7 C 55/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Osvojitel se podaným návrhem na osvojení zletilé osoby domáhal vydání rozhodnutí tak, jak je patrné z výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že v roce 2019 uzavřel manželství s [jméno] [celé jméno žalobce] [celé jméno žalované], matkou osvojenky (dále jen„ matka osvojenky“), s níž předtím žil delší dobu ve společné domácnosti. Osvojenku, [celé jméno žalované], vychovával od jejích 9 let. Uvedl, že vlastní děti nemá. K návrhu připojil souhlas osvojenky s osvojením a s osvojením souhlasila také matka osvojenky. 2. Z rodného listu osvojenky zjistil, že její biologickou matkou je [jméno] [celé jméno žalobce] [celé jméno žalované], [datum narození] (matka osvojenky) a biologickým otcem [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození]. Z úmrtního listu [jméno] [celé jméno žalované] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalované] zemřel dne [datum]. Soud z oddacího listu zjistil, že osvojitel a matka osvojenky uzavřeli dne [datum] sňatek. Z výslechu osvojenky soud zjistil, že s osvojitelem žili jako jedna rodina a vnímá jej jako otce, a že vlastní děti nemá a je svobodná. Z výslechu matky osvojenky soud zjistil, že žila s osvojitelem 25 let, vždy jako jedna rodina i se syny, tudíž vztah osvojitele k jejím dětem je velmi kladný, proto s osvojením souhlasí. Z výslechu osvojitele soud zjistil, že osvojenku vychovává od jejích 9 let, adoptoval také zletilého syna matky osvojenky a i dalšímu synovi matky osvojenky si vytvořil vztah odpovídající vztahu otce a dítěte. Návrh na osvojení nepodal dříve proto, že si nejprve chtěl vyřešit své osobní poměry. 3. Podle § 796 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o osvojení nezletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojí zletilý, který má být osvojen. 4. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 5. Podle § 847 odst. 1 písm. a), c) a d), odst. 2 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. 6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro osvojení zletilé osvojenky jsou splněny. Soud neshledal, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy, ani se zájmy pokrevních rodičů osvojenky. Matka osvojenky vyslovila s osvojením souhlas, biologický otec osvojenky již zemřel. Bylo jednoznačně prokázáno shodnými výpověďmi osvojitele, osvojenky a matky osvojenky, že vztahy mezi osvojitelem a osvojenkou odpovídají vztahu mezi rodičem a dítětem, osvojitel osvojenku vychovával od jejích 9 let a žili spolu dlouhodobě ve společné domácnosti. Osvojitel také osvojil přirozeného sourozence osvojenky. 7. Proto soud rozhodl o osvojení zletilé osvojenky tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali.