11 C 272/2023-127 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 24. 1. 2023, ve znění pozdějších podání, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 92 252 Kč s příslušenstvím z titulu nesplnění smluvního závazku. Dle žalobních účastnice uzavřely dne 22. 12. 2021 smlouvu o úvěru č. 9300264285 (dále také jen „Smlouva“), a to prostřednictvím komunikace na dálku, když žalovaná na webové stránce , Anonymizováno, podepsala svým jménem, příjmením a jedinečným, dříve žalobkyní poskytnutým kódem, návrh Smlouvy. Na základě Smlouvy žalobkyně poskytla žalované téhož dne úvěr ve výši 70 000 Kč (dále jen „Úvěr“), který se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit spolu s úrokem za jeho poskytnutí v nominální úrokové sazbě 69,89 % ročně (dále jen „Obchodní úrok“), ve 30 měsíčních splátkách á 4 990 Kč, splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem leden 2022. Úvěruschopnost žalované byla žalobkyní ověřena z dat získaných od žalované, databází , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , dat o předchozích úvěrech žalované u žalobkyně a veřejných dat z insolvenčního rejstříku, to vše ve spojení se scoringem žalované v interním matematickém modelu žalobkyně. Žalovaná se po odkladu 4. splátky dostala do prodlení s úhradou předepsaných splátek a do zesplatnění Úvěru uhradila na splátkách toliko částku 499 Kč úhradou ze dne 25. 2. 2022, dále částku 14 471 Kč úhradou ze dne 18. 3. 2022 a dále částku 4 990 Kč úhradou ze dne 19. 7. 2022. Prodlením žalované vznikl žalobkyni dle čl. 6.1 Smlouvy nárok na úhradu smluvní pokuty v souhrnné výši 1 996 Kč, představující 4 dílčí smluvní pokuty á 499 Kč za prodlení s úhradou 1., 5., 6. a 7. splátek delší než 30 dnů, a dále nárok na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v souhrnné výši 1 000 Kč, představující 4 dílčí náhrady á 200 Kč za prodlení s úhradou 1., 2., 5., 6. a 7. splátek delší než 15 dnů (ujednáno v čl. 6.2 Smlouvy). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení delšího než 65 dnů s úhradou 6. splátky, splatné dne 16. 6. 2022, došlo dle čl. 6.3 Smlouvy bez dalšího k zesplatnění Úvěru ke dni 21. 8. 2022. V souladu s čl. 6.4 Smlouvy došlo ke dni zesplatnění k připočtení doposud vzniklých úroků k jistině, přičemž nově vzniklou jistinu ve výši 77 345,52 Kč byla žalovaná povinna uhradit ke dni zesplatnění. Jelikož po zesplatnění žalovaná nově vypočtenou jistinu neuhradila, vznikl žalobkyni nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z nové jistiny, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nové jistiny (ujednáno v čl. 6.5 Smlouvy; v tomto případě od 23. 8. 2022) a nadále trvajícího Obchodního úroku z původní jistiny (ujednáno v čl. 2.2 Smlouvy). Obchodní úrok byl přitom smluvně limitován co do 120 % částky určené ke splacení - v tomto případě co do částky 179 640 Kč. Dle žalobkyně tak s ohledem na shora uvedené vznikl žalované dluh sestávající z nové jistiny ve výši 77 345,52 Kč (představující původní jistinu poníženou uhrazenými splátkami ve výši 66 015,39 Kč a přirostlé Obchodní úroky v rovněž ponížené výši 11 330,13 Kč), ze smluvních pokut ve výši 1 996 Kč a 11 911,90 Kč (tato pokuta v sazbě 0,1 % denně je žalobkyní požadována toliko do dne podání žaloby, pročež byla kapitalizována na zmíněnou částku) a z náhrady ve výši 1 000 Kč, to vše spolu s Obchodním úrokem do 91. dne prodlení žalované, tj. do 15. 9. 2022, a v sazbě odpovídající repo sazbě České národní banky (dále také jen „ČNB“) stanovené k 1. dni kalendářního pololetí a zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v sazbě 11,75 % ročně. Dlužnou pohledávku žalovaná neuhradila ani na základě písemné předžalobní výzvy.2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Namítala, že žalobkyně neprokázala řádné uzavření Smlouvy a řádné prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím Úvěru. Dále namítala nepřiměřenou výši smluvní pokuty á 499 Kč, představující 10 % ze stanovených splátek ve výši 4 990 Kč, a tedy její rozpor s dobrými mravy. Dále poukazovala na to, že jí žalobkyně nesprávně doručovala písemnosti (výzvu ze dne 16. 2. 2022, potvrzení o odkladu splátek, oznámení o zesplatnění Úvěru) na adresy, které žalovaná neoznačila jako doručovací. V závěrečném návrhu pak žalovaná označila Smlouvu za absolutně neplatnou.3. V replice žalobkyně argumentovala, že uzavření Smlouvy dokladuje technický postup na dané webové stránce, kdy nejprve byly žalované do emailové schránky zaslány dokumenty související s Úvěrem (návrh Smlouvy apod.), a na její účet žalobkyně poukázala kontrolní platbu ve výši 1 Kč s variabilním symbolem, který následně posloužil jako kód podpisový, o čemž byla žalovaná instruována. V rámci ověření identity žalované byl této zaslán ověřovací email na adresu , e-mail, a rovněž ověřovací zpráva na telefonní číslo , tel. číslo, . Po ověření těchto kontaktů probíhaly další kroky v rámci uzavření Smlouvy výhradně na webovém portálu žalobkyně, do jejíž části určené žalované měla přístup toliko ona. Žalovaná do portálu nahrála nejen údaje pro posouzení úvěruschopnosti, ale rovněž kopii svého občanského průkazu a výpis z bankovního účtu u společnosti , Anonymizováno, č. , č. účtu, , jenž byl určen pro čerpání Úvěru. Žalovaná tedy vyjádřila souhlas s návrhem Smlouvy a vůli být touto vázána podpisem návrhu Smlouvy za využití kódu získaného v rámci kontrolní platby poukázané na jí výhradně vlastněný bankovní účet. O uzavření Smlouvy svědčí rovněž učiněné splátky z jejího bankovního účtu, které byly žalobkyní započteny v rozsahu částky 3 984,61 Kč na jistinu Úvěru a v rozsahu částky 15 975,39 Kč na úroky. Splátka ve výši 199 Kč byla započtena na poplatek za odklad 4. splátky.Ohledně doručování žalobkyně doplnila, že k doručování výzev a dalších listin žalované na adresy odlišné od adresy uvedené ve Smlouvě žalobkyně přistoupila vždy na základě žádosti žalované, kdy poprvé žalovaná změnu adresy oznámila 31. 1. 2022 (změna na adresu , adresa, ), dále žalovaná oznámila změnu adresy dne 14. 4. 2022 (změna na adresu , adresa, ) a poslední změnu oznámila žalovaná dne 12. 7. 2022 (změna na adresu , adresa, , kam žalobkyně zaslala oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvu).Žalobkyně rovněž odmítla, že by nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, když tuto posoudila na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a plnění jejích dosavadních dluhů. Samotný proces hodnocení probíhal v několika fázích, přičemž v první pre-scoringové fázi byla analyzována data od žalované a z dostupných externích zdrojů, v druhém scoringové fázi byly ověřeny záznamy o případném insolvenčním řízení na majetek žalované, o možném vymáhání předchozích dluhů, o platnosti dokladu totožnosti žalované, o absenci stavu insolvence zaměstnavatele žalované a o doporučení obchodníka jednajícího se žalovanou. Pro ověření posloužil rovněž výpis z bankovního účtu žalované za měsíc listopad 2021. Žalobkyně taktéž při posouzení úvěruschopnosti započítává minimální výdaje jí stanovené a tyto bere v úvahu, přesahují-li výdaje klientem doložené. Žalobkyně upozornila na výslovná poučení, která poskytla žalované, jež je stvrdila svým podpisem na předsmluvním formuláři, a vyslovila přesvědčení, že zcela naplnila požadavky na zkoumání úvěruschopnosti žalované.V otázce výše Obchodního úroku za poskytnutí Úvěru poukázala na rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 5. 2020, č. j. 64 Co 104/2020-45, a ze dne 16. 2. 2021, č. j. 64 Co 12/2021-65, které dovodily platnost úvěrové smlouvy v prvé věci s nominálním úrokem v roční sazbě 44,48 %, a v druhé věci s efektivní úrokovou sazbou 48,98 % ročně (při úvěrové jistině 55 000 Kč) a 64,76 % ročně (při úvěrové jistině 10 000 Kč). Na základě těchto rozsudků žalobkyně uvedla, že ve smyslu ust. § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), očekává obdobné rozhodnutí v této věci.4. Před zahájením jednání vzala žalobkyně podanou žalobu zčásti zpět do kapitalizovaného (přirostlého k jistině úvěru) Obchodního úroku ve výši 5 657 Kč i nadále běžícího Obchodního úroku v rozsahu 34,89 % s tím, že nadále požadovala po žalované kapitalizovaný Obchodní úrok v částce 5 673 Kč (namísto původní částky 11 330,13 Kč) a běžící Obchodní úrok ve výši 35 % p. a. (namísto původní výše 69,89 % ročně); dále vzala zpět žalobu do smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč a náhrady nákladů ve výši 1 000 Kč; v důsledku ponížení Obchodního úroku upravila rovněž výpočet smluvní pokuty z původní kapitalizované částky 11 911,90 Kč na nově požadovanou částku toliko 11 040,01 Kč (tj. zpětvzetí smluvní pokuty o další částku 871, 89 Kč); současně vzala zčásti zpět i zákonný úrok z prodlení. O tomto částečném zpětvzetí soud pravomocně rozhodl usnesením ze dne 27. 9. 2023, č. j. 11 C 272/2023-87, ve spojení s opravným usnesením ze dne 10. 11. 2023, č. j. 11 C 272/2023-91, a opravným usnesením vyhlášeným při jednání dne 29. 7. 2024, jimiž řízení v požadovaném rozsahu zastavil. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně na zaplacení částky 82 728,01 Kč sestávající z částky 71 688 Kč tvořené nesplacenou původní jistinou úvěru ve výši 66 015 Kč navý