7 C 226/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jim žalovanou částku. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaný jim dluží žalovanou částku na nájemném a dalších plněních plynoucích z nájemní smlouvy mezi účastníky sjednané. Účastníci sepsali dne 20. 2. 2023 dohodu u uznání dluhu, v níž se žalovaný zavázal uhradit jim žalovanou částku do 26. 2. 2023. To však ani přes výzvy neučinil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasil. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Na základě listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Dne 20. 2. 2023 podepsal žalovaný dokument, v němž uznával, že dluží žalobcům částku 102 176 Kč, sestávající z částek dlužného nájemného a záloh na služby a z nezaplacené náhrady za prodlení z užívání bytu. Žalovaný se v dokumentu zavázal uhradit dlužnou částku do 26. 2. 2023 (zjištěno z Uznání dluhu z nájemného a z náhrady za prodlení z užívání bytu [číslo] [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce]). Ač byla žalovanému zaslána výzva k plnění, dosud na dluhu ničeho nezaplatil (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 10. 3. 2023a podacího archu k ní). 6. Po právní stránce soud posoudil následovně: 7. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Z obsahu spisového materiálu je zřejmé, že žalovaný dne 20. 2. 2023 vůči žalobcům uznal svůj dluh co do důvodu a výše a současně se jej zavázal v plné výši žalobcům uhradit do 26. 2. 2023. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením žalovaného byla nastolena právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Hmotněprávní ustanovení § 2053 o. z. zakotvující uznání dluhu se dále odráží rovněž v procesněprávním ustanovení § 133 o. s. ř. dle kterého, skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Podle judikatury Nejvyššího soudu (např. ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 32 Cdo 170/2010) pak pouhá domněnka nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Žalobci tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na žalovaného, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 341/2001 ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1028/2004). Jelikož se žalovaný k žalobě nevyjádřil, má soud existenci dluhu v plné výši za prokázanou. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 125,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 088 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 102 176 Kč sestávající z částky 5 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, výzva k plnění, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 560 Kč ve výši 3 477,60 Kč.