7 C 254/2021-77 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit každému 400 EUR s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že se dne [datum] účastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno], operovaného žalovanou. Odlet byl stanoven na 05:00 hodin, přílet do [anonymizováno] byl stanoven na 08:40 hod. Skutečný odlet se však uskutečnil až v 08:52 hodin, a žalobci tak dorazili do [anonymizováno] až ve 12:10 hodin, tedy o více než tři hodiny později oproti plánovanému času příletu. Proto jim vznikla náhrada škody za zpoždění letu ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91, (dále jen„ Nařízení“). Ač žalobci uplatnili u žalované nárok předžalobní výzvou, žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že na předcházejícím letu letadla, které operovalo i let žalobců, registrace [anonymizováno], došlo k výskytu mimořádné okolnosti ve formě slotové koordinace ze strany řízení letového provozu. Ke slotové koordinaci konkrétně došlo na linkách [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [příjmení] a zpět, a to v celkové délce 2 hodiny a 15 minut. Dodala, že pokud slotová koordinace způsobí velké zpoždění, tj. zpoždění více než dvě hodiny, považuje se v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora a Městského soudu v Praze za mimořádnou okolnost. Mimořádná délka zpoždění se přitom od celkové délky zpoždění odečítá. Zpoždění letu žalobců činilo 3 hodiny 35 minut. Po odečtu mimořádné okolnosti činí tedy délka zpoždění 1 hodinu 20 minut, což nezakládá právo na náhradu ve smyslu Nařízení. Žalovaná tak žádala zamítnutí žaloby. 3. Žalobci k vyjádření žalované namítali, že žalovanou uváděná okolnost spočívající ve formě slotové koordinace předchozích letů neměla povahu mimořádné okolnosti. 4. Mezi účastníky bylo nesporné, že se žalobci dne [datum] zúčastnili letu č. [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [anonymizováno], operovaného žalovanou, kdy odlet z [obec] byl stanoven na 05:00 hodin, přílet do [anonymizováno] byl stanoven na 08:40 hod. Skutečný odlet se uskutečnil v 08:52 hodin a přílet do [anonymizováno] ve 12:10 hodin, tudíž byl let opožděn o více než 3 hodiny. Dále bylo nesporné, že žalobci uplatnili nárok na paušální náhradu škody ve smyslu Nařízení včas. 5. Provedeným dokazováním bylo po skutkové stránce prokázáno, a to záznamem o letu, že letadlo žalované [příjmení] - [anonymizováno] bylo dne [datum] a [datum] použito v rámci systému rotace (rotace [obec] – [příjmení] – [obec]) a následně na předmětném letu žalobců. Ke zpoždění letounu došlo již na předchozích letech. Konkrétně na letu [anonymizováno] [číslo] z [obec] do [příjmení], který namísto plánovaného odletu z [obec] v 18:05 hodin odletěl ve 20:30 hodin a přiletěl, zpoždění bylo v délce 01:55 způsobeno regulací řízením letového provozu, resp. nedostatku slotové kapacity (kód 81 = ATC restriction en-route or capacity), nedostatek slotové kapacity znamená, že vzdušný prostor je zaplněn, jedná se o zpoždění v důsledku regulace řízení letového provozu (ATC = air traffic control). V důsledku toho byl zpožděn také let [anonymizováno] [číslo], který odlétal z [příjmení] namísto plánovaných 22:15 hodin v 22:53 hodin a přiletěl do [obec] v 01:56, zpoždění bylo v délce 00:20 způsobeno regulací řízením letového provozu, resp. nedostatku slotové kapacity (kód 81). Předchozí lety tedy byly v důsledku regulace řízením letového provozu, resp. nedostatku slotové kapacity zpožděny o 02:15 hodin. Předmětný let, jehož se zúčastnili žalobci, pak byl dle záznamu o letu zpožděn o 3:45 minut, neboť místo odletu v 05:00 hodin odletěl v 08:45 hodin, do cílové destinace přiletěl místo 08:40 hodin ve 12:15 hodin, tedy se zpožděním 3:35 hodin. 