka trasy činí [anonymizována dvě slova] km (soudu známo z veřejně dostupných zdrojů). Zástupce žalobců následně vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 1 200 EUR s příslušenstvím (prokázáno Dopisem zástupce žalobců ze dne [datum]). V rámci insolvenčního řízení žalované, vedeného pod sp. zn. 810 IN 1209/19 C, jež bylo skončeno rozhodnutím Místního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem ze dne [datum], byl schválen reorganizační plán, v jehož části B, bodě VIII, odst. 3 je uvedeno, že věřitelé s nezajištěnými a nepodřízenými pohledávkami obdrží po schválení reorganizačního plánu 0,1 % z jejich pohledávek, čímž budou v lepší pozici, než pokud by mělo proběhnout standardní insolvenční řízení žalované (prokázáno z Reorganizačního plánu ze dne [datum] a z Rozhodnutí Místního soudu ve Frankfurtu nad Mohanem ze dne [datum]). Účinky takto stanovené redukce pohledávek věřitelů pak dopadají na věřitele přihlášené i nepřihlášené (prokázáno z Dopisu Spolkového ministerstva spravedlnosti [příjmení] republiky Německo ze dne [datum]). 9. Výše uvedené listinné důkazy považoval soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, ze kterých soud při svém rozhodování vycházel. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek. 10. Na projednávanou věc dopadá přímo aplikovatelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů. 11. Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení č. 261/2004 v případě zrušení letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce dle tam uvedených podmínek absence včasného vyrozumění o zrušení letu. 12. Z judikatury SDEU ve věci STURGEON (C -402/07 Sturgeon v . Condor a C -432/07 Bock v . Air France) zastává SDEU stanovisko, že cestující letů zpožděných o více než 3 hodiny mají nárok na finanční náhradu dle článku 7 Nařízení Rady ES č. 261/2004 z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, spočívající ve ztrátě času. 13. Podle článku 7 odst. 1 nařízení č. 261/2004, odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 1 500 kilometrů, 400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1 500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1 500 kilometrů do 3 500 kilometrů a 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). 14. Podle čl. 7 odst. 2 písm. j) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne [datum] o insolvenčním řízení právo státu, který řízení zahájil, určuje podmínky pro zahájení tohoto řízení, jeho vedení a skončení. Určuje zejména podmínky a účinky skončení insolvenčního řízení, zejména vyrovnáním. 15. Podle ust. § 254 odst. 1 německého insolvenčního zákona nastávají právní mocí potvrzení insolvenčního plánu účinky uvedené v ustavující části pro a proti všem zúčastněným. 16. Podle ust. § 254b německého insolvenčního zákona se ust. § 254 a 254a vztahují i ​​na insolvenční věřitele, kteří nepřihlásili své pohledávky, a na účastníky, kteří podali námitky proti insolvenčnímu plánu. 17. Na podkladě výše zjištěného skutkového stavu došel zdejší soud za využití výše uvedených ustanovení zákona a práva evropské unie k následujícím právním závěrům: V řízení bylo prokázáno, že žalobcům vznikl ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení č. 261/2004 ve znění judikatury SDEU nárok na náhradu škody, vyčíslitelné paušálně dle článku 7 odst. 1 nařízení č. 261/2004, když let č. [anonymizováno] [číslo] z [příjmení] [příjmení] do [anonymizováno] operovaný žalovanou měl zpoždění, v jehož důsledku dorazili žalobci do následné cílové destinace s více než 3 hodinovým zpožděním, přičemž při zjištěné délce trasy činí paušální náhrada škody 600 EUR pro každého z žalobců. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobcům přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. [příjmení] nárok žalobců žalovaná ostatně ani nerozporovala, když v tomto směru zůstal