ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2024:11.C.372.2016.1 Datum: 2024-03-18 Předmět: o zaplacení částky 435 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 107 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 113 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 609 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 629 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 645 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 24 z. ["způsobilost procesní""duševní choroba""ručení""bezdůvodné obohacení""odbory""uznání dluhu""znalecký posudek""povinnost mlčenlivosti""duševní porucha""smlouva nájemní"]
O co šlo: o zaplacení částky 435 000 Kč s příslušenstvím (["§ 107 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 113 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 609 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 629 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 645 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb)
1. Právní předchůdce žalobkyně, její otec , tituly před jménem, , jméno FO, , narozený dne , datum, a zemřelý dne , datum, (dále jen „původní žalobce“ nebo také jen „bratr žalované“), se podanou žalobou dne 1. 12. 2016 domáhal po žalované, své sestře, zaplacení částky v souhrnné výši 435 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Dle žalobních tvrzení původní žalobce dlouhodobě trpěl paranoidní schizofrenií, přičemž minimálně od roku 2011 mu jeho zdravotní stav nedovoloval obstarávat si své záležitosti a zvládat běžné činnosti, přičemž minimálně od roku 2013 trpěl poruchou kognitivních funkcí, projevující se výrazným zhoršením paměti a mimo jiné též neschopností či výrazně sníženou schopností rozpoznávat své blízké. S účinností od 22. 12. 2015 mu byla jmenována opatrovnice, aktuální žalobkyně, omezen ve svéprávnosti nebyl. V období od listopadu 2011 do prosince 2014 pobýval v Domě s pečovatelskou službou, následně byl hospitalizován na , Anonymizováno, , , jméno FO, , Anonymizováno, ., , adresa, , a poté od 3. 3. 2015 do 13. 5. 2015 na , Anonymizováno, . Po celé toto období jej pravidelně navštěvovala žalovaná, která mu obstarávala též finanční záležitosti. Z , Anonymizováno, byl následně ve špatném zdravotním stavu převezen do Domu seniorů, kde se jeho stav mírně zlepšil. Již od listopadu 2011 počalo docházet k neodůvodněným transakcím na jeho bankovním účtu č. , č. účtu, (dále také jen „účet původního žalobce“), a to zejména k pravidelným a opakovaným hotovostním výběrům z tohoto bankovního účtu, jakož i k opakovaným transakcím platební kartou vztahujícím se k tomuto účtu. Již v této době nebyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu původní žalobce schopen uvedené transakce provádět, neboť jeho rozpoznávací schopnosti byly podstatnou měrou sníženy a jeho stav se dále zhoršoval. Dle žalobních tvrzení provedla žalovaná v uvedeném období následující hotovostní výběry kartou, a to dne 14. 11. 2011 ve výši 7 000 Kč, dne 9. 12. 2013 ve výši 10 000 Kč, dne 9. 1. 2014 ve výši 15 000 Kč, dne 14. 2. 2014 ve výši 12 000 Kč, dne 5. 3. 2014 ve výši 10 000 Kč, dne 2. 6. 2014 ve výši 10 000 Kč, dne 8. 7. 2014 ve výši 10 000 Kč, dne 28. 8. 2014 ve výši 10 000 Kč, dne 2. 10. 2014 ve výši 12 000 Kč, dne 4. 11. 2014 ve výši 10 000 Kč, dne 17. 12. 2014 ve výši 12 000 Kč, dne 2. 4. 2015 ve výši 10 000 Kč, dne 10. 6. 2015 ve výši 3 000 Kč a dne 21. 10. 2015 ve výši 3 500 Kč, tedy za uvedené období od listopadu 2011 do 22. 12. 2015 v hotovosti vybrala částku celkem 134 500 Kč. Dále pak z téhož účtu provedla transakce platební kartou, a to dne 7. 5. 2014 ve výši 10 000 Kč, dne 5. 1. 2015 ve výši 12 000 Kč, dne 15. 1. 2015 ve výši 3 200 Kč, dne 6. 2. 2015 ve výši 8 000 Kč, dne 4. 3. 2015 ve výši 10 000 Kč, dne 27. 3. 2015 ve výši 5 000 Kč, dne 16. 4. 2015 ve výši 2 000 Kč, dne 6. 5. 2015 ve výši 8 000 Kč a 2 000 Kč, dne 22. 5. 2015 ve výši 3 000 Kč, dne 4. 6. 2015 ve výši 9 000 Kč, dne 7. 7. 2015 ve výši 10 000 Kč, dne 27. 7. 2015 ve výši 4 000 Kč, dne 6. 8. 2015 ve výši 10 000 Kč, dne 2. 9. 2015 ve výši 4 000 Kč, dne 7. 9. 2015 ve výši 5 000 Kč, dne 9. 9. 2015 ve výši 8 700 Kč, dne 14. 10. 2015 ve výši 2x po 5 000 Kč, dne 10. 11. 2015 ve výši 10 000 Kč, dne 18. 11. 2015 ve výši 3 600 Kč, dne 8. 12. 2015 ve výši 10 000 Kč, dne 21. 12. 2015 ve výši 3 000 Kč a dále dne 2. 12. 2013 odchozí platbu kartou ve výši 150 000 Kč na protiúčet s názvem , Jméno žalované, , tedy celkem za uvedené období od 2. 12. 2013 do 18. 11. 2015 provedla transakce platební kartou v celkové částce 300 500 Kč. V souhrnu tak byly z bankovního účtu původního žalobce v uvedeném období odčerpány finanční prostředky ve výši 435 000 Kč. Vzhledem k dlouhodobě špatnému zdravotnímu stavu původního žalobce je vyloučeno, aby tyto transakce prováděl sám a o své vlastní vůli. Uvedeným způsobem byl pravidelně odčerpáván téměř celý starobní důchod původního žalobce, přičemž konečný zůstatek na jeho bankovním účtu činil v prosinci 2015 pouhých 139,56 Kč. Dle žalobních tvrzení přitom původní žalobce o žádné z těchto transakcí ani o zůstatku svého účtu neměl povědomost, vyloučil, že by tyto transakce na účtu prováděl, či byl o nich informován nebo k nim dával souhlas. Tvrdil, že hotovostní prostředky vybrané z účtu mu nikdy nebyly předány, ani si nebyl vědom, že by uvedené finanční operace byly provedeny v jeho prospěch. Následně ve svých dokladech nalezl generální plnou moc datovanou dnem 9. 12. 2013, kterou podepsal a kterou zmocnil žalovanou k tomu, aby jej v plném rozsahu zastupovala a bez jakýchkoliv omezení činila veškeré právní úkony za něj jeho jménem kromě těch, které vyžadují ze zákona nebo z jiných obecně závazných právních předpisů zvláštní plnou moc. K tomu uvedl, že si není vědom toho, že by danou plnou moc podepsal, nicméně připustil, že žalovaná mohla mít přístup k jeho platební kartě k danému účtu, a že některé jeho finanční záležitosti skutečně vyřizovala. Ač právní zástupce původního žalobce přípisem z 24. 5. 2016 požádal žalovanou o zaslání vyúčtování finančních prostředků původního žalobce a jejich vydání, žalovaná vyúčtování nezaslala a sdělila, že původní žalobce si se svými penězi disponoval výhradně sám, a to až do 7. 2. 2015 s tím, že po tomto datu jeho finanční prostředky použila na ukončení nájemní smlouvy jeho dosavadního bytu a úhradu všech závazků z této smlouvy vzniklých; současně upozornila na údajné nemalé dluhy, které původní žalobce vůči její osobě měl a které údajně uznal a uznává. Původní žalobce vyloučil, že by měl jakékoliv závazky, ať již v souvislosti s užíváním bytu či vůči samotné žalované. Rovněž neměl povědomost o tom, že by takové závazky uznal. Případnou uznávací listinu pak podepsal ve stavu, kdy si vůbec nemohl být tohoto svého jednání, natož pak jeho právních následků, s ohledem na svůj zdravotní stav vědom, a z tohoto důvodu označil jakoukoliv takovou listinu za absolutně neplatnou. Totéž vztáhl ke generální plné moci ze dne 9. 12. 2013, na jejímž základě žalovaná finanční záležitosti původního žalobce zařizovala. Vzhledem k uvedenému podal prostřednictvím své opatrovnice dne 22. 6. 2016 na žalovanou trestní oznámení pro podezření trestného činu zpronevěry, které bylo policií prověřováno, po několika odloženích trestní věci byla posléze na žalovanou podána obžaloba pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže, přičemž trestní řízení před zdejším soudem vedené pod sp. zn. 58 T 24/2019 bylo zastaveno z důvodu aktuální duševní poruchy žalované. V jeho průběhu žalovaná v rámci výslechu uvedla, že částka 150 000 Kč byla převedena na její účet po údajné dohodě s původním žalobcem, kdy tato částka měla sloužit na úhradu údajných dluhů původního žalobce vůči žalované a jako náklady na servis a provoz automobilu žalované. Dále pak vypověděla, že původní žalobce měl údajně vůči její osobě dluh ve výši 450 000 Kč, přičemž na úhradu tohoto dluhu postupně vybírala prostřednictvím bankomatu svou kartou, vydanou k účtu původního žalobce, z tohoto účtu různé finanční částky, přičemž tyto výběry měly být všechny s jeho souhlasem. Posléze při výslechu žalovaná uvedla, že měl původní žalobce vůči ní uznat dva závazky, a to ve výši 150 000 Kč dle listiny, kterou měl sepsat a podepsat dne 26. 11. 2013, a dále ve výši 450 000 Kč, kdy uznání tohoto závazku vlastnoručně sepsala žalovaná a původní žalobce ji měl dne 7. 12. 2013 podepsat. Dle prvotních žalobních tvrzení bylo šetřením Policie ČR zjištěno, že shora specifikované bankovní transakce byly realizovány prostřednictvím platební karty žalované. Policií byl k vyšetření duševního stavu původního žalobce vyžádán znalecký posudek a jeho doplnění, jež zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který dospěl k závěru, že původní žalobce v posuzovaném období trpěl kombinací duševní choroby - reziduální schizofrenní s postprocesuálním defektem osobnosti, intelektu a kognitivních funkcí a duševní poruchy - organickým psychosyndromem vaskulární etiologie s deteriorací intelektu, kognitivních funkcí a části paměti do pásma demence, přičemž dopad těchto dvou na myšlení, psychickou výkonnost, jeho intelekt a rozumové, volní a paměťové funkce, na jeho jednání a chování se navzájem potencují, pročež nebyl schopen správně vnímat a rozpoznat počínání s jeho finančními prostředky, nebyl schopen sám vykonat opětovně výběry kartou, transakce platební kartou a zejména provést dne 2. 12. 2013 odchozí platbu kartou ve výši 150 000 Kč na protiúčet žalované, rovněž ani generální plnou moc ze dne 9. 12. 2013 a obě písemná uznání dluhů ze dne 26. 11. 2013 a 7. 12. 2013.Dle žalobních tvrzení byla žalovaná jedinou osobou, která měla možnost přisvojit si finanční prostředky z účtu původního žalobce, neboť v rámci správy jeho finančních záležitostí měla vydanou platební kartu k jeho účtu, a výběry z jeho účtu skutečně prováděla. Přisvojením si finančních prostředků původního žalobce v celkové výši 435 000 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila, neboť plněním