6. Na oblast tohoto sporu dopadá z hlediska hmotného práva přímo aplikovatelné Nařízení. Podle článku 5 odst. 1 písm. c) Nařízení v případě zrušení (též významného zpoždění) letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce. Podle odst. 3 téhož článku provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijatá. Podle článku 7 odst. 1 písm. b) Nařízení odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši 400 euro u všech letů ve společenství delších než 1 500 km a u všech ostatních letů o délce od 1 500 km do 3 500 km, přičemž při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. Podle ustálené judikatury SDEU (viz rozsudek SDEU ve věci č. C - 402/2007 či C - 432/07) zastává SDEU stanovisko, že cestující letu zpožděného o více než 3 hodiny, mají nárok na finanční náhradu dle článku 7 Nařízení z důvodu principu rovnosti zacházení, neboť utrpěli stejnou škodu jako cestující zrušeného letu, která spočívá ve ztrátě času. 7. Dle bodu 15 preambule nařízení by se za vznik mimořádných okolností měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým přepravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení. 8. Podle rozhodnutí SDEU ze dne 22. 12. 2008 číslo C - 549/07 bod 25, technické závady odhalené při údržbě letadla nebo technické závady vzniklé z nedostatku takové údržby nemohou představovat mimořádné okolnosti podle článku 5 odst. 3 Nařízení. To, že technické závady na letadle, které nastanou nepředvídatelně a nejsou způsobeny nedostatkem údržby, nespadají pod pojem mimořádné okolnosti, potvrdil SDEU i ve svém rozhodnutí ze dne [datum] ve věci C - [číslo], podle kterého článek 5 odst. 3 Nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že taková technická závada, jako je technická závada ve věci v původním řízení, která nastala nepředvídatelně, nebyla způsobena nedostatkem údržby ani nebyla odhalena během pravidelné údržby, nespadá pod pojem mimořádné okolnosti ve smyslu tohoto ustanovení. 9. Otázkou možného odpočtu zpoždění způsobeného rozhodnutím letového provozu se v rozsudku ze dne 21. 3. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2932/2020 zabýval Nejvyšší soud, který mimo jiné v odůvodnění vyslovil:„ Výkladem bodu 15 preambule Nařízení se zabýval SDEU rovněž v rozsudku ve věci Christopher Sturgeon se závěrem, že velkým zpožděním pro účely hodnocení, zda konkrétní rozhodnutí řízení letového provozu je mimořádnou okolností, je třeba rozumět zpoždění, se kterým zákonodárce spojuje v Nařízení právní následky. Ty zakotvuje v čl. 6 nařízení již v případě meškání letů o dvě a více hodin. Z toho vyplývá, že velké zpoždění představuje zpoždění v délce alespoň 2 hodin. Rozhodnutí řízení letového provozu tedy může být pokládáno za mimořádnou okolnost ve smyslu čl. 5 odst. 3 ve spojení s bodem 15 preambule nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 pouze v případě, že dané rozhodnutí je důvodem zpoždění odletu letadla alespoň v trvání dvou hodin. (podtrženo soudem I. stupně) Z uvedeného vyplývá, že SDEU při výkladu Nařízení používá pojem„ zpoždění“ v souvislosti se dvěma různými instituty. Nárok na náhradu podle čl. 7 Nařízení vznikne cestujícímu, jehož let je na příletu do cílové destinace„ významně zpožděn“, a to o více než tři hodiny. Povinnosti platit cestujícímu náhradu za takové významné zpoždění letu se dopravce může podle bodu 15 preambule Nařízení zprostit (mimo důvodů uvedených v bodě 14 preambule Nařízení) v případě, že rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá„ velké zpoždění“, jímž je podle výkladu SDEU míněno zpoždění odletu o více než dvě hodiny (rozsudek dostupný na www.nsoud.cz). 10. Zpoždění předmětného letadla způsobené regulací řízení letového provozu dosáhlo při předchozích cestách [obec] – [příjmení] – [obec a číslo] hodiny 15 minut. Zpoždění v důsledku regulace řízení letového provozu tedy dosáhlo hranice 2 hodin, proto představovalo významné zpoždění, které znamená odpočet takovéhoto zpoždění od celkové doby zpoždění následujícího letu operovaného týmž letadlem. Rozhodnutí letového provozu, zpoždění v důsledku nedostatku slotů, žalovaná ovlivnit nemohla. Toto zpoždění bylo mimo sféru vlivu žalované, která v daném případě neměla možnost přijmout přiměřená opatření, kterými by zpoždění zabránila. Jednalo se tedy o mimořádnou okolnost. 11. Při odečtu zpoždění 2 hodin a 15 minut od celkového zpoždění v trvání 3 hodin 35 minut je zřejmé, že po takovéto úpravě zpoždění daného letu na příletu nedosáhlo hranice 3 hodin